|
|
Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století
NOVÁKOVÁ, Eva
Práce nazvaná Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století se věnuje podobě městské správy ve schwarzenberském vrchnostenském městě Soběslavi v první polovině 18. věku. V první části své práce představím podobu tamní městské správy s důrazem na její nejvýznamnější instituce představované městskou radou, sborem obecních starších a rychtářem. V následující kapitole popíši způsob volby radních, obecních starších i rychtáře, na nichž se v této době podílela celá městská obec. Budu přitom vycházet z unikátně dochovaných soupisů, které při volbách vznikaly a evidovaly hlasy udělené jednotlivým osobám. Ve třetí části diplomové práce se budu zabývat podobou ceremoniálu, při němž byla ukončena činnost institucí městské správy a na místa odstupujících konšelů, obecních starších a rychtáře byli jmenováni jejich nástupci. Diplomová práce vychází z pramenů uložených v SOkA Tábor ve fondu Archiv města Soběslavi a v SOA Třeboň ve fondu Velkostatek Třeboň.
|
|
|
Jindřich Šolc a jeho činnost v čele pražské obecní samosprávy
Bendlová, Markéta ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Svatošová, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prostřednictvím pražského starosty Jindřicha Šolce zmapovat poměry panující na staroměstské radnici mezi lety 1887 a 1893. Úvodní pasáže se zabývají rozvojem hlavního města Království českého ve druhé polovině devatenáctého století a osobním i veřejným životem Jindřicha Šolce. Hlavní pozornost je soustředěna na práci s pramenným materiálem uloženým v Archivu hlavního města Prahy a dobovým tiskem reflektujícím každodenní dění. Pojednání klade důraz na rozbor událostí vzbuzujících zájem veřejnosti a usiluje o vytyčení nejpalčivějších problémů i nejvýznamnějších úspěchů tehdejší samosprávy. Líčí starostův ne zcela běžný nástup do úřadu a na příkladu dvou afér se snaží poukázat na jeho nelehké postavení. Sleduje realizaci vybraných obecních podniků, zachycuje obtíže spojené s jazykovou otázkou a zkoumá vývoj vztahů mezi staročeskou většinou a mladočeskou opozicí. Přibližuje průběh volebních bojů vedoucích k odchodu Jindřicha Šolce z komunální politiky a uzavření radničního kompromisu, který zajistil Národní straně svobodomyslné výraznější zastoupení v městské radě. Klíčová slova: Jindřich Šolc, Praha, obecní samospráva, starosta, sbor obecních starších, městská rada, staroměstská radnice, staročeši, mladočeši
|
|
|
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
|
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
|
|
Koaliční vztahy ve vybraném městě (Vlašim)
PSOTA, Petr
Tato diplomová práce poskytuje kompletní informace o komunální politice v obci Vlašim. Teoretický základ je primárně zaměřen na teorii koalic a její typologii. V další části práce jsou charakterizovány socioekonomické ukazatele obce, které mají na lokální politický systém zásadní vliv. Dále jsou zde popsány volební období od roku 2002 do roku 2010. To je důležité pro porozumění všech souvislostí, které ovlivnily dnešní složení koalice a ve skutečnosti celou situaci v městské radě. Poslední kapitola pak aplikuje teorii koalic na místní úrovni. Pro správnou interpretaci a porozumění formování koalic ve Vlašimi je zásadní odhalit místní specifika, jako je motivace k vytváření partnerství mezi stranami, vztahy mezi radními apod. Teprve pak je možné pochopit místní politickou scénu a následně i principy místních koalic.
|
|
|
Personální složení městských rad v Českých Budějovicích v 17. století
SAHULA, Jan
Cílem předkládané práce je sestavit personální složení městských rad v 17. století v Českých Budějovicích. V pěti kapitolách osvětlí fungování dvou nejvyšších institucí města městskou radu a obecní starší. Ukáže českobudějovické rody podílející se na správě města. Dále představí významné radní a jejich kariéry. Pokusí se odhalit jejich sociální původ. Tyto poznatky porovná s pracemi autorů zabývajícími se jinými městy v českých zemích. Poslední část se zaměří na vztahy mezi jednotlivými radními.
|
|
|
Personální skladba městské rady v Netolicích ve druhé polovině 17. století
VOŘÍŠKOVÁ, Markéta
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila personální složení a obnovy městské rady v Netolicích ve druhé polovině 17. století, protože obnovám městských rad se doposud věnovalo jen málo studií a podle mého názoru je to jedna z nejdůležitějších součástí fungování měst a obcí, proto by neměla být opomíjena. Ve své bakalářské práci přiblížím historickou a politickou situaci v Netolicích, poté se pokusím zrekonstruovat personální skladbu městské rady v jihočeském městě Netolice ve druhé polovině 17. století. Hlavním pramenem pro práci byly především radní protokoly (manuály) netolické městské rady z let 1653 až 1690 uložené ve Státním okresním archivu Prachatice ve fondu Archiv města Netolice. Na jejich základě se budu zabývat strukturou netolické městské správy (městská rada, rychtář, obecní starší), kterou se na základě publikovaných rozprav pokusím komparovat se situací v jiných českých městech raného novověku. Následně se budu částečně věnovat ceremoniálu voleb a obnov netolické městské rady a pokusím se rekonstruovat její průběh se vším, co k této obnově náleželo. Poslední část mé bakalářské práce se bude týkat personálního složení netolické městské rady ve zvoleném časovém období. Výsledkem by se měla stát rekonstrukce skladby netolických politických elit, která se mi následně může stát ?odrazovým můstkem? k jejich podrobné profesní, sociální či majetkové analýze v další kvalifikační práci.
|
host ::
RSS.