|
|
Použití formylmethioninových derivátů pro imunoterapii nádorových onemocnění (Model melanom B16-F10)
VLČKOVÁ, Zuzana
Nádorová onemocnění a možnosti jejich terapie patří k jednomu z nejdiskutovanějších problémů současnosti. Jedná se o jednu z nejvíce rozšířených civilizačních chorob. Je odhadováno, že vnější faktory způsobují vznik až 75% všech nádorových onemocnění. Mezi nejvlivnější zevní faktory patří nesprávný a hektický životní styl, obezita, špatné stravovací návyky, kouření, nadměrné užívání alkoholu, sexuální chování a špatné návyky vůči preventivním prohlídkám a stále se zvyšující věk populace. Největším problémem je výskyt maligních nádorů, které jsou často diagnostikovány příliš pozdě, a tudíž se přistupuje k agresivní terapii, která bohužel velmi často nenávratně poškodí zdraví pacienta. Moderní medicína se stále snaží najít nové směry v možnostech léčby. Jedním z nich je i léčba nádorů pomocí cílené imunoterapie s použitím přirozeně se vyskytujících látek. Hlavním cílem této bakalářské práce je popsat a ověřit možnost léčby maligního melanomu pomocí formylmethioninových derivátů. Bakalářská práce má část teoretickou, která je zaměřena na popsání problematiky nádorových onemocnění, jejich vzniku, klasifikace se zaměřením na kožní nádory, diagnostiky a možnosti terapie se zaměřením na imunoterapii pomocí vrozené imunity. V praktické části je popsána kultivace buněčné linie nádorových buněk melanomu B16-F10 pro in vivo pokusy a jejich transplantace syngenním myším kmene C57BL/6 od Charles River Laboratories. Buňky melanomu B16-F10 byly v množství 400 000/myš transplantovány myším, které byly 8 týdnů staré a vážily 18-20 g. Dále je zde popsána metodika měření velikosti nádorů a porovnávání jejich teplot s teplotou těla. Při prvním experimentu jsem došla k výsledku, že terapie nádoru B16-F10 pomocí nábojově vázaného f-MLF-(K)12 motivu nefunguje, protože nevyvolává fagocytární atak. Při druhém experimentu jsem zjistila, že terapie nádoru B16-F10 pomocí samotného 3mM f-MLF nefunguje, protože bez kombinace s LPS nevyvolává redukci národů. Ve třetím pokusu jsem použila f-MLF motiv kotvený pomocí lipofilního řetězce s kyselinou stearovou v kombinaci s LPS i samostatně. Zde došlo k téměř úplné přechodné eliminaci nádorů, avšak po ukončení terapie téměř okamžitě došlo k nádorovému bujení. Myš léčena touto látkou přežila oproti myším z kontrolní skupiny o 52 dní. Díky experimentům provedeným v bakalářské práci došlo k významnému zjištění, že kotvení formylmethionioných peptidů na nádorové buňky má pozitivní účinek na zmenšení objemu nádorů v úspěšné imunoterapii.
|
|
|
Využití imunohistochemie při vyšetření biopsie mléčné žlázy.
MACHÁČOVÁ, Dominika
Úvod: Nádorová onemocnění prsu jsou nejčastějším novotvarem ženské populace v České republice. Zdokonalování včasné diagnostiky a terapie vede k postupnému snižování mortality při stále se zvyšující incidenci tohoto onemocnění. Cíle: Tato práce se zabývá využitím imunohistochemického vyšetření v diagnostice nádorů prsu. Materiály a metody: Do této studie bylo zahrnuto celkem 22 případů maligních nádorů prsu, materiálem ke zpracování bylo 22 punkčních biopsií prsu a 21 resekátů parciální mastektomie. Zjišťována byla imunohistochemická exprese 5 markerů - estrogenových a progesteronových receptorů, HER2, Ki-67 a E-cadherinu. U 9 případů bylo imunohistochemické vyšetření provedeno i v resekátu, kde byly srovnávány výsledky imunohistochemického barvení provedeného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark. Výsledky: Nejčastějším histologickým subtypem byl invazivní karcinom nespeciálního typu, který se vyskytoval ve čtrnácti případech, následovaný čtyřmi případy invazivního lobulárního karcinomu, dvěma případy atypického medulárního karcinomu, jedním smíšeným (invazivní karcinom nespeciálního typu a invazivní lobulární karcinom) karcinomem a jedním metaplastickým karcinomem. V jednom případě byla stanovena odlišná diagnóza - v punkční biopsii byl diagnostikován invazivní karcinom nespeciálního typu a v resekátu byl diagnostikován metaplastický karcinom. Exprese estrogenových a progesteronových receptorů byla variabilní v rozmezí 10-100 %, (průměrná exprese byla 81,9 % a 38,8 %). Estrogenové receptory byly zjištěny u 18 případů, zatímco progesteronové receptory byly zjištěny u 16 případů. Proliferační index Ki-67 byl exprimován v rozmezí 2-40 % (průměrně 16,5 %). Vyšší hodnoty Ki-67 ( 20 %) převažovaly u nádorů s chybějící expresí estrogenových a/nebo progesteronových receptorů a nádorů špatně diferencovaných. Žádný z případů nebyl stanoven jako HER2 pozitivní, přičemž 12 případů bylo hodnoceno jako skóre 0 a 10 případů jako skóre 1+. Závěr: Při porovnání imunohistochemického barvení prováděného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark bylo dosaženo téměř shodných výsledků.
|
host ::
RSS.