Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Charakterizace magnetických nanostruktur pomocí mikroskopie magnetických sil
Staňo, Michal ; Vetushka,, Aliaksei (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Práce pojednává o mikroskopii magnetických sil magneticky měkkých nanostruktur, zejména NiFe nanodrátů a různě tvarovaných tenkých vrstev - například disků. Práce se zaměřuje na téměř vše, co s touto mikroskopickou technikou souvisí: přípravu měřicích sond a vzorků, samotná pozorování a mikromagnetické simulace magnetického stavu vzorků. Byla pozorována jádra magnetických vírů, jak s komerčními, tak s námi připravenými sondami. Podařilo se zobrazit i magnetické doménové stěny v nanodrátech o průměru pouhých 50 nm. Připravili jsme fungující sondy s různými magnetickými vrstvami: magneticky tvrdého kobaltu, slitiny CoCr a magneticky měkké slitiny NiFe. Magneticky tvrdé sondy poskytovaly lepší signál, zatímco magneticky měkké byly vhodnější pro pozorování magneticky měkkých vzorků, protože je příliš neovlivňují. Námi připravené sondy jsou přinejmenším srovnatelné se standardními komerčními sondami. Simulace se ve většině případů shodují jak s měřením, tak teorií. Dále představujeme také naše prvotní výsledky modelování interakce vzorku s magnetickou sondou, které mohou složit k simulaci měření pomocí mikroskopie magnetických sil, a to i v případě, kdy sonda ovlivňuje magnetický stav vzorku.
Generování náhodných čísel pomocí magnetických nanostruktur
Jíra, Roman ; Burda, Karel (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Generování náhodných čísel může být založeno na fyzikálních jevech, v nichž vystupuje pravděpodobnost, na algoritmech, které využívají především složité či jednosměrné matematické funkce, případně na kombinaci obou těchto přístupů. Magnetický vír je základním stavem magnetizace, který vzniká v magnetických mikro- a nanostrukturách vhodného tvaru, rozměrů a materiálu. Vhodnými podmínkami při vzniku tohoto stavu magnetizace lze zajistit, že veličiny, kterými ho lze popsat, mají náhodný charakter. V rámci této práce je představen koncept generátoru skutečně náhodných čísel, který využívá náhodného přepínání stavů magnetického víru. Následně je provedena jeho realizace a experimentální generování náhodných čísel, která byla poté podrobena statistické analýze.
Generování náhodných čísel pomocí magnetických nanostruktur
Jíra, Roman ; Burda, Karel (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Generování náhodných čísel může být založeno na fyzikálních jevech, v nichž vystupuje pravděpodobnost, na algoritmech, které využívají především složité či jednosměrné matematické funkce, případně na kombinaci obou těchto přístupů. Magnetický vír je základním stavem magnetizace, který vzniká v magnetických mikro- a nanostrukturách vhodného tvaru, rozměrů a materiálu. Vhodnými podmínkami při vzniku tohoto stavu magnetizace lze zajistit, že veličiny, kterými ho lze popsat, mají náhodný charakter. V rámci této práce je představen koncept generátoru skutečně náhodných čísel, který využívá náhodného přepínání stavů magnetického víru. Následně je provedena jeho realizace a experimentální generování náhodných čísel, která byla poté podrobena statistické analýze.
Charakterizace magnetických nanostruktur pomocí mikroskopie magnetických sil
Staňo, Michal ; Vetushka,, Aliaksei (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Práce pojednává o mikroskopii magnetických sil magneticky měkkých nanostruktur, zejména NiFe nanodrátů a různě tvarovaných tenkých vrstev - například disků. Práce se zaměřuje na téměř vše, co s touto mikroskopickou technikou souvisí: přípravu měřicích sond a vzorků, samotná pozorování a mikromagnetické simulace magnetického stavu vzorků. Byla pozorována jádra magnetických vírů, jak s komerčními, tak s námi připravenými sondami. Podařilo se zobrazit i magnetické doménové stěny v nanodrátech o průměru pouhých 50 nm. Připravili jsme fungující sondy s různými magnetickými vrstvami: magneticky tvrdého kobaltu, slitiny CoCr a magneticky měkké slitiny NiFe. Magneticky tvrdé sondy poskytovaly lepší signál, zatímco magneticky měkké byly vhodnější pro pozorování magneticky měkkých vzorků, protože je příliš neovlivňují. Námi připravené sondy jsou přinejmenším srovnatelné se standardními komerčními sondami. Simulace se ve většině případů shodují jak s měřením, tak teorií. Dále představujeme také naše prvotní výsledky modelování interakce vzorku s magnetickou sondou, které mohou složit k simulaci měření pomocí mikroskopie magnetických sil, a to i v případě, kdy sonda ovlivňuje magnetický stav vzorku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.