|
|
Sezónní vývoj makrozoobentosu, jeho dlouhodobé změny a vliv mimořádných událostí na acidifikovaných tocích pramenné části povodí Litavky v Brdech
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Peltanová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala sezónním vývojem makrozoobentosu během sezóny 2009-2010, jeho dlouhodobými změnami a vlivem mimořádných událostí na acidifikovaných tocích v pramenné části říčky Litavky v Brdech (Česká republika). Mimořádnými událostmi jsou zde míněny vlivy sucha, povodní a odlesnění. Změny ve složení makrozoobentosu byly porovnávány s výzkumem, který zde proběhl v sezóně 1999-2000. Pramenná část povodí Litavky se skládá ze dvou větví: silně acidifikované Litavky- krmelec (LK) a slabě acidifikované Litavky-hlavní (LH), která zároveň slouží jako referenční tok. Naměřené hodnoty pH na lokalitě LK byly v rozmezí 4,00-4,22 (se střední hodnotou 4,10) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 1381-2187 µg.L-1 (se střední hodnotou 1692 µg.L-1 ). Naměřené hodnoty pH na lokalitě LH byly v rozmezí 4,74-6,22 (se střední hodnotou 5,62) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 8-400 µg.L-1 (se střední hodnotou 33 µg.L-1 ). Koncentrace R-Al jsou sledovány z důvodu toxických forem Al3+ iontů pro vodní organismy. Výrazné rozdíly byly pozorovány i v druhovém složení makrozoobentosu. Na silně acidifikované lokalitě LK se nevyskytovaly acidosenzitivní skupiny, kterými jsou jepice, měkkýši a některé druhy chrostíků. Všechny tyto skupiny jsou na slabě acidifikované lokalitě...
|
|
|
Hodnocení kvality vody a fyzického habitatu vodního toku ve vazbě na společenstva makrozoobentosu.
Altmann, Martin ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Vodní toky jsou nedílnou součástí většiny ekosystémů, pomáhají udržovat jejich stabilitu a funkci. Proto by měly být předmětem studia a především ochrany. K jejich sledování a hodnocení ekologického stavu se stále častěji využívá biomonitoringu bentickou faunou, která dobře odráží biotické a abiotické podmínky panující ve fyzických habitatech vodotečí. Právě abiotickým podmínkám fyzických habitatů utvářených fyzickými a chemickými faktory se věnuje rešeršní část práce. Druhá část práce je věnovaná výzkumu v experimentálních povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka, přítocích horní Blanice, pramenící v podhorské oblasti Šumavy. Výzkum probíhal na pěti profilech, které se výrazně liší svými hydromorfologickými parametry a antropogenním ovlivněním. Byla zde hodnocena kvalita vody v návaznosti na předešlé výzkumy, její vztah s odtokovými poměry a v případě Tetřívčího potoka byl hodnocen rovněž fyzický habitat spolu se společenstvem makrozoobentosu. Povodí Zbytinského potoka bylo v minulosti výrazně zasaženo zemědělskou činností, hlavní tok protékající obcí Zbytiny se třemi stovkami obyvatel i jeho přítoky byly meliorovány. Pouze jeden z jeho přítoků (Sviňovický potok) se dočkal v nedávné době revitalizace. S výjimkou tohoto potoka je tak většina experimentálního povodí z hydromorfologického hlediska...
|
|
|
Využití umělých substrátů pro hodnocení kvality odtékající vody z organických a konvenčních kaprových rybníků
GRACÍK, Jan
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit kvalitu vody po průtoku rybníky s tradičními (Blatensko, ČR) a organickými (Waldviertel, Rakousko) technologiemi chovu s využitím kolonizace umělých substrátů makrozoobentosem (MZB) včetně posouzení rozdílů ve vlivu odlišných rybníkářských managementů (tradiční vs. organický) na kvalitu vody. Odběry byly provedeny v měsíčních intervalech (dubenzáří 2016), na celkem devíti profilech čtyř rybníků. Odebrané vzorky MZB byly zpracovány v laboratoři. Hodnocení MZB bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí. Výsledné hodnoty saprobity (SI)odpovídaly kvalitě vody na odtoku odpovídající beta až alfa mezosaprobitě (SI 2,30 2,62). Na přítocích do rybníků Skaličný a Haslauerteich, kde hodnota SI odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,48 2,49), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) zhoršila na alfamezosaprobitu (SI 2,54 2,62). Naopak na přítoku do rybníka Gebhartsteich, kde hodnota SI odpovídala alfamezosaprobitě (SI 2,57), se kvalita vody v odtoku neprůkazně (p>0,05) mírně zlepšila (SI 2,54), ale stupeň saprobity se nezměnil. Obdobně tomu bylo na rybníce Pančár, kde hodnota SI na přítoku odpovídala betamezosaprobitě (SI 2,30) a na odtoku se neprůkazně (p>0,05) mírně zhoršila (SI 2,33), ale opět stupeň saprobity zůstal beze změny. Změny v kvalitě vody po průtoku studovanými rybníky vedly k nárůstu indexu diverzity (H´) a opačně (horší kvalita vody nižší H´). Dle provedené analýzy dat se podmínky prostředí organických a tradičních kaprových rybníků významně neodlišují, rovněž počty druhů a celkového počtu jedinců nebyly zásadně rozdílné. Výsledky diplomové práce prokázaly, že uplatňované organické technologie odchovu ryb na sledovaných rybnících nemají významný vliv (zlepšení) na kvalitu vnějšího prostředí a na složení makrozoobentosu v tocích, do kterých odtéká voda z těchto chovů, respektive,že na tradičních rybnících nelze dokladovat rozdíly (zhoršení) oproti již zmíněnému organickému rybníkářskému managementu.
|
|
|
Potrava plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících s různým způsobem managementu
URBÁNEK, Marek
Cílem této práce bylo komplexní hodnocení potravy plůdku candáta obecného při monokulturním odchovu od stádia rychleného plůdku (Car) do stádia plůdku podzimního (Ca0+) v rybnících se třemi různými způsoby managementu a vyhodnocení vlivu jednotlivých variant na produkci candáta. Experiment byl realizován v malých rybnících na pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. Varianty rybničního ošetření byly následující: a) rybníky s přisazenou krmnou rybou v podobě plůdku kapra obecného (C. carpio) a amura bílého (C. idella), b) rybníky s instalovaným substrátem z vřesovce, c) kontrolní varianta bez podpory potravní základny candáta. Všechny varianty měly čtyři opakování. Odchov plůdku candáta probíhal 97 dní. Ve všech variantách rybničního ošetření byla po celou dobu dochovu zaznamenávána oportunistická potravní strategie plůdku candáta a hlavní zaznamenanou potravou byl makrozoobentos, zejména larvy hmyzu. V potravě byly dále často nacházeny větší druhy zooplanktonu. Značný rozvoj makrozoobentosu ve všech experimentálních rybnících byl s největší pravděpodobností způsoben přítomností submerzních makrofyt. Tento faktor tedy znesnadnil odhad vlivu instalovaných substrátů z vřesovce na produkci a složení potravy plůdku candáta. Ve variantě s přisazenou krmnou rybou byla po celou dobu odchovu průkazně větší celková délka (F (9, 450) = 91,1; p < 10-3) a hmotnost (F (9, 450) = 61,9; p < 10-3) plůdku candáta v porovnání s ostatními variantami. Přežití candáta na konci odchovu navíc v této variantě dosahovalo 56 - 92,4 %. Ve variantě se substrátem z vřesovce byla celková délka a hmotnost candátů, v porovnání s variantou kontrolní, průkazně vyšší pouze v prvním odběrovém termínu. V dalším průběhu odchovu plůdku byly hodnoty srovnatelné či vyšší ve variantě kontrolní. Při odchovu candáta obecného od stádia rychleného plůdku (Car) do stádia podzimního plůdku (Ca0+) v rybnících je tedy vhodné přisazení potravních ryb. Oproti instalaci umělých substrátů je rozhodující diverzita vodního prostředí, které je následně schopno poskytnout dostatečně širokou potravní základnu pro odchovávaného candáta.
|
|
|
Bioakumulace těžkých kovů v makrozoobentosu: závislost koncentrace na hmotnosti organismu
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Velikost jedinců bentických organismů je jedním z možných faktorů ovlivňujících výsledné koncentrace kovů akumulovaných v organismech z okolního vodního prostředí. Ve vědeckých publikacích byly prezentovány dílčí informace, které tuto závislost uvádějí s různými závěry. Závislost nebyla dosud jednoznačně interpretována, vztah mezi koncentrací a velikostí organismu se může lišit mezi různými kovy i mezi jednotlivými druhy makrozoobentosu. Tato práce je rešerší odborné literatury a výsledkem je analýza dosavadních poznatků o typech této závislosti a porovnání pro jednotlivé zástupce vodních bezobratlých živočichů a jednotlivé kovy. Má být posouzena významnost trendu závislosti jakožto faktoru majícího vliv na výslednou interpretaci dat o koncentracích sledovaných látek, zejména těžkých kovů. Tato práce by měla usnadnit interpretaci dat budoucích analýz těžkých kovů ve vodních bezobratlých organismech. Klíčová slova: bioakumulace, těžké kovy, makrozoobentos
|
|
|
Vliv kořenové čistírny na makrozoobentos recipientu
Sokolová roz. Jeřábková, Helena
Diplomová práce se věnuje tématu Vliv kořenových čistíren na makrozoobentos recipientu. Pro práci byla vybrána kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) u obce Hostětín, která vypouští vyčištěnou odpadní vodu do recipientu Kolelač. Součástí práce bylo sledování vybraných lokalit na potoce Kolelač, které proběhlo v dubnu 2013 v rámci projektu TA02020128 za spolupráce VÚV T. G. Masaryka v.v.i. Sledování proběhlo na pěti lokalitách L1 -- L5, kdy se lokality L1, L2 nacházely před KČOV a lokality L3 -- L5 pod KČOV. Lokalita L3 se nacházela v těsné blízkosti pod odtokem z KČOV. Na lokalitách proběhly jednorázové odběry kvantitativních a kvalitativních vzorků makrozoobentosu metodou PERLA. Pro každou lokalitu byla stanovena abundance, počet taxonů, diverzita, taxonomické složení makrozoobentosu a řada dalších faktorů pro posouzení vlivu KČOV na makrozoobentos recipientu a ekologického stavu potoka Kolelače. Z naměřených abiotických faktorů a vyhodnocených vzorků makrozoobentosu vyplývá, že lokalita L3 pod výpustí KČOV je více znečištěná než ostatní lokality. Podle multimetrického indexu byl nejlepší ekologický stav toku na všech lokalitách kromě lokality L3 a podle hodnot spadají do 5. třídy s ekologickým stavem toku velmi dobrý. Lokalita L3 se posunula do 3. třídy se středním s ekologickým stavem toku.
|
|
|
Druhová diverzita makrozoobentosu vybraných potoků na pravobřeží VN Lipno.
VLÁŠEK, Ondřej
V mé diplomové práci jsem hodnotil výsledky odběrů makrozoobentosu a chemismu vody na třech potocích, které se nacházejí na pravém břehu vodní nádrže Lipno. Jedná se o Bukový, Horský a Mlýnský potok. Na těchto potocích jsem z chemických vlastností hodnotil vodivost, pH a alkalitu. Z biologických poté druhovou rozmanitost jednotlivých skupin makrozoobentosu a jejich početnost. Výsledky jsem poté porovnal s hodnotami z předešlých let a zhodnotil postupný vývoj těchto vodních společenstev.
|
|
|
Rychlost kolonizace nově vybudovaných rybníků makrozoobentosem
Petrovajová, Veronika
Diplomová práce se věnuje tématu kolonizace nově vybudovaných rybníků makrozoobentosem. Kolonizace stojatých vod makrozoobentosem je spíše opomíjené téma a většina autorů se věnuje kolonizaci tekoucích nebo periodických vod. Lokalita, na které bylo prováděno sledování se nachází na severní Moravě. Jedná se o tři rybníky v rámci šestičlenné rybniční soustavy. Tyto rybníky byly sledovány v prvním roce po jejich vybudování. Sledování probíhalo od jara do podzimu. Kvalitativní odběry vodní bioty byly prováděny ruční sítí. Makrozoobentos sledovaných rybníků byl vyhodnocen z pohledu taxonomického složení a abundance. Z důvodu vysokého zastoupení čeledi Chironomidae a nedostatečných informací o autekologických nárocích jednotlivých taxonů nebylo provedeno jednotlivé rozlišení funkčních skupin makrozoobentosu. Jako hlavní faktor nízkého taxonomického složení i nízké abundance byl vyhodnocen vliv rybí obsádky a krátký časový interval od vybudování rybníků. Spolu s odběry vodní bioty byly měřeny i základní fyzikálně-chemické parametry vody (teplota, obsah kyslíku, pH a vodivost). Ty byly vyhodnoceny jako přijatelné pro dané typy rybníků a neměly by eliminovat chov ryb ani výskyt vodních bezobratlých živočichů.
|
|
|
Makrozoobentos řeky Svratky -- změny složení společenstva makrozoobentosu v podélném profilu
Kadeřábek, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá pozorováním a změnou makrozoobentosu v podélném profilu řeky Svratky. Jeho sledování bylo prováděno na sedmi lokalitách řeky Svratky a to v červenci roku 2012. Vzorky byly z jednotlivých lokalit odebrány v terénu pracovníky MENDELU a následně byly autorem práce zpracovány a determinovány ve školní laboratoři. Byla vyhodnocena druhová diverzita a abundance. Na těchto sedmi lokalitách bylo zjištěno celkem jedenáct skupin makrozoobentosu, přičemž mezi nejpočetnější patřily skupiny Ephemeroptera, Coleoptera, Diptera a Trichoptera. Ze získaných údajů bylo vyhodnoceno taxonomické složení a abundance, kde se oba faktory směrem po toku řeky měnily tak, že taxonomické složení bylo bohatší a abundance mírně stoupala. Lze říci, že sledovaný úsek toku řeky Svratky je relativně stabilní a nebyly zaznamenány výraznější změny.
|
|
|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
host ::
RSS.