Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Effect of amyloid β on the function of endosomes and lysosomes
Tmějová, Monika ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegeneratívne ochorenie, ktorého patológia je charakterizovaná hromadením agregátov amyloidu β v mozgu. V súčasnosti nie je stále objasnený presný mechanizmus, ktorým amyloid poškodzuje neuróny a vedie k ich dystrofii. Najtoxickejšou formou amyloidu β sú jeho 42 aminokyselín dlhé oligoméry, ktorých hromadenie vedie k progresu tohto ochorenia. Membránová dynamika ovplyvňujúca proces degradácie a recyklácie v bunke zohráva kľúčovú úlohu v udržiavaní homoestáze. Vezikulárny transport je základným nástrojom pri udržiavaní fyziologickej hladiny amyloidu β. Poškodenie endolyzozomálneho kompartmentu vedie k ďalšiemu poškodeniu v bunke, čo má za následok postupné zlyhanie transportu a nakoniec vyúsťuje v bunkovú smrť. Hlavným cieľom tejto práce bolo preskúmať vplyv toxicity oligomérov amyloidu β42 na funkciu endozómov a lyzozómov. Výsledky našej práce potvrdili toxický vplyv amyloidu β na bunky SH-SY5Y línie a jeho schopnosť narušiť funkciu lyzozómov. V tejto práci sa nám nepodarilo preukázať oxický účinok amyloidu na funkciu endozómov. Kľúčové slová: amyloid β, Alzheimerova choroba, oligoméry, plazmatická membrána, endocytóza, endozóm, lyzozóm, neurotoxicita
Interakce mitochondrií s dalšími buněčnými strukturami.
Vinopalová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Voleman, Luboš (oponent)
Mitochondrie v buňkách plní různorodé role, od produkce energeticky bohatých molekul, nutných pro správný chod buňky, homeostázi vápníku, apoptózy až po biosyntézu Fe-S center, hemu a steroidů. Ke koordinaci některých těchto dějů s procesy odehrávajícími se ve zbytku buňky ji mimo jiné slouží i komunikace s dalšími buněčnými strukturami prostřednictvím jejich vzájemných fyzických kontaktů. Vzniklé platformy také dávají vzniku dodatečným mitochondriálním funkcím. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky z buněk savčích modelových organismů a kvasinek Saccharomyces cerevisiae o interakcích této semiautonomní organely s ostatními buněčnými komponenty a o funkcích, které tyto interakce zprostředkovávají.
Interakce mitochondrií s dalšími buněčnými strukturami.
Vinopalová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Voleman, Luboš (oponent)
Mitochondrie v buňkách plní různorodé role, od produkce energeticky bohatých molekul, nutných pro správný chod buňky, homeostázi vápníku, apoptózy až po biosyntézu Fe-S center, hemu a steroidů. Ke koordinaci některých těchto dějů s procesy odehrávajícími se ve zbytku buňky ji mimo jiné slouží i komunikace s dalšími buněčnými strukturami prostřednictvím jejich vzájemných fyzických kontaktů. Vzniklé platformy také dávají vzniku dodatečným mitochondriálním funkcím. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky z buněk savčích modelových organismů a kvasinek Saccharomyces cerevisiae o interakcích této semiautonomní organely s ostatními buněčnými komponenty a o funkcích, které tyto interakce zprostředkovávají.
Programovaná nekróza: její aktivace, regulace a role v buněčné fyziologii.
Rytířová, Markéta ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Buněčná smrt jako konečné stádium existence buňky, může být indukována jak náhodně, tak i jako důsledek aktivace specifických a regulovatelných signálních drah. Regulovaná nebo-li programovaná buněčná smrt může být vyvolána řadou vně- i vnitro- buněčných podnětů, jak fyziologických, tak nefyziologických. Po dlouhou dobu byla za jedinou formu programované buněčné smrti považována na kaspázách závislá apoptóza. Nicméně v průběhu posledních 10 let se ukázalo, že nekrotická buněčná smrt, se kterou byla původně spojována náhodná a neregulovatelná buněčná smrt, může také probíhat regulovaným způsobem se specifickými signálními dráhami a znaky. Mezi signální dráhy spojované s indukcí regulovatelné nekrózy patří zejména vznik a aktivace RIP1/RIP3 kinázy obsahujícího nekrosomu, dále pak cyklofilinem D regulovaná permeabilizace mitochondrií či reakce na oxidační stres. K nejvíce studovaným signálním dráhám spojených s iniciací programované nekrózy patří TNFα indukovaná aktivace na RIP1/RIP3 závislé nekroptózy. Programovaná nekróza hraje důležitou roli v různých fyziologických a patologických procesech, kupříkladu v ischemicko-reperfůzních onemocněních, chorobách očí, kůže, trávicí soustavy, či se také uplatňuje v protinádorové léčbě. Klíčová slova Buněčná smrt, apoptóza, nekroptóza, RIP1/RIP3, kaspázy,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.