|
|
Současná problematika Bordetelly pertussis a Bordetelly parapertussis
ŠIMÁNKOVÁ, Petra
Současná problematika Bordetelly pertussis a Bordetelly parapertussis Abstrakt Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis jsou původci infekcí postihující dýchací cesty. Původci jsou aerobní gramnegativní kokobacily z rodu Bordetella a z čeledi Brucellaceae. U napadených jedinců bakterií Bordetella pertussis se rozvine vysoce infekční onemocnění zvané Černý kašel. U nakažených Bordetelou parapertussis jsou klinické projevy mírnější než u nakažení Bordetella pertussis. Z tohoto důvodu se ve světě dostává většího zájmu právě Bodretella pertussis. Onemocnění je vysoce infekční, postihuje dýchací cesty a patří mezi nejzávažnější infekční onemocnění dětského věku. Především během prvního roku života, před objevením očkovací látky, patřila mezi infekční nemoci s vysokou úmrtností. Nejčastěji jsou ohroženi právě kojenci. Onemocnění se začíná objevovat i nad 10 rokem života a může postihnout i dospělé, kteří bývají zdrojem infekce a nakazí své děti. Při podezření na onemocnění vyvolané kmeny Bordetella pertussis nebo Bordetella parapertussis je důležité, aby byl zaslán optimální biologický materiál, kterým je výtěr z nazofaryngu. Cíl práce: Cílem bakalářské práce je osvojení si praktických znalostí správné laboratorní praxe, jak u bakteriálního kultivačního vyšetření výtěrů z nazofaryngu při podezření na výskyt bakterie Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis, tak u určování citlivosti na antibiotika u izolovaných kmenů Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis a zjistit do jaké míry se od sebe obě bakterie liší. Dalším stanoveným cílem jsem zjišťovala a vyhodnocovala data z jindřichohradecka a ze vzorků zpracovaných mikrobiologickou laboratoří Laboma s.r.o. o četnosti výskytu bakterie Bordetella parapertussis a Bordetella pertussis v jednotlivém roce v průběhu posledních 3 let. Získané výsledky výskytu bakterie jsem zpracovala statisticky. Dále jsem se zajímala o postupech lékařů při podezření na infekci dýchacích cest způsobenou bakterií Bordetella perstussis. Informace jsem získávala pomocí dotazníků. Hypotézy : Hypotéza 1: Kultivační diagnostika Bordetella parapertussis bude nejen časově méně náročná než diagnostika Bordetella pertussis. Hypotéza 2: Výskyt Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis je vyšší v podzimních až zimních a jarních obdobích. Hypotéza 3: Výskyt Bordetella pertusis a parapertussis je nejčastější ve věkové skupině dětí 10 - 14 let. Závěr: Z výsledků bakalářské práce lze usoudit, že kultivace Bordetella pertussis a parapertussis jsou růstově náročné bakterie. Bordetella parapertussis se od Bordetella pertussis liší nejen průběhem bakteriální kultivace, ale také vzhledem, biochemickými vlastnostmi a citlivostí na antibiotika. Hypotéza 1, 2 a 3 byly potvrzeny z výsledků provedeného výzkumu.
|
|
|
Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy
SIVOKOVÁ, Jaroslava
Téma Kultivace a citlivost kmenů Streptococcus pyogenes ze sliznice nosohltanu a uší u dětí a jejich citlivost na {$\beta$}-laktamová antibiotika a makrolidy mě zaujalo, protože mě zajímala otázka, zda zvýšená spotřeba antibiotik a následkem toho i stoupající rezistence projeví i u této bakterie. Cílem mé práce je kromě získání praktických poznatků o kultivaci a identifikaci bakterie Streptococcus pyogenes i ověření její citlivosti na beta-laktamová antibiotika a makrolidy. Dále mě zajímalo, jak ve své terénní praxi lékaři pro děti a dorost postupují při podezření na streptokokové onemocnění horních cest dýchacích. Také toto téma stalo jedním z cílů. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsem nejdříve vyšla z dostupných informací o bakterii Streptococcus pyogenes. Popisuji zde její morfologii a vlastnosti, faktory patogenity a virulence. Těchto informací se využívá při kultivaci bakterie a její následné identifikaci. Dále se zmiňuji o onemocnění, která pyogenní streptokok způsobuje. Součástí je i popis antibiotik, která jsou doporučena k léčbě onemocnění vyvolaných touto bakterií. Do druhé části jsem zahrnula metody kultivace a identifikace Streptococcus pyogenes, které se používají v mikrobiologické laboratoři Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Identifikační metody vychází z aplikace PYR-testu, latexové aglutinace, u nejednoznačných výsledků pak použití identifikačního systému Api 20 Strep. Z výsledků, které jsem získala v mikrobiologické laboratoři, vyplývá, že záchyt bakterie Streptococcus pyogenes u onemocnění horních dýchacích cest tvořil 4,4% ze všech výtěrů z horních dýchacích cest zaslaných do laboratoře Tato onemocnění jevila sezónní výskyt s maximem na jaře a v zimě. Z výsledků vyšetření citlivosti vyplynulo, že citlivost k penicilinu byla ve 100% a k erythromycinu v 91,6%. Zkřížená rezistence mezi erythromycinem a clindamycinem se vyskytla u 57 případů, což představovalo 4,5 %. Streptococcus pyogenes podle mého šetření způsobil otitidu ve 13 případech, což odpovídá 10%. Nejvyšší výskyt otitid způsobených Streptococcus pyogenes se objevil na jaře. Kmeny vyizolované ze sliznice uší byly citlivé ze 100% k penicilinu a z 92,3% k erythromycinu. Tyto uvedené výsledky platí pro materiál zaslaný do mikrobiologické laboratoře Laboma mikrobiologická laboratoř s.r.o. Pro získání uceleného obrazu jsem navštívila 20 lékařů pro děti a dorost, kteří byli ochotní vyplnit můj dotazník. Vyhodnocením dotazníku jsem zjistila, že všichni dotázaní lékaři čekají na výsledek kultivace a citlivosti kmene na antibiotika, pokud klinický stav pacienta není vážný. Přednostně podávají penicilin. Kontrolní výtěr provádí většina lékařů jen u recidivujících infekcí. Z dat v mikrobiologické laboratoři Laboma s.r.o. jsem se dozvěděla, že tři lékaři zasílají materiál ke kultivačnímu vyšetření a následné citlivosti kmene na antibiotika až poté, co u pacienta selhala již nasazená léčba.
|
host ::
RSS.