|
|
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
|
|
|
Cirkadiánní změny cholinergního systému v různých oblastech centrální nervové soustavy
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent)
Muskarinové acetylcholinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů metabotropních muskarinových receptorů, jejichž vyřazení u myších samic vedlo k narušení biorytmu reprezentovaného lokomocí. V této diplomové práci jsme se pokusili určit biorytmickou aktivitu vybraných komponent cholinergního systému ve strukturách centrální nervové soustavy, jež se pravděpodobně účastní regulace cirkadiánní lokomoční aktivity. Těmito zvolenými strukturami byla oblast striata, motorický kortex, thalamus, intergenikulátní lístek, subparaventrikulární zóna a posteriorní hypotalamická oblast. Na samicích myší běžného typu a samicích myší s vyřazenými M4 receptory jsme za pomoci autoradiografie sledovali změny denzity muskarinových receptorů v průběhu dne. V oblasti striata, motorického kortexu a thalamu byla také autoradiografií měřena denzita muskarinových receptorů typu 1 a za využití Ellmanovy metody i aktivita acetyl- a butyrylcholinesteráz. Ve všech námi vybraných strukturách byly zaznamenány rytmické oscilace denzity muskarinových receptorů u obou typů myší. Jako hlavní mozková struktura zodpovědná za rozdílnosti v biologickém rytmu myší běžného typu a myší bez M4 receptorů byla určena oblast striata a motorického kortexu, kde bylo procentuální zastoupení M4 receptorů nejvyšší. Denní oscilace rovněž...
|
|
|
Má UV záření vliv na pohybovou aktivitu pulců žab?
KLAPKA, Vladimír
Zvyšující se úroveň dopadajícího UV-B záření v důsledku ztenčení ozónové vrstvy je považována za jednu z příčin globálního poklesu obojživelníků. UV-B záření způsobuje poškození DNA v jádrech kožních buněk a jejich následný zánik. U řady druhů obojživelníků byl prokázán negativní vliv UV-B záření na úspěšnost vykulení pulců a jejich další životaschopnost. Předpokládá se, že pulci jsou schopni se místům s vyšší expozicí UV-B záření aktivně vyhýbat díky své lokomoci. V tomto experimentu bylo pulcům umožněno zvolit si buď zónu s UV zářením (UV-B a UV-A), nebo bez UV záření. Pulci nebyli před měřením vystaveni působení UV záření. Poloha pulce byla při měření zaznamenávána CCD kamerou. Program EthoVision následně vyhodnocoval čas strávený pulci v jednotlivých zónách a celkovou uplavanou dráhu pulců v obou zónách. Měření byla provedena pro dvě skupiny pulců, mírně se lišících stupněm vývoje, abychom zjistili, zda může mít vývojové stádium vliv na preferenci UV záření. Pulci obou věkových skupin trávili prokazatelně více času v zóně bez UV záření. Pulci v pokročilejší vývojové fázi strávili v průměru 7krát více času v zóně bez UV záření než v zóně s UV zářením. Pulci v druhé experimentální skupině, tedy v mladším stádiu vývoje, trávili v zóně bez UV záření 2,5krát více času. Celková uplavaná dráha vyspělejších pulců byla téměř 2,5krát delší v zóně bez UV záření. Naopak celková uplavaná dráha mladších pulců se mezi zónami nijak významně nelišila. Doba strávená v zónách s/bez UV záření se nelišila mezi skupinami pulců. Také celková uplavaná dráha se nelišila mezi skupinami v zóně s UV zářením. Přesto se lišila uplavaná dráha pulců v zóně bez UV záření mezi skupinami pulců.
|
|
|
Vliv přítomnosti invazivní želvy nádherné na aktivitu pulců skokana hnědého
KLAPKA, Vladimír
Práce se zabývá faktory, které mají vliv na pohybovou aktivitu pulců. Významným faktorem je riziko predace. Přítomnost predátora nebo jen jeho metabolitů vyvolává u mnoha druhů pulců snížení pohybové aktivity. Dalším faktorem, který ovlivňuje pohybovou aktivitu pulce, je jeho přítomnost ve skupině jedinců stejného druhu. Pro vyhodnocení vlivu těchto dvou faktorů na pohybovou aktivitu pulců Rana temporaria v přítomnosti metabolitů invazivní želvy Trachemys scripta elegans byl vytvořen laboratorní experiment. V experimentu byla míra pohybové aktivity pulce vyjádřena jeho uplavanou vzdáleností, která byla měřena pomocí kamery a vyhodnocovacího softwaru EthoVision. Z výsledků měření vyplývá, že pulci v přítomnosti metabolitů želvy projevili antipredační chování, snížili svoji pohybovou aktivitu. Přítomnost pulce ve skupině dalších 5 jedinců stejného druhu neměla vliv na jeho pohybovou aktivitu. Skupina spolu mohla komunikovat pouze chemickými signály. Naopak byla zjištěna interakce mezi vlivem přítomnosti metabolitů predátora a vlivem skupiny. Pulci ve skupině v přítomnosti predátora vykazovali větší pohybovou aktivitu než samotní pulci v přítomnosti těchto metabolitů.
|
|
|
Faktory ovlivňující cirkadiánní aktivitu podzemních savců.
RÝPALOVÁ, Kateřina
Cirkadiánní hodiny nalezneme od bakterií po savce. výzkum v oblasti cirkadiánní aktivity podzemních savců označuje světlo jako synchronizátor těchto hodin. Avšak nedávné studie naznačují, že alespoň u některých podzemních savců mohou být jejich cirkadiánní hodiny synchronizovány teplotou půdy. Moje bakalářská práce je rešerší studií cirkadiánní aktivity podzemních savců.
|
|
|
Vztah mezi lokomoční aktivitou, oxidačním stresem a stárnutím ploštice \kur{Pyrrhocoris apterus}
BUŘIČOVÁ, Marcela
Byla testována hypotéza, že experimentální manipulace prodlužující život souvisejí se sníženou pohybovou aktivitou a molekulárním poškozením způsobeným oxidačním stresem.Využili jsme tři různě dlouho žijící fenotypy samců i samic ploštice (reprodukčně aktivní, diapauzní a bez corpora allata - endokrinní žlázy produkující juvenilní hormon). Jako indikátor oxidačního poškození bylo využíváno množství karbonylovaných proteinů v hrudních svalech ploštice.
|
|
| |
host ::
RSS.