|
|
Příprava a charakterizace rostlinných extraktů pro aplikaci do sirupů
Šandová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo vyrobit bylinné sirupy ze tří vybraných bylin rodu Lamiaceae - z šalvěje lékařské (Salvia officinalis), meduňky lékařské (Melissa officinalis) a máty peprné (Mentha piperita). Nejprve byly z uvedených bylin připraveny extrakty macerací v 25% ethanolu (60°C, 90 min.). Z připravených bylinných extraktů byly vyrobeny bylinné sirupy smícháním se sirupovým základem (65% roztok sacharózy + kyselina mléčná 2 g.l-1) v různých poměrech (2:1, 1:1, 1:2 – extrakt:sirupovému základu). Na základě senzorického hodnocení byl jako optimální vybrán poměr 1:1. Extrakty i vyrobené sirupy byly charakterizovány z hlediska profilu těkavých látek, obsahu fenolických látek, antioxidační aktivity a antimikrobiální aktivity. Vyrobené sirupy byly hodnoceny také senzoricky pomocí stupnic, profilového a pořadového testu, a porovnány s obdobnými komerčními vzorky (Baťkovy sirupy s.r.o.). Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, celkového obsahu fenolických látek Folin-Cicalteuova metoda, antioxidační aktivity metoda TEAC a antimikrobiální aktivity jamková a disková difúzní metoda. V modelovém šalvějovém sirupu bylo nalezeno 36 těkavých látek, v komerčním 29; v modelovém meduňkovém sirupu bylo nalezeno 20 těkavých látek, v komerčním 32; v modelovém mátovém sirupu 25 těkavých látek, v komerčním 41. Kvantitativní zastoupení nejvýznamnějších sloučenin v komerčních a vyrobených sirupech se lišilo, ve všech vzorcích převažovaly terpeny. Obsah fenolických sloučenin v sirupech klesal v pořadí šalvěj (570,1 mg.l–1) > meduňka (378,9 mg .l–1) > máta (96,5 mg.l–1), antioxidační aktivita v pořadí meduňka (332,0 µg.ml-1) > šalvěj (185,6 µg.ml-1) > máta (115,8 µg.ml-1). Komerční sirupy vykazovaly výrazně vyšší obsah fenolických sloučenin i antioxidační aktivitu, než sirupy vyrobené, a to u všech tří bylin. Z hlediska senzorického byl jako nejchutnější označen sirup mátový a nejméně chutný sirup šalvějový (máta > meduňka > šalvěj); pouze v případě meduňky byl vyrobený sirup označen jako lepší, chutnější než vzorek komerční. Byl přiměřeně tekutý, čirý, příjemné barvy, měl výrazně sladkou, jemně bylinkovou chuť a příjemnou vůni.
|
|
|
Možnosti inovace náplní u čokoládových cukrovinek
Franková, Michaela
Diplomová práce na téma Možnosti inovace náplní u čokoládových cukrovinek je zaměřena na produkci čokolády a pralinek s využitím bylinných extraktů jako součásti náplní. Literární rešerše se zabývá procesem výroby čokolády a pralinek, typy náplní a možnými vadami, které se mohou v pralinkách či čokoládě vyskytovat. Druhá část teorie se věnuje extrakčním metodám používaným k získání bylinných extraktů a dále vlastnostem a použitím bylinných extraktů, zejména máty peprné v potravinářství a cukrovinkářství. Praktická část diplomové práce se zabývá výrobou pralinek s 6 různými typy náplní. Jako kontrola sloužila varianta s dutinkou z hořké čokolády obsahující ganache z bílé čokolády a smetany. Ostatní varianty kromě stejné ganache obsahovaly přídavek jedné z následujících aromatických surovin: esenciálního oleje z máty peprné, tinktury z máty peprné, sušené máty peprné, čerstvé máty peprné nebo ochucovací pasty s příchutí máty peprné. Při senzorické analýze byl sestaven senzorický profil jednotlivých variant pralinek a byly sledovány příslušné deskriptory. V celkovém dojmu byla nejlépe vyhodnocena varianta 2 s mátovým esenciálním olejem (p<0,05). Nejhorší dojem u hodnotitelů zanechala varianta 5 obsahující čerstvou mátu (p<0,05). Na hodnocení této varianty měla silný vliv přítomnost cizí chutě ve výrobku, kterou identifikovalo 64 % hodnotitelů. V rámci mikrobiologické analýzy byly stanoveny celkové počty mikroorganismů, počty koliformních bakterií a bakterií E. coli a kolonie plísní a kvasinek. Byla provedena mikrobiologická analýza vstupních surovin a dále byly mikroorganismy sledovány v 6 variantách pralinek v rámci 4 odběrů v průběhu 6týdenního skladování při teplotě 16 ˚C. Během skladování byla pomocí přístroje Tiratest 27 025 analyzována pevnost čokoládových pralinek. Naměřené výsledky se pohybovaly rozmezí 1,90–11,82 N. U všech variant kromě varianty 5 byla zjištěna nejvyšší pevnost po 4 týdnech skladování. Poslední provedenou analýzou bylo stanovení aktivity vody pralinek. Aktivita vody se pohybovala v rozmezí hodnot 0,788–0,859.
|
|
|
Příprava a charakterizace rostlinných extraktů pro aplikaci do sirupů
Šandová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo vyrobit bylinné sirupy ze tří vybraných bylin rodu Lamiaceae - z šalvěje lékařské (Salvia officinalis), meduňky lékařské (Melissa officinalis) a máty peprné (Mentha piperita). Nejprve byly z uvedených bylin připraveny extrakty macerací v 25% ethanolu (60°C, 90 min.). Z připravených bylinných extraktů byly vyrobeny bylinné sirupy smícháním se sirupovým základem (65% roztok sacharózy + kyselina mléčná 2 g.l-1) v různých poměrech (2:1, 1:1, 1:2 – extrakt:sirupovému základu). Na základě senzorického hodnocení byl jako optimální vybrán poměr 1:1. Extrakty i vyrobené sirupy byly charakterizovány z hlediska profilu těkavých látek, obsahu fenolických látek, antioxidační aktivity a antimikrobiální aktivity. Vyrobené sirupy byly hodnoceny také senzoricky pomocí stupnic, profilového a pořadového testu, a porovnány s obdobnými komerčními vzorky (Baťkovy sirupy s.r.o.). Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, celkového obsahu fenolických látek Folin-Cicalteuova metoda, antioxidační aktivity metoda TEAC a antimikrobiální aktivity jamková a disková difúzní metoda. V modelovém šalvějovém sirupu bylo nalezeno 36 těkavých látek, v komerčním 29; v modelovém meduňkovém sirupu bylo nalezeno 20 těkavých látek, v komerčním 32; v modelovém mátovém sirupu 25 těkavých látek, v komerčním 41. Kvantitativní zastoupení nejvýznamnějších sloučenin v komerčních a vyrobených sirupech se lišilo, ve všech vzorcích převažovaly terpeny. Obsah fenolických sloučenin v sirupech klesal v pořadí šalvěj (570,1 mg.l–1) > meduňka (378,9 mg .l–1) > máta (96,5 mg.l–1), antioxidační aktivita v pořadí meduňka (332,0 µg.ml-1) > šalvěj (185,6 µg.ml-1) > máta (115,8 µg.ml-1). Komerční sirupy vykazovaly výrazně vyšší obsah fenolických sloučenin i antioxidační aktivitu, než sirupy vyrobené, a to u všech tří bylin. Z hlediska senzorického byl jako nejchutnější označen sirup mátový a nejméně chutný sirup šalvějový (máta > meduňka > šalvěj); pouze v případě meduňky byl vyrobený sirup označen jako lepší, chutnější než vzorek komerční. Byl přiměřeně tekutý, čirý, příjemné barvy, měl výrazně sladkou, jemně bylinkovou chuť a příjemnou vůni.
|
|
|
Účinnost specifických aditiv ve výživě sportovních koní
Hanzlíková, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá využitím specifických aditiv ve výživě sportovních koní. Téma je zaměřeno na bylinu mátu peprnou a její antioxidační aktivitu u koní. Je zde prováděn experiment na 6 koní různého plemene, pohlaví a věku na antioxidační aktivitu SOD superoxidismutázy a GPx glutathionperoxidázy. Během sledování byl koním 4x odebrán vzorek krve, aby se zjistila aktivita již zmíněných antioxidačních enzymů v období bez zkrmování aditiva a aktivita při použití aditiva v krmné dávce. Výsledky v pokusném sledování na aktivitu SOD, tak i ve sledování aktivity GPx enzymů, se projevily s velkými individuálními rozdíly mezi jednotlivými zvířaty, což bývá pro koně typické. V našem pokusu, při průměru všech koní bez aditiva a s aditivem, nebyla u aktivity SOD dokázána statistická průkaznost. Naopak tomu bylo u aktivity GPx, zde byly výsledky statisticky průkazné (P<0,05).
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.