|
|
Proudění, chemismus a izotopové složení vody v nenasycené zóně kvádrových pískovců Klokočských skal
Mikuš, Petr ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Jiráková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývala zkoumáním vodního režimu, propustnosti, středních dob zdržení, chemického složení a toků v nenasycené zóně kvádrových pískovců na lokalitě Klokočské Skály. Doba zdržení půdní vody ale i vody skapové s několik m mocným nadložím se pohybuje v řádu 2 - 4 měsíce, při příměsi 25 - 50% vody starší 4 let. V zimě u některých skapů dochází k zamrznutí zóny vsaku a k dotaci pouze starší vodou z masivu. Nejvýznamnějším aniontem ve zkoumaných vodách byly sírany s hmotnostním tokem do podloží 7-10 g/m2/rok, tedy několikanásobně překračující atmosférickou depozici (1,3 g/m2/rok), následované chloridy (1,2 g/m2/rok) a dusičnany, u kterých byl naopak tok do podloží (0,2-0,4 g/m2/rok) řádově nižší než atmosférická depozice (1,7 g/m2/rok). U kationtů byly v půdní a skapové vodě naměřeny velmi vysoké hodnoty iontu Al3+ (průměrně 6,3 mg/l, max. 35 mg/l, hmotnostní tok do podloží okolo 2,5 g/m2/rok, tedy až 80 x více než je dotace ze srážek), které však místní vegetace přes jejich uváděnou fytotoxicitu zjevně snáší dobře. U draslíku byly zaznamenány cyklické změny koncentrací během roku v závislosti na vegetačním cyklu (v podzimních měsících koncentrace v povrchových lesních srážkách 10-15 mg/l, v ostatních částech roku okolo 5 mg/l), u křemíku pak loužení v půdě.
|
|
|
Proudění, chemismus a izotopové složení vody v nenasycené zóně kvádrových pískovců Klokočských skal
Mikuš, Petr ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Jiráková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývala zkoumáním vodního režimu, propustnosti, středních dob zdržení, chemického složení a toků v nenasycené zóně kvádrových pískovců na lokalitě Klokočské Skály. Doba zdržení půdní vody ale i vody skapové s několik m mocným nadložím se pohybuje v řádu 2 - 4 měsíce, při příměsi 25 - 50% vody starší 4 let. V zimě u některých skapů dochází k zamrznutí zóny vsaku a k dotaci pouze starší vodou z masivu. Nejvýznamnějším aniontem ve zkoumaných vodách byly sírany s hmotnostním tokem do podloží 7-10 g/m2/rok, tedy několikanásobně překračující atmosférickou depozici (1,3 g/m2/rok), následované chloridy (1,2 g/m2/rok) a dusičnany, u kterých byl naopak tok do podloží (0,2-0,4 g/m2/rok) řádově nižší než atmosférická depozice (1,7 g/m2/rok). U kationtů byly v půdní a skapové vodě naměřeny velmi vysoké hodnoty iontu Al3+ (průměrně 6,3 mg/l, max. 35 mg/l, hmotnostní tok do podloží okolo 2,5 g/m2/rok, tedy až 80 x více než je dotace ze srážek), které však místní vegetace přes jejich uváděnou fytotoxicitu zjevně snáší dobře. U draslíku byly zaznamenány cyklické změny koncentrací během roku v závislosti na vegetačním cyklu (v podzimních měsících koncentrace v povrchových lesních srážkách 10-15 mg/l, v ostatních částech roku okolo 5 mg/l), u křemíku pak loužení v půdě.
|
|
|
Účinek hnojení na eluci živin z půdy
Kučerová, Věra
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení vlivu hnojení na eluci živin z půdy v různých půdně-klimatických podmínkách. K vypracování práce byly použity výsledky dlouhodobých stacionárních pokusů ÚKZUZU pomocí lyzimetrických měření a sledování meteorologických údajů s ohledem na výrobní oblasti. Tato testovací stanoviště se nachází na různých místech České republiky, a proto lze porovnávat výsledky pokusů podle promyvných režimů, různé úrovně hnojení na orné půdě apod. Hodnoceny byly tři osevní sledy (1989 - 1996, 1997 - 2004, 2005 - 2012). Největší ztráty vyplavením byly zaznamenány u vápníku, síranů a nitrátového dusíku. Bilance živin (vstupy -- výstupy) u N, K byla ve většině případů záporná s výjimkou pěstování brambor. Tato negativní bilance vychází z vyšších výstupů (odběry živin výnosem + ztráty vyplavením) oproti nižším vstupům (vstupy živin z hnojiv + srážek). Zápornější bilance byla v BVO s promyvným režimem oproti ŘVO s periodicky promyvným režimem. Adekvátní a harmonické hnojení je předpokladem vyrovnané bilance živin při respektování reálných výnosových úrovní.
|
host ::
RSS.