|
|
Porovnání vlivu lupiny bílé a lupiny úzkolisté v krmné směsi na užitkovost a zdravotní stav brojlerových králíků
PŘÍDOVÁ, Lenka
Bylo prokázáno, že lupina bílá (LB) je vhodným zdrojem dusíkatých látek (NL) pro krmné směsi brojlerových králíků. Na druhou stranu, o možnosti využít další druhy lupin, např. lupinu úzkolistou (LÚ), pro krmné směsi brojlerových králíků, v literatuře zatím nejsou zmínky. Cílem diplomové práce proto bylo porovnat zařazení semen LÚ (Lupinus angustifolius, odrůda Probor) do reprodukční a výkrmové směsi coby hlavní zdroj NL s LB (Lupinus albus, odrůda Amiga), z hlediska produkce mléka králic, složení mléka, spotřeby krmiva, růstu a životaschopnosti jejich potomstva před odstavem a po odstavu, stejně jako z pohledu kvality jatečného těla králíků na konci výkrmu. Byly sestaveny dvě laktační diety a dvě výkrmové diety. Kontrolní laktační dieta (LLB) a kontrolní výkrmová dieta (VLB) obsahovaly jako zdroj NL semena LB (odrůda Amiga; 25 a 12%), zatímco pokusná laktační dieta (LLÚ) a pokusná výkrmová dieta (VLÚ) obsahovaly semena LÚ (odrůda Probor; 28,5 a 15,0%). Diety měly shodný poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii. Krmné směsi se lišily nepatrně vyšším obsahem tuku v dietách s lupinou bílou. Do pokusu bylo zařazeno 32 samic genotypu Hyplus (16/skupina; všechny samice 3 porod). Samice byly ustájeny v modifikovaných klecích, které umožňovaly řízené kojení (kojení pouze 1 x denně v 7:00 h; kojení trvá cca 3-5 minut a hnízdo se na 24 h uzavírá) a oddělený přístup samic a jejich mláďat ke krmivu. Po porodu (den 0) byly samice rozděleny do dvou skupin a krmeny jednou z laktačních diet. Počet mláďat ve vrhu byl bezprostředně po porodu u všech samic standardizován na 9. Od 17. dne po porodu do 80. dne věku (konec výkrmu) byla králíčatům nabízena výkrmová směs. V době odstavu (37. den laktace) bylo z každé skupiny vybráno 99 králíků pro výkrmový pokus. Z dosažených výsledků lze říci, že samice, kterým byla podávána laktační dieta s LB, měly na konci laktace signifikantně vyšší živou hmotnost (o 423 g, P=0,005), než samice krmené dietou obsahující semena LÚ. Průměrná denní spotřeba krmiva byla po celé laktační období u obou skupin samic bez průkazných rozdílů (v průměru 424 g/den). Podobně, průměrná denní produkce mléka se v rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila. Obsah sušiny v mléce samic krmených laktační dietou s lupinou bílou byl vyšší (o 3,16 g/100 g, P=0,028), stejně jako obsah tuku v mléce (o 3,07 g/100 g, P=0,016), než v mléce samic krmených dietou s lupinou úzkolistou. Živá hmotnost vrhů, stejně jako konverze mléka, byla u obou skupin mláďat bez statisticky průkazných rozdílů. Po odstavu, ve většině sledovaných parametrů dosáhli horších výsledků králíci, kteří byli krmeni dietou s lupinou úzkolistou. U těchto králíků byla zaznamenána nižší konečná živá hmotnost (o 132 g, P=0,061), nižší denní přírůstek živé hmotnosti (o 3 g/den, P=0,024), a protože průměrná denní spotřeba krmiva se nelišila (v průměru 185 g/den), též horší konverze krmiva (3,61 vs. 3,42, P=0,086). Významným výsledkem je nález horšího zdravotního stavu u králíků krmených výkrmovou dietou obsahující lupinu úzkolistou. Sanitární index zdravotního rizika byl u těchto zvířat vyšší (o 15 králíků, P=0,042) než u králíků krmených dietou s lupinou bílou. U této skupiny králíků byla též zaznamenána průkazně nižší hmotnost jatečně upraveného těla. Výsledky diplomové práce potvrdily, že semena lupiny bílé jsou výhodným zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Naopak, negativní nálezy u králíků krmených laktační či výkrmovou směsí obsahující semena lupiny úzkolisté (nižší živá hmotnost samic na konci laktačního období, u králíků ve výkrmu pak nižší denní přírůstek, horší konverze krmiva a zdravotní stav, stejně jako horší kvalita jatečného těla) ukazují, že bude nutný další výzkum, aby tyto výsledky objasnil. Důležité také bude vyzkoušet i jiné odrůdy lupiny úzkolisté. Lupinu úzkolistou tedy prozatím pro praxi nelze doporučit.
|
|
|
Vliv složení mateřského mléka a zdroje dusíkatých látek v krmné směsi na zvyšování resistence rostoucích brojlerových králíků k poruchám trávení
PŘÍDOVÁ, Lenka
Nedávné nálezy ukázaly, že lupina bílá je vhodným alternativním zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Bylo zjištěno, že lupina bílá může zcela nahradit dosud běžně používaný sójový extrahovaný šrot, kterému se ve vyšších koncentracích připisuje negativní vliv na zdraví trávicího traktu. Pro výkrm králíků jsou tedy celá semena lupiny bílé vhodným zdrojem dusíkatých látek. Semena lupiny bílé jsou také významným zdrojem tuku s příznivým profilem a složením mastných kyselin. V dalších experimentech tak bylo zjištěno, že přídavek lupiny bílé do laktační diety samic králíků významně zvýšil denní produkci mléka a mléčného tuku, ve kterém signifikantně snižuje obsah nasycených mastných kyselin a významně zvyšuje procentické zastoupení kyseliny olejové, linolenové a eikosapentaenové (EPA). Takováto mléčná výživa králíčat, spolu s podáváním výkrmové směsi od 17. dne věku obsahující též lupinu bílou, významně snížila index zdravotního rizika králíků v prvních týdnech po odstavu. Není však objasněno, zda příznivý zdravotní stav odstavených králíků byl důsledkem vyššího obsahu kyseliny EPA v mléce, které jsou připisovány pro organismus významné fyziologické a imunitní funkce, či byl lepší zdravotní stav dán skutečností, že králíci přijímali výkrmovou dietu obsahující lupinu bílou, ve srovnání s králíky, kterým byla podávána dieta se sójovým extrahovaným šrotem. Ve srovnání se sójou má lupina bílá také vyšší obsah oligosacharidů rafinosové řady, kterým je připisován prebiotický efekt. Přídavek lupiny bílé do výkrmové směsi tak může příznivě ovlivnit fermentační aktivitu mikroflóry slepého střeva králíků, a tím zvyšovat resistenci odstavených králíků k poruchám trávení. Z uvedeného je zřejmé, že existuje celá řada nevyjasněných otázek, které je potřeba experimentálně vysvětlit.
|
host ::
RSS.