Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Faktory limitující životnost jaderných elektráren s tlakovodními reaktory
Křivánek, Robert ; Kolat, Pavel (oponent) ; Liszka, Ervin (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza stavu připravenosti jaderných elektráren (JE) na dlouhodobý provoz (LTO z anglického Long Term Operation) na základě výsledků SALTO (Safety Aspects of Long Term Operation) peer review servisu IAEA, analýza nejvýznamnějších poruch, havárií a provozních zkušeností s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na případy způsobené stárnutím zařízení a identifikace hlavních staveb a komponent limitujících životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možných opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Na základě výsledků SALTO peer review servisu IAEA byla provedena analýza hlavních nedostatků a opatření JE v připravenosti na bezpečný LTO se zaměřením na témata, jejichž hlubší znalost je důležitá pro budoucí přesnější určení technických faktorů limitujících životnost jaderných elektráren. Hlavní nedostatky a opatření ve fázi přípravy na prodloužení doby provozu a nejdůležitější technická nápravná opatření jsou shrnuty v kapitole 4.5. Samostatně jsou zde diskutovány hlavní nedostatky a nejdůležitější technická nápravná opatření v oblasti řízení stárnutí staveb a komponent. Historie závažných poruch a provozních zkušeností elektráren s reaktory typu PWR/VVER z hlediska stárnutí staveb a komponent je analyzována v kapitole 6.2. Výsledkem je statistická analýza událostí spojených se stárnutím, přehled nejvýznamnějších poruch reaktorů PWR/VVER s vlivem na jejich životnost, statistický přehled a diskuze nejvýznamnějších degradačních mechanismů a další důležité poznatky z historie závažných poruch a provozních zkušeností. V kapitole 6.3 je provedena analýza faktorů limitujících provoz jaderných elektráren s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na stavby a komponenty potencionálně limitující životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možná opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní důvody odstavení JE (skutečné a potencionální) při provozu po dobu 40, 60 a 80 roků a opatření pro zajištění jejich požadované životnosti.
Integrované řešení diagnostiky výrobního zařízení v energetice České republiky
Cvešpr, Pavel ; Szabó,, Radek (oponent) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Hammer, Miloš (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá diagnostikou hlavního výrobního zařízení v české energetice se zaměřením na její integrující roli v procesu získávání, ukládání a zpracování informací pro účely hodnocení technického stavu provozovaných zařízení a záměru řídit životnost těchto zařízení. Je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje závěry šetření potřeb zainteresovaných pracovníků v oblasti diagnostiky, údržby a expertního posouzení technického stavu zařízení. Formulace těchto závěrů je výsledkem provedené analýzy současného stavu ("as - is" analýza) provádění diagnostiky zařízení, která jsou v technologických celcích jaderné i klasické energetiky provozována. Sledovaná zařízení jsou z oblasti elektro, strojní, ocelových a stavebních konstrukcí, měřidel a vibrodiagnostiky. Z výsledků analýzy jsou sestaveny procesní diagramy pro řešení dílčích úloh. V analýze navrženého zpracování dané problematiky ("should - be" analýza) je zpracován návrh principiálního schéma datového modelu pro sw řešení a návrh datových toků z jednotlivých datových zdrojů. Navazující částí je návrh aplikační vrstvy, která obsahuje podrobný popis významných funkčností. Následuje popis důležitých činností a postupů, které jsou nutné pro hodnocení technického stavu zařízení. Praktická část se zabývá implementací sw produktu LTO suite do prostředí energetiky České republiky, konkrétně v ČEZ, a.s.. Funkčnost LTO suite je v této části disertační práce demonstrována formou obrazovek snímaných v jednotlivých modulech LTO suite, které pracují nad reálnými daty. Začíná úvodní obrazovkou pro konfiguraci zobrazovaných dat, pokračuje přes ukázku registru zařízení, plánování, zpracování a ukládání informací z diagnostické činnosti až po modul integračně - analytické vrstvy, který je určen pro hodnocení technického stavu zařízení k zadanému datu s výstupem do reportingu. Součástí disertační práce jsou kapitoly "Cíle práce" a "Závěr". Nejdůležitější kapitolou je "Přínos práce", která v soupisu obsahuje původní výsledky práce a také výsledky použitelné i mimo oblast energetiky.
Faktory limitující životnost jaderných elektráren s tlakovodními reaktory
Křivánek, Robert ; Kolat, Pavel (oponent) ; Liszka, Ervin (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza stavu připravenosti jaderných elektráren (JE) na dlouhodobý provoz (LTO z anglického Long Term Operation) na základě výsledků SALTO (Safety Aspects of Long Term Operation) peer review servisu IAEA, analýza nejvýznamnějších poruch, havárií a provozních zkušeností s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na případy způsobené stárnutím zařízení a identifikace hlavních staveb a komponent limitujících životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možných opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Na základě výsledků SALTO peer review servisu IAEA byla provedena analýza hlavních nedostatků a opatření JE v připravenosti na bezpečný LTO se zaměřením na témata, jejichž hlubší znalost je důležitá pro budoucí přesnější určení technických faktorů limitujících životnost jaderných elektráren. Hlavní nedostatky a opatření ve fázi přípravy na prodloužení doby provozu a nejdůležitější technická nápravná opatření jsou shrnuty v kapitole 4.5. Samostatně jsou zde diskutovány hlavní nedostatky a nejdůležitější technická nápravná opatření v oblasti řízení stárnutí staveb a komponent. Historie závažných poruch a provozních zkušeností elektráren s reaktory typu PWR/VVER z hlediska stárnutí staveb a komponent je analyzována v kapitole 6.2. Výsledkem je statistická analýza událostí spojených se stárnutím, přehled nejvýznamnějších poruch reaktorů PWR/VVER s vlivem na jejich životnost, statistický přehled a diskuze nejvýznamnějších degradačních mechanismů a další důležité poznatky z historie závažných poruch a provozních zkušeností. V kapitole 6.3 je provedena analýza faktorů limitujících provoz jaderných elektráren s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na stavby a komponenty potencionálně limitující životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možná opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní důvody odstavení JE (skutečné a potencionální) při provozu po dobu 40, 60 a 80 roků a opatření pro zajištění jejich požadované životnosti.
Integrované řešení diagnostiky výrobního zařízení v energetice České republiky
Cvešpr, Pavel ; Szabó,, Radek (oponent) ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Hammer, Miloš (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá diagnostikou hlavního výrobního zařízení v české energetice se zaměřením na její integrující roli v procesu získávání, ukládání a zpracování informací pro účely hodnocení technického stavu provozovaných zařízení a záměru řídit životnost těchto zařízení. Je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje závěry šetření potřeb zainteresovaných pracovníků v oblasti diagnostiky, údržby a expertního posouzení technického stavu zařízení. Formulace těchto závěrů je výsledkem provedené analýzy současného stavu ("as - is" analýza) provádění diagnostiky zařízení, která jsou v technologických celcích jaderné i klasické energetiky provozována. Sledovaná zařízení jsou z oblasti elektro, strojní, ocelových a stavebních konstrukcí, měřidel a vibrodiagnostiky. Z výsledků analýzy jsou sestaveny procesní diagramy pro řešení dílčích úloh. V analýze navrženého zpracování dané problematiky ("should - be" analýza) je zpracován návrh principiálního schéma datového modelu pro sw řešení a návrh datových toků z jednotlivých datových zdrojů. Navazující částí je návrh aplikační vrstvy, která obsahuje podrobný popis významných funkčností. Následuje popis důležitých činností a postupů, které jsou nutné pro hodnocení technického stavu zařízení. Praktická část se zabývá implementací sw produktu LTO suite do prostředí energetiky České republiky, konkrétně v ČEZ, a.s.. Funkčnost LTO suite je v této části disertační práce demonstrována formou obrazovek snímaných v jednotlivých modulech LTO suite, které pracují nad reálnými daty. Začíná úvodní obrazovkou pro konfiguraci zobrazovaných dat, pokračuje přes ukázku registru zařízení, plánování, zpracování a ukládání informací z diagnostické činnosti až po modul integračně - analytické vrstvy, který je určen pro hodnocení technického stavu zařízení k zadanému datu s výstupem do reportingu. Součástí disertační práce jsou kapitoly "Cíle práce" a "Závěr". Nejdůležitější kapitolou je "Přínos práce", která v soupisu obsahuje původní výsledky práce a také výsledky použitelné i mimo oblast energetiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.