|
|
Ukazatele výkrmnosti u kachen ve vybraném podniku
FULÍN, Ondřej
Cílem bakalářské práce bylo praktické sledování produkčních ukazatelů brojlerového hybrida Cherry Valley SM3 v podniku Smilkov a.s. Sledování bylo provedeno ve dvou stájích s odlišnou technologií výkrmu kachen po dobu 1 roku. Do vážení bylo vždy zahrnuto 1 % z celkového počtu kachen sledovaného turnusu, tj. 32 ks. Výsledky byly analyzovány ze 14 turnusů (7 turnusů z každé stáje) Vyšší živá hmotnost byla dosahována v chovu Smilkov, průměrně 3,52 kg/ks, v chovu Kouty dosahovala průměrná živá hmotnost 3,45 kg/ks. Ve stáji Smilkov byl dosažen také lepší průměrný přírůstek, který byl 83,3 g/ks/den, stáj Kouty měla průměrný přírůstek nižší 81,5 g/ks/den. Stáj Kouty, která má řízené mikroklima, vykázala lepší výsledky v procentu úhynu a spotřebě krmiva. Průměrný úhyn byl 1,64 % a během sledovaného období se zkrmilo 153,3 t KKS. Průměrný úhyn v chovu Smilkov činil 2,87 % a spotřebovalo se zde 165,1 t KKS, rozdíl mezi chovy je tedy 11,8 t krmiva. Konverze krmiva (množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku) v chovu Kouty byla 2,2 kg/1 kg přírůstku, v chovu Smilkov byla zjištěna konverze krmiva 2,3 kg/1 kg přírůstku.
|
|
|
Masná užitkovost u plemene Salers
BÍNOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo posouzení masné užitkovosti u plemene Salers chovaného na dvou farmách v odlišných klimatických podmínkách (nadmořská výška). Jedna farma byla v nadmořské výšce 450 m n. m., druhá farma byla v nadmořské výšce 750 850 m n. m. Zhodnoceno bylo 36 čistokrevných plemenic a 87 telat plemene Salers z první farmy a 38 čistokrevných plemenic a 64 telat z farmy druhé. Sledování probíhalo v letech 2014 2016. Průměrný věk plemenic chovaných na farmě v nižší nadmořské výšce činil 8,5 roku a plemenic z druhé farmy 6,3 roku. Průměrná délka mezidobí u plemenic z první farmy dosáhla 392,10 dní, u plemenic z farmy v horské oblasti 492,60 dní. Na obou farmách dosahovaly plemenice při prvním otelení věku tří let (2,8 roku, resp. 2,9 roku). Telata narozená na farmě ve vyšší nadmořské výšce dosáhla vyšších živých hmotností i průměrných denních přírůstků do 210 dní věku. U průměrné živé hmotnosti při narození činil rozdíl mezi skupinami 5,70 kg, ve 120 dnech věku 10,94 kg a ve 210 dnech věku 25,63 kg. Při porovnání živých hmotností měla lepší výsledky telata po přirozené plemenitbě oproti telatům po inseminaci. Byla prokázána vynikající mléčnost plemenic salerského skotu a tím i růstová schopnost telat chovaných i v horských podmínkách Šumavy.
|
|
|
ANALÝZA MASNÉHO STÁDA SKOTU V PODMÍNKÁCH EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
ŠEBELKA, Štěpán
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit výsledky chovu masného stáda skotu plemene Abrdeen Angus chovaného v ekologickém zemědělství ve vztahu k welfare zvířat a zároveň porovnat změnu úrovně užitkovosti po změně systému hospodaření na farmě Angus farma Rančice chovatele pana Milana Šebelky. Sledované období zahrnovalo roky 2005 až 2012. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 80 kusů čistokrevných plemenic a 266 kusů telat plemene Aberdeen Angus narozených ve sledovaném období. U plemenic byl zaznamenán počet porodů a délka mezidobí. U telat byla zjišťována živá hmotnost a průměrné denní přírůstky v průběhu růstu. Soubor telat byl následně vytříděn podle roku narození telete, podle pohlaví a roku narození a podle způsobu hospodaření. Data byla statisticky zpracována v programu MICROSOFT EXCEL a vyhodnocena v programu STATISTICA. U plemenic byla délka mezidobí ve sledovaném období nejčastěji od 351 až 380 dní. Ve stádě se nejvíce vyskytovaly krávy na 3. teleti. U sledovaných telat bez ohledu na pohlaví byla zjištěna nejnižší živá hmotnost při narození v přechodném období (37,97 kg). Skupina telat narozených v ekologickém zemědělství dosahovala nejvyšší průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech tak i ve 210 dnech (38,88 kg, 190,91 kg, 307,81 kg). Nejnižší průměrnou hmotnost ve 120 dnech měla telata narozená v přechodném období (176,93 kg) a ve 210 dnech telata narozená opět v přechodném období (271,56 kg). Nejlepší růstová schopnost od narození do 120 dnů se projevila u skupiny telat narozených v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,177 kg, býci - 1,353 kg ), oproti nejnižšímu průměrnému přírůstku zaznamenaného v přechodném období (jalovice - 1,091 kg, býci - 1,215 kg). Průměrný denní přírůstek od 120 do 210 dnů byl nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,082 kg, býci ? 1,233 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,253 kg, býci ? 1,343 kg). Intenzita růstu od narození do 210 dnů byla nejslabší v přechodném období (jalovice - 1,074 kg, býci ? 1,154 kg) a nejsilnější v ekologickém zemědělství (jalovice - 1,209 kg, býci ? 1,347 kg). V systému ekologického zemědělství bylo dosaženo statisticky lepších výsledků užitkovosti (živá hmotnost, intenzita růstu) oproti konvenčnímu systému hospodaření.
|
|
|
Vyhodnocení sledovaných ukazatelů u masného stáda skotu.
CIMBURKOVÁ, Pavla
Bylo sledováno stádo masného plemene skotu Aberdeen Angus v podhorské oblasti Novohradských hor v letech 1992 - 2007. Základní stádo tvořilo celkem 117 plemenic a 814 kusů telat. Byly sledovány ukazatele masné užitkovosti u telat a reprodukce plemenic. Byl zjištěn významný vliv roku, měsíce narození, pohlaví, pořadí otelení, způsob reprodukce a otce na ukazatele růstu telat.
|
|
|
Etologické projevy býků v průběhu výkrmu
ŽÁČEK, Pavel
Cílem diplomové práce bylo podchytit základní kategorie chování býků (příjem krmiva, ležení, stání, pohyb) ustájených ve volném celoroštovém systému a to od zástavu na výkrm až do ukončení výkrmu s ohledem na meziplemenné rozdíly. V průběhu výkrmu byly sledovány rozdíly v živé hmotnosti a v intenzitě růstu mezi skupinami českého strakatého a holštýnského skotu. Průměrná délka příjmu krmiva v průběhu celého výkrmu činila 4,67 hod (19,4 %). Průměrná délka kategorie pohybu v průběhu výkrmu představovala 1,30 hod (5,4 %). Průměrná délka doby ležení činila 13,41 hod (56,0 %). Průměrná doba stání představovala 4,62 hod (19,2 %).
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZATLOUKAL, Jan
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) vývoj růstu telat u vybraného stáda masného skotu, plemen Charolais a Masný simentál, chovaného v podhorské oblasti Českého lesa. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, obtížnosti porodu, pohlaví, výšky v kříži matky, měsíce otelení a pořadí otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se za sledované období narodilo 400 býčků a 395 jaloviček. U plemene Masný simentál se narodilo 226 býčků a 224 jaloviček. V práci se hodnotil vliv plemene na růst telat. U býčků sledovaných plemen nebyl zjištěn statisticky významný vliv plemene na růst. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn pouze u jaloviček ve věku 120 dnů. Živá hmotnost jaloviček plemene Masný simentál je vyšší (162,71 kg), než hmotnost jaloviček plemene Charolais (158,24 kg). Rozdíly v živé hmotnosti činí 4,47 kg. Rozdíl je statisticky pravděpodobně významný a je na hladině významnosti p = 0,05. Dále se hodnotil vliv pohlaví uvedených plemen na růst telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné rozdíly (p {>} 0,001) v živé hmotnosti telat podle pohlaví ve věku 120, 210 a 365 dnů. Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 14,31 kg, ve 210 dnech 25,68 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 116,29 kg. U plemene Charolais byly zjištěné rozdíly v živé hmotnosti mezi pohlavími také statisticky vysoce významné (p {>} 0,001). Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 18,45 kg, ve 210 dnech 29,16 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 115,59 kg. Byl hodnocen také vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telat. U plemene Charolais i u plemene Masný simentál nebyl statisticky prokázán vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telete ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při hodnocení vlivu měsíce otelení na živou hmotnost telat bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností u obou plemen dosahují telata narozená v měsíci březnu a dubnu. Rozdíly v jednotlivých měsících měsících se pohybují na hladinách významnosti p {>} 0,001, p {>} 0,01 a p = 0,05. U obou plemen byl sledován rovněž vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat. U plemene Charolais bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností v průběhu života dosahují telata narozená na 3. až 5. porodu. U plemene Masný simentál bylo zjištěno, že telata narozená matkám při druhém porodu dosahují nejvyšších hmotností ve 120, 210 i 365 dnech. Zjištěné rozdíly byly statisticky vysoce významné (p {>} 0,001) a pravděpodobně významné (p = 0,05).
|
|
|
VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH METOD U MASNÝCH STÁD SKOTU
ZATLOUKAL, Jakub
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) výsledky biotechnologických metod (inseminace, embryotansfer) u vybraného stáda masného skotu chovaného v podhorské oblasti v porovnání s přirozenou plemenitbou. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, původu ze stany otce a měsíce otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se narodilo za sledované období 275 telat po inseminaci a 520 telat po přirozené plemenitbě. U plemene Masný simentál se po inseminaci narodilo 179 telat a 271 telat po přirozené plemenitbě. Po embryotransferu se narodilo 15 telat plemene Masný simentál a 4 telata plemene Charolais. V práci byl hodnocen vliv rozdílné plemenitby na růstové schopnosti telat vzhledem k plemenné příslušnosti. U narozených býčků plemene masný simentál jsme zjistili signifikantní (P{>}0,05) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120 a 365 dnů u narozených telat. V tomto věku měli býčci narození po inseminaci vyšší živou hmotnost (183,9 kg, resp.527,9 kg), oproti býčkům narozeným po přirozené plemenitbě (172,4 kg, resp. 497,0 kg). U narozených býčků plemene Charolais jsme nezaznamenali žádné statisticky významné rozdíly v živých hmotnostech. Statisticky významné rozdíly vlivu plemenitby na živé hmotnosti jsme nezjistili ani u jalovic obou plemen. Dále byl hodnocen vliv měsíce narození na růstové schopnosti telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné (P{>}0,001) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120, 210 a 365 dnů u telat narozených v měsíci březnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (181,17 kg, resp. 289,2 kg, resp. 510,31 kg), oproti telatům narozeným po přirozené plemenitbě (168,26kg, resp. 271,37 kg, resp. 439,59 kg). Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P{>}0,01) v živé hmotnosti ve věku 120 dnů u telat narozených v měsíci dubnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (194,5 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (168,90 kg). U plemene Charolais byl zaznamenán statisticky pravděpodobně významný rozdíl (P {>} 0,01 {--} 0,05) u telat narozených v měsíci březnu v živé hmotnosti ve věku 365 dnů. Roční telata narozená po inseminaci měla vyšší živou hmotnost (462,85 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (432,85 kg). Z ukazatelů plodnosti se hodnotila servis perioda (SP), mezidobí, inseminační interval a procento zabřezávání po 1. inseminaci. Průměrná délka SP za celé sledované období byla u plemene Charolais (T100) 89,19 dnů a u Masného simentála (S100) 80,04 dnů. Průměrnou délku mezidobí lze charakterizovat u plemene Charolais i Masný simentál (381,32 resp. 390,35 dnů) jako vyhovující. U procenta zabřezávání po první inseminaci byla zjištěna klesající tendence v průběhu sledovaných let u obou plemen. Sledované ukazatele růstu a reprodukce jsou výrazně ovlivněny plemennou příslušností.
|
host ::
RSS.