|
|
Calcium homeostasis and modulation of nociceptive synaptic transmission
Sojka, David
Předkládaná disertační práce má za cíl přispět k objasnění míšních mechanismů nocicepce. Jedním z důležitých mechanismů podílejících se na vzniku a průběhu řady chronických bolestivých stavů je tzv. centrální sensitizace. Jedná se o formu dlouhodobé modulace synaptického přenosu na míšní úrovni, neboli synaptické plasticity. Tato studie se ve své hlavní části zabývá vývojem metody, která by s využitím techniky calcium imagingu umožnila studovat mechanismy centrální sensitizace in vitro na populaci neuronů zadního míšního rohu. V pokusech provedených na akutních míšních řezech jsme snímali změny fluorescence u Ca-senzitivní sondy FLUO-4 v neuronech zadního rohu. Provedená analýza změn intracelulární koncentrace Ca, ke kterým docházelo během synaptického přenosu vyvolaného stimulací zadního kořene míšního, odhalila dva odlišné typy Ca odpovědí. První typ odpovědi byl synchronizovaný s elektrickou stimulací, zatímco pozdní typ, odpovídající uvolnění Ca z vnitřních Ca zdrojů, následoval po určité časové prodlevě po stimulaci. Tyto pozdní Ca odpovědi, nezávislé na aktivaci ionotropních glutamátových receptorů, naznačují zapojení metabotropních drah při jejich aktivaci a nebyly doposud u tohoto typu neuronů zaznamenány. Je možné usuzovat, že takto uvolněný vápník, o kterém se uvažuje jako o klíčovém spouštěcím...
|
|
|
Modulace synaptického přenosu, studium na míšních řezech in vitro
Mrózková, Petra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci, zejména za patologických bolestivých stavů. Cílem naší práce bylo rozvinout metodu calcium imagingu na míšních řezech in vitro. Tato metoda umožňuje sledovat změny intracelulární koncentrace volných vápenatých iontů (iCa2+ ), které jsou hlavním mediátorem neuronální plasticity. V naší práci jsme se soustředili na použití této metody na konvenčním fluorescenčním mikroskopu a na studium vlivu aplikace látek ovlivňujících synaptický přenos. V experimentech byly snímány koncentrační změny iCa2+ v 744 neuronech zadních rohů míšních (lamina I a II) po elektrické stimulaci zadních kořenů. V první sérii experimentů byly použity stimulační protokoly preferenčně aktivující A a A+C vlákna zadních kořenů a ověřena dlouhodobá stabilita vápníkových odpovědí. Stimulace zadního kořene vyvolala ve sledovaných neuronech rychlý a pozdní typ vápníkové odpovědi. Aplikace antagonistů glutamátových receptorů AMPA a NMDA typu, CNQX (50µM) a MK801 (45µM) snížila podle očekávání amplitudu vápníkové odpovědi oproti kontrolním hodnotám a potvrdila jejich jednoznačný význam pro synaptickou aktivaci. V několika pokusech jsme zkoumali účinek kapsaicinu, známého agonisty TRPV1 receptorů. Aplikace i nízké koncentrace kapsaicinu...
|
|
|
Stavy patologické bolesti, úloha modulace míšního synaptického přenosu
Nerandžič, Vladimír ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Modulace synaptického přenosu v zadním rohu míšním hraje klíčovou úlohu v nociceptivní signalizaci. Studie z poslední doby naznačují velký význam míšních presynaptických TRPV1 (transient receptor potential vanilloid) receptorů, které na periferii působí jako integrátory nociceptivních podnětů. Mechanismy jejich aktivace a jejich vliv na modulaci synaptického přenosu ale nejsou dosud zcela známy. Předchozí studie také ukázaly vliv řady mediátorů zánětu a cytokinů na funkci TRPV1 receptorů. Cílem naší studie bylo proto ukázat, jak se mění aktivace presynaptických TRPV1 receptorů v míše po aplikaci endogenního agonisty N-oleoyldopaminu (OLDA) u modelu periferní neuropatie, po inkubaci s cytokinemTNFα a jaký je účinek prekurzoru anandamidu N-acylfosfatidylethanolaminu (NAPE). V experimentech byly snímány miniaturní excitační postsynaptické proudy (mEPSC) na neuronech akutních míšních řezů metodou patch clamp. V první sérii experimentů byla testována citlivost na aplikaci endogenního agonisty OLDA 5 dnů po navození modelu periferní neuropatie. Aplikace již nízké koncentrace OLDA (0,2 μM) výrazně zvýšila frekvenci mEPSC na 250 % kontrolní hodnoty, na rozdíl od snímání u kontrolních experimentů kde je ke zvýšení potřeba vysoké koncentrace OLDA (10 μM). Inkubace řezů s TNFα ve druhé řadě pokusů u stejného...
|
|
|
Vliv hipoterapie na pacienty po úrazech páteře
Vaisová, Martina ; Doležalová, Jana (vedoucí práce) ; Neumann, Cyril (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo sepsat co neucelenější a zároveň aktuální literární rešerši na téma vliv hipoterapie na pacienty po úrazech páteře.
První část je věnována anatomii lidské páteře. Páteř tvoří osu skeletu trupu a skládá se z 33 obratlů. Všechny obratle nemají stejný tvar a velikost. Liší se podle toho, v které části páteře se nachází a jak moc velká pohyblivost v tomto daném úseku páteře probíhá. Obratle rozdělujeme na krční, které jsou nejpohyblivější, hrudní, bederní, křížové a kostrční, které srůstají v kost křížovou.
Mícha je válec nervové tkáně obsažený v páteřním kanálu. Tato nervová tkáň je tvořena šedou a bílou hmotou. Z míchy vystupuje 31 párů míšních nervů, které vznikají spojením předních a zadních kořenů. Mícha nám přenáší informace z mozku do celého těla.
Následně se práce zaobírá příčinami úrazů páteře. Můžeme říci, že nejvíce úrazů vzniká při dopravních nehodách nebo při pádech z výšky. Po úrazu páteře nemusí být nutně poškozena mícha a tím veškeré vedení vzruchů. Po úrazu míchy je ovšem vedení porušeno a vzniká tzv. léze míšní. Pokud se do 24 hodin po úrazu neobjeví jakékoliv zlepšení, stav pacienta bývá neměnný a přerušené vedení vzruchů bývá trvalé.
Pokud nedošlo k přerušení míchy, provádí se rehabilitace převážně posilováním páteřního sloupce. V případě přerušení míchy využíváme rehabilitaci především ke zlepšení zachovalých funkcí.
Hipoterapie je metoda, které můžeme využít po úrazu páteře nebo míchy. Je to metoda kdy fyzioterapeut využívá hřbetu koně jako pomůcky při rehabilitaci. Hřbet koně se pohybuje dopředu, dozadu, nahoru, dolu a do stran, to je tzv. třídimenzionální pohyb.
Tyto pohyby se přenáší na klienta, u kterého vyvolávají facilitaci mozkových funkcí, a toho při hipoterapii využíváme.
|
|
| |
|
| |
|
|
Geneticky podmíněné onemocnění degenerativní myelopatie psů
Křížová, Jana
Degenerativní myelopatie je onemocnění vyskytující se u psů dospělých až stárnoucích a projevuje se neurologickými komplikacemi, v první fázi zasahujícími pánevní končetiny. Důvodem je úbytek myelinu a axonů v bílé hmotě míchy. Některá plemena mají vyšší prevalenci tohoto onemocnění, např. Německý ovčák, Německý boxer a Pembroke Welsh Corgi. Studiem genomu psů byla zjištěna silná souvislost mez rozvojem onemocnění a mutacemi na genu SOD1 a to především SOD1:c.118G>A u velké řady plemen, ale také SOD1:c.52A>T u Bernského salašnického psa. Mutace na genu SOD1 způsobuje u člověka podobné neurologické onemocnění amyotrofická laterální skleróza a pes je prvním modelovým organismem pro tuto nemoc, u kterého bylo zaznamenáno spontánní propuknutí nemoci
|
|
| |
|
| |
|
|
Integrace paraplegiků ve volném čase
ZMEŠKALOVÁ, Markéta
Práce se zabývá volným časem paraplegiků a jejich integrací do volnočasových aktivit intaktní společnosti. Teoretická část charakterizuje paraplegii a její druhy. Popisuje systém péče/pomoci/podpory, který je poskytován paraplegikům. neposlední řadě se zabývá volným časem, jeho kvalitou a změnou způsobu trávení holného času a změnou kvality po míšním poranění.Praktická část obsahuje vyhodnocení dvou popisných výzkumů, které jsou zaměřeny na využívání volného času u paraplegiků.
|
host ::
RSS.