|
|
Adaptibilita lipana podhorního (Thymallus thymallus) po vysazení v závislosti na technologii odchovu
Pospíšil, Kryštof
Diplomová práce je zaměřena na adaptaci lipana podhorního po vysazení. V rámci práce byly porovnávány 3 různé technologie odchovu násady. Skupinově označená násada byla sledována na pstruhovém revíru Oslava 6 na 4 lokalitách v letech 2021-2022. Zpětný odlov značených lipanů se uskutečnil pomocí elektrolovu a lovu na umělou mušku. Během odlovů byly získány fyzikálně-chemické parametry vody a délko-hmotnostní parametry odlovených ryb, pro následné zjištění koeficientu vyživenosti podle Fultona, koeficientu AT dle Spurného. Ze zaznamenaných dat byla následně vypočtena abundance a biomasa rybího společenstva. Při elektrolovu byl odebrán ze všech lokalit zoobentos a po laboratorní determinaci byla vypočtena jeho abundance a biomasa. Míra adaptace vysazených lipanů byla posuzována z procentuálního zastoupení potravní složky z obsahu žaludku. Obsah žaludku byl odebrán neletální metodou za pomocí sací žaludeční pumpy nebo upravené stříkačky. Z výsledků vyplývá, že se násada z každé technologie odchovu přizpůsobila na potravní nabídku, ale ze získaného objemu dat mohou být výsledky zkreslené.
|
|
|
Posouzení možnosti reintrodukce lipana podhorního vysazením uměle odchovaných generačních ryb v předvýtěrovém období
PASTEJŘÍK, Jan
Tato práce se zabývá možností reintrodukce lipana podhorního do volných vod, a to pomocí vysazení uměle odchovaných generačních ryb v jejich předvýtěrovém období. Pro pokus byly použité 3-4leté generační ryby, které byly odchovány v průtočné nádrži Hulák v Prachaticích. Ryby byly následně na jaře označeny a vysazeny do úseků revíru FROV JU, které byly před tím proloveny elektrickými agregáty a bylo zkoumáno tamní složení populací ryb. Stejným způsobem byl proveden kontrolní odlov také na podzim - tentokrát hlavní pozornost směřovala na přítomnost generačních lipanů a juvenilů. Kromě toho byl proloven rovněž navazující úsek řeky (mimo experimentální úseky), ve kterém byla odlovena většina ryb. Na základě výsledků provedených sledování je možno říci, že v úseku toku, do kterého byly vysazeny odchované generační ryby, proběhl alespoň částečně úspěšný přirozený výtěr. I když počet na podzim odlovených tohoročních jedinců byl nízký (11 ryb), je možno tento přístup považovat za perspektivní z hlediska možnosti podpory výskytu lipana ve volných vodách a vhodný k dalšímu testování. Zpětně odloveno po 7 měsících od vysazení bylo pouze 6 % vysazených generačních ryb. Velikost těchto jedinců byla prakticky stejná jako při jejich nasazení. V případě použití tohoto přístupu v rámci rybářského hospodaření je nutné vysadit generační ryby maximálně několik týdnů před očekávaným výtěrem.
|
|
|
Age structure and growth of wild brown trout in relation to population density and habitat quality
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Reichard, Martin (oponent)
Pstruh obecný Salmo trutta L. je hospodářsky významná lososovitá ryba, která zároveň patří k nejúspěšnějším invazním druhům sladkovodních ryb na světě. Cílem této disertační práce bylo studium parametrů ovlivňujících rychlost růstu a přežívání jedinců tohoto druhu s důrazem na vliv populační hustoty na juvenilní stádia. Konkrétně je tato práce zaměřena na: (1) vliv hustoty populace na růst a přežívání jedinců s ohledem na dynamiku lokálních skupin jedinců (publikace I a II), (2) vliv rozdílného chování jedinců na vztah mezi růstem a přežíváním jedince v prostředí s variabilním rozložením zdrojů (publikace III a IV), (3) vztah mezi rychlostí růstu, mortalitou a demo-genetickou strukturou populace (publikace V, VI a VII). Údaje pro tuto práci pochází z dlouhodobého sledování populace pstruha obecného (2005 - 2011) v povodí řek Vydra a Křemelná v Národním Parku Šumava a kombinace terénních a laboratorních experimentů s divokými populacemi z toků na západním pobřeží Švédka. V souladu s přechozími studiemi tato práce ukazuje, že růst juvenilních jedinců je negativně ovlivněn populační hustotou. Nicméně negativní vliv početnosti může dle výsledků této práce být výrazně omezen známostí habitatu a ostatních jedinců ve skupině. Dále tato práce ukazuje, že i v rámci jedné populace pstruha obecného existují...
|
|
|
Age structure and growth of wild brown trout in relation to population density and habitat quality
Závorka, Libor
Pstruh obecný Salmo trutta L. je hospodářsky významná lososovitá ryba, která zároveň patří k nejúspěšnějším invazním druhům sladkovodních ryb na světě. Cílem této disertační práce bylo studium parametrů ovlivňujících rychlost růstu a přežívání jedinců tohoto druhu s důrazem na vliv populační hustoty na juvenilní stádia. Konkrétně je tato práce zaměřena na: (1) vliv hustoty populace na růst a přežívání jedinců s ohledem na dynamiku lokálních skupin jedinců (publikace I a II), (2) vliv rozdílného chování jedinců na vztah mezi růstem a přežíváním jedince v prostředí s variabilním rozložením zdrojů (publikace III a IV), (3) vztah mezi rychlostí růstu, mortalitou a demo-genetickou strukturou populace (publikace V, VI a VII). Údaje pro tuto práci pochází z dlouhodobého sledování populace pstruha obecného (2005 - 2011) v povodí řek Vydra a Křemelná v Národním Parku Šumava a kombinace terénních a laboratorních experimentů s divokými populacemi z toků na západním pobřeží Švédka. V souladu s přechozími studiemi tato práce ukazuje, že růst juvenilních jedinců je negativně ovlivněn populační hustotou. Nicméně negativní vliv početnosti může dle výsledků této práce být výrazně omezen známostí habitatu a ostatních jedinců ve skupině. Dále tato práce ukazuje, že i v rámci jedné populace pstruha obecného existují...
|
|
|
Age structure and growth of wild brown trout in relation to population density and habitat quality
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Reichard, Martin (oponent)
Pstruh obecný Salmo trutta L. je hospodářsky významná lososovitá ryba, která zároveň patří k nejúspěšnějším invazním druhům sladkovodních ryb na světě. Cílem této disertační práce bylo studium parametrů ovlivňujících rychlost růstu a přežívání jedinců tohoto druhu s důrazem na vliv populační hustoty na juvenilní stádia. Konkrétně je tato práce zaměřena na: (1) vliv hustoty populace na růst a přežívání jedinců s ohledem na dynamiku lokálních skupin jedinců (publikace I a II), (2) vliv rozdílného chování jedinců na vztah mezi růstem a přežíváním jedince v prostředí s variabilním rozložením zdrojů (publikace III a IV), (3) vztah mezi rychlostí růstu, mortalitou a demo-genetickou strukturou populace (publikace V, VI a VII). Údaje pro tuto práci pochází z dlouhodobého sledování populace pstruha obecného (2005 - 2011) v povodí řek Vydra a Křemelná v Národním Parku Šumava a kombinace terénních a laboratorních experimentů s divokými populacemi z toků na západním pobřeží Švédka. V souladu s přechozími studiemi tato práce ukazuje, že růst juvenilních jedinců je negativně ovlivněn populační hustotou. Nicméně negativní vliv početnosti může dle výsledků této práce být výrazně omezen známostí habitatu a ostatních jedinců ve skupině. Dále tato práce ukazuje, že i v rámci jedné populace pstruha obecného existují...
|
|
|
Age structure and growth of wild brown trout in relation to population density and habitat quality
Závorka, Libor
Pstruh obecný Salmo trutta L. je hospodářsky významná lososovitá ryba, která zároveň patří k nejúspěšnějším invazním druhům sladkovodních ryb na světě. Cílem této disertační práce bylo studium parametrů ovlivňujících rychlost růstu a přežívání jedinců tohoto druhu s důrazem na vliv populační hustoty na juvenilní stádia. Konkrétně je tato práce zaměřena na: (1) vliv hustoty populace na růst a přežívání jedinců s ohledem na dynamiku lokálních skupin jedinců (publikace I a II), (2) vliv rozdílného chování jedinců na vztah mezi růstem a přežíváním jedince v prostředí s variabilním rozložením zdrojů (publikace III a IV), (3) vztah mezi rychlostí růstu, mortalitou a demo-genetickou strukturou populace (publikace V, VI a VII). Údaje pro tuto práci pochází z dlouhodobého sledování populace pstruha obecného (2005 - 2011) v povodí řek Vydra a Křemelná v Národním Parku Šumava a kombinace terénních a laboratorních experimentů s divokými populacemi z toků na západním pobřeží Švédka. V souladu s přechozími studiemi tato práce ukazuje, že růst juvenilních jedinců je negativně ovlivněn populační hustotou. Nicméně negativní vliv početnosti může dle výsledků této práce být výrazně omezen známostí habitatu a ostatních jedinců ve skupině. Dále tato práce ukazuje, že i v rámci jedné populace pstruha obecného existují...
|
|
|
Reciproční predace mezi nepůvodními raky a lososovitými rybami Kdo koho žere?
MÜLLEROVÁ, Lucie
Rak signální (Pacifastacus leniusculus) je významným invazním druhem v evropských vodách. Jeho tlak na vodní organismy je z literatury znám stejně jako přímý a nepřímý vliv na rybí obsádky. Cílem této práce bylo experimentální zhodnocení vlivu nepůvodního raka signálního jako predátora vůči lososovitým rybám v porovnání s původním rakem říčním (Astacus astacus) a zároveň významu juvenilních raků signálních jako kořisti pro lososovité ryby. Byly provedeny pokusy s jikrami a váčkovým plůdkem lipana podhorního (Thymallus thymallus) jakožto kořisti pro jedince obou druhů raků. V dalším experimentu byla jako kořist použita tohoroční ráčata raka signálního pro půlročka pstruha obecného (Salmo trutta). Z výsledků vyplývá, že v případě porovnání mezi dvěma druhy raků se prokázala větší potenciální hrozba raka signálního vůči jikrám lipana podhorního. Rozdíly mezi raky ale byly překvapivě malé a ve většině parametrů neprůkazné. V případě váčkového plůdku se statistická významnost mezi druhy neprokázala vůbec. Schopnosti obou druhů raků v těchto experimentech jsou tedy podobné, ne-li až srovnatelné. I přes to může být vliv populací původního a nepůvodního druhu raka v přírodě výrazně jiný. Rak signální totiž dokáže vytvářet mnohem hustší populace oproti raku říčnímu díky jeho rychlejšímu růstu a dospívání. Z výsledků pokusu s ráčaty je zřejmé, že pstruh obecný jako predátor nemá tak významný tlak na ráčata v porovnání s predací raků na jikry a váčkový plůdek lososovitých ryb. Tudíž tlak lososovitých ryb na juvenilní raky není tak výrazný jako vliv raků na jikry a váčkový plůdek ryb.
|
|
|
Zhodnocení trendu vývoje úlovků lososovitých ryb a lipana podhorního ve vybraných pstruhových revírech řeky Svitavy
Polívka, Lukáš
Bakalářská práce je zaměřena na faktory ovlivňující početnost rybích společenstev na pstruhových rybářských revírech, hlavně na lososovité ryby a lipana podhorního. Dále je práce zaměřena na vyhodnocení ročních úlovků uvedených druhů ryb na pstruhových rybářských revírech Svitava 3, 4 a 5 za posledních 15 let. Tyto výsledky budou srovnávány s rybářským tlakem na sledované revíry a s úrovní zarybňování násadami uvedených druhů ryb. Pro vyhodnocení úlovků, rybářského tlaku a úrovně zarybňování je použita hospodářská evidence pstruhových revírů MRS v Brně. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší celkové roční úlovky jsou za sledovaných 15 let zaznamenány na revíru Svitava 3, který je také zatížen nejvyšším rybářským tlakem. Naopak nejlépe zarybňovaným revírem je revír Svitava 5. Je třeba také říci, že faktory prostředí ovlivňující početnost ryb v řece Svitavě se od roku 1989 výrazně zlepšily. Ve velké míře k tomu přispělo zrušení mnoha problematických provozů a také výstavba komunálních čistíren odpadních vod.
|
host ::
RSS.