|
|
Žáci 2. stupně vybrané základní školy a řešení nestandardních úloh
Jakoubková, Zuzana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zaměřuje na vymezení legislativního rámce, týkajícího se zařazení nestandardních úloh do výuky v České republice, s ohledem na RVP ZV, dále pak na vysvětlení pojmů úloha a nestandardní úloha v matematickém kontextu, s odkazem na definice jak českých, tak i zahraničních autorů. Následně se autorka zaměřuje na typologii nestandardních úloh a jejich užití ve vybraných sadách učebnic a pracovních sešitů. Je zde také položena otázka přínosu nestandardních úloh pro rozvoj žáků. Stěžejní částí práce je empirický výzkum vycházející z výsledků dotazníkového šetření provedeného u žáků vybrané základní školy a zaměřeného nejen na úroveň obeznámení žáků s nestandardními úlohami, ale rovněž na jejich schopnosti tyto úlohy řešit. Tento výzkum je doplněn o výsledky rozhovorů s jednotlivými vyučujícími v oboru matematika u dané základní školy. Při debatách s vyučujícími se ukázalo, že nestandardní úlohy ve výuce v podstatě téměř nevyužívají. Nicméně, z výsledků dotazníkového výzkumu plyne, že žáci ovládají základní principy a algoritmy řešení nestandardních úloh a v hodinách se setkávají se všemi typy úloh zakotvených v RVP ZV. Nejúspěšnějšími řešiteli modelových úloh v dotazníku byli žáci 8. ročníků, nejméně úspěšní pak byli žáci 6. ročníků. Šetření ukázalo vyrovnanost v...
|
|
|
Prvky logického myšlení u dětí ve věku 5-6 let
Oupicová, Jana ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Slezáková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá prvky logického myšlení u dětí ve věku 5 - 6 let, tedy u dětí předškolního věku. Hlavním cílem je zjistit, za jakých podmínek je dítě předškolního věku schopno uplatnit prvky logického myšlení v řešení úloh typu zebra metodou manipulace. Dalším cílem je prozkoumat, na které z charakteristik úlohy závisí úspěšnost jejího řešení. Dílčí hypotézy se zaměřují na to, zda děti ve věku 5 - 6 let dokáží úspěšně vyřešit alespoň polovinu zadaných úloh, dále jestli jsou schopny je řešit individuálně a v neposlední řadě zkoumají tvoření zeber po zkušenostech z předchozích gradovaných šesti sérií. Teoretická část se zaměřuje na ty oblasti vývoje, o něž se řešení typu zebra dítětem předškolního věku opírá: motorický vývoj, vývoj myšlení, logické a prelogické myšlení a o možnosti řešení aktivit. Praktická část obsahuje scénáře sestavené z gradovaných úloh, které budou řešit tři skupiny po čtyřech dětech. Dále obsahuje sérii úloh řešených individuálně dětmi. Na závěr budou na základě míry úspěšnosti v řešení předchozích aktivitách sestaveny nové skupiny, ve kterých se prokáže schopnost vymýšlení úloh právě z předešlých zkušeností. Vedle metody přímého pozorování je zařazen rozhovor s třídní učitelkou, s dětmi a následná analýza dat. Ze získaných podkladů vyplývá, že úlohy typu zebra je...
|
|
|
Sumativní hodnocení žáka z matematiky v závislosti na vybraných faktorech
CHYTRÝ, Vlastimil
Problematika formativního a sumativního hodnocení je již delší dobu diskutována a tyto pojmy jsou stavěny do vzájemně ambivalentních pozic. Málokdy jsou však diskutovány vzhledem k dalším faktorům, jako je například sebehodnocení žáka ve smyslu metakognitivního monitorování, které je vhodné pro úlohy vyšší kognitivní náročnosti. Předložená práce usouvztažňuje sumativní hodnocení se sebehodnocením žáka, a to prostřednictvím nástroje zaměřeného na logické myšlení a nástroje zaměřeného na matematické dovednosti žáka. Diskutovány jsou také faktory motivace, věk nebo pohlaví. Ukazuje se, že věk ani pohlaví nejsou limitujícím faktorem v případě sebehodnocení žáka nebo jeho výkonnosti, a to jak v testu logického myšlení, tak také v testu matematických dovedností žáka. Naopak se projevuje silná závislost mezi zmíněným a školním hodnocením. Za nejpodstatnější výsledek je považováno, že se neprokázal rozdíl v úrovni sebehodnocení žáka vzhledem k odlišným stupňům školního hodnocení. Řada výzkumů totiž ukazuje důležitost sebehodnocení ve smyslu metakognitivního monitorování v souvislosti se školní úspěšností.
|
|
|
M. Lipman: Thinking in Education
BLÁHOVÁ, Klára
Práce se zabývá kritickým rozborem díla Thinking in Education M. Lipmana, které se zde věnuje otázce rozvoje myšlení v rámci vzdělávací praxe. Vysvětluje důvody důležitosti schopnosti dialogu, schopnosti kriticky myslet, ale zároveň využívat tvořivého a angažovaného myšlení. Uvádí, že schopnost myslet by měla být efektem edukace, a to nejen coby příprava na život v demokratické společnosti. Práce shrnuje názory kritiků zmíněné teorie.
|
|
|
Srovnání přístupů M. Lipmana a O. Brenifiera k filosofování s dětmi
HUBENÁ, Lucie
V první části se práce zaměřuje na stručné nastínění problematiky Filosofie pro děti. Hlavní náplní práce je srovnání dvou přístupů k filosofování s dětmi. Pojednává o východiscích směrů a hledá rozdíly mezi nimi. Porovnává hlavní cíle, postavení a roli učitele při filosofování s dětmi Lipmanova a Brenifierova pojetí. Zabývá se rozhovorem, diskuzí a dialogem při filosofickém hledání s dětmi. Popisuje důležité oblasti rozvoje osobností všech účinkujících. Práce se snaží navrhnout možnost propojení obou směrů. Popisuje důvody k takovému spojení. V praktické části je uveden konkrétní způsob realizace spojení obou směrů při filosofování s dětmi.
|
host ::
RSS.