|
|
Riziko chronických změn po léčbě zářením u pacientek s karcinomem prsu
KŘÍŽOVÁ, Jana
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u žen. V roce 2009 bylo v České republice zjištěno 5 975 nových případů. Jednou z hlavních modalit léčby je radioterapie, která kromě léčebných účinků může vést i ke vzniku ireverzibilních (chronických) postradiačních změn v ozářeném objemu. Ty významně ovlivňují kvalitu života pacientek. Práce je zaměřena na sledování výskytu pozdních radiačních změn u pacientek po ozáření karcinomu prsu v Masarykově onkologickém ústavu v Brně - chronickou radiodermatitidu, fibrózu podkoží a lymfedém. Tyto změny jsou u pacientek po ukončení radioterapie sledovány lékařem během pravidelných kontrol a klasifikovány dle stupnice RTOG/EORTC. Ke zpracování jsem použila soubor 98 pacientů (97 žen a 1 muže) léčených v MOÚ v letech 1998 ? 2009, u nichž se projevily výše uvedené postradiační změny. Bylo provedeno vyhodnocení léčebného záměru a výskytu lymfedému před radioterapií. Byla rovněž zpracována statistika všech stupňů postižení v závislosti na ozařovací technice. U všech pacientů byla aplikována dávka 50 Gy standardní frakcionací 25 frakcí po 2 Gy, takže nebylo možné provést vyhodnocení závislosti výše aplikované dávky na riziku vzniku chronických změn. Pozdní změny se vyskytly u 74 % sledovaných pacientek. Ze statistiky vyplývá, že pacientky, u kterých byla ozářena oblast mammy nebo hrudní stěny a regionálních lymfatických uzlin, měly vyšší riziko vzniku chronických změn na kůži a vyšší riziko vzniku lymfedému, ale také menší riziko vzniku fibrózy podkoží.
|
|
|
Význam lymfodrenáže ve fyzioterapii
VINKLEROVÁ, Miroslava
V teoretické části práce jsou shrnuty všechny teoretické poznatky zabývající se touto problematikou. Uvádím stručnou historii objevu lymfatických cév a vzniku lymfodrenáže, anatomii lymfatického systému a jeho úkoly v lidském těle. Dále jsem definovala pojem lymfedém a rozdělila jej dle vzniku na primární a sekundární lymfedém. Práce obsahuje diagnostiku lymfedému, konzervativní i chirurgické možnosti léčby, indikace a kontraindikace lymfodrenáží a režimová opatření u nemocných s lymfedémem, v nichž uvádím, jakým aktivitám by se měli pacienti vyhýbat. Konzervativní léčba obsahuje čtyři pilíře, a to manuální lymfodrenáž, přístrojovou lymfodrenáž, kompresivní bandážování a dekongestivní cvičení. Vlastní kapitolu zaujímá rehabilitace po operacích prsu s možným pooperačním výskytem lymfedému, autolymfodrenáž a metoda lymfo ? tapingu, která nabývá na oblibě jak u lymfoterapeutů, tak i u samotných pacientů. Praktická část byla provedena kvalitativní výzkumnou strategií a výsledek zpracován formou kazuistik. Testovaný soubor výzkumu tvořilo pět pacientů s klinicky prokazatelným lymfedémem. U dvou pacientů se vyskytoval lymfedém pooperační a u tří poúrazový. Cílem bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rámci rehabilitace a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn na ambulantním pracovišti Polikliniky Jih MEDIPONT s.r.o. v Českých Budějovicích pomocí strukturovaného rozhovoru, retrospektivní analýzy dat a pozorování. Všichni pacienti se shodují na přínosu lymfodrenáže a po absolvované terapii pomocí lymfodrenážních technik uvádějí zlepšení celkového zdravotního stavu.
|
|
|
Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu
MALENINSKÁ, Zuzana
V mé bakalářské práci na téma Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu je veškerá problematika soustředěna na nejčastější zhoubný nádor prsu u žen, kterým je karcinom prsu. Cílem práce bylo podat v teoretické části přehled o problematice karcinomu prsu, zejména se zaměřením na zhodnocení komplikací po operaci nádoru prsu v důsledku odstranění spádových lymfatických uzlin a jejich terapie. V praktické části jsem u pacientek po chirurgickém výkonu sledovala změny po zákroku a jestli se u nich časnou terapií podařilo předejít vzniku pooperačních komplikací. Využívala jsem metodiku kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn na dvou pacientkách, které podstoupily chirurgický zákrok kvůli diagnostikovanému karcinomu prsu. Pacientky byly vybrány s ohledem na rozsah chirurgického výkonu ze základního souboru pacientů Chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Použila jsem následující techniky sběru dat - rozhovor, anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a analýza osobních zdravotnických dokumentů. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Pozorováním obou pacientek byla ověřena skutečnost, že časnou terapií se podaří předejít pooperačním komplikacím. Došlo ke zlepšení hybnosti v ramenním kloubu a uvolnění měkkých tkání, obnovení volné pohyblivosti hrudníku a správného stereotypu dýchání. Nedílnou součástí terapie je pacientkou zodpovědně prováděná autoterapie a preventivní opatření. Práce může být využita pro klinickou práci fyzioterapeutů, ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví a pro potřeby pacientů, kteří se této problematice věnují.
|
|
|
Subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu pacienta na konci redukční fáze léčby lymfedému
PLACATKOVÁ, Petra
Diplomová práce je zaměřena na problematiku pacientů s lymfedémem. Zabývá se tím, jak hodnotí zdravotní stav sám pacient. Byly porovnávány rozdíly před léčbou a na konci její redukční fáze. Byla hodnocena tato hlediska: omezená hybnost, bolest, psychická zátěž. Všechna uvedená hlediska byla na konci redukční fáze zlepšena. Tím byla potvrzena H1: "Na konci redukční fáze léčby lymfedému se subjektivně zlepšuje celkový zdravotní stav pacienta." Ze všech tří hodnocených hledisek však byla nejméně zlepšena psychická zátěž. Zde byly prokázány rozdíly mezi pacienty s dobrým a se špatným sociálním zázemím. Pacienti se špatným sociálním zázemím hodnotili psychickou zátěž před i po léčbě jako výrazně vyšší než pacienti s dobrým sociálním zázemím. Tím byla potvrzena H2: "Pacienti s dobrým sociálním zázemím snášejí průběh onemocnění lépe." K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, technika standardizovaný rozhovor.
|
host ::
RSS.