|
|
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest
Minářová, Tereza
Cílem této práce bylo zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat plemene romney marsh (RM) a jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest (CF x RM). Sledování bylo provedeno v roce 2019 na rodinné ekologické farmě v Budči. První část této práce tvoří literární přehled, který přibližuje problematiku růstu a jatečné hodnoty jehňat. Také se zabývá možnými vlivy různých faktorů na parametry růstové schopnosti a jatečné hodnoty jehňat. V další části je uvedena charakteristika farmy a sledovaných plemen ovcí. V rámci hodnocení růstu bylo sledováno 25 beránků. U nich byla zjišťována živá hmotnost při narození, v 70 dnech, ve 100 dnech a ve 130 dnech. Z těchto živých hmotností byl vypočítán průměrný denní přírůstek v jednotlivých intervalech. Poté byl zhodnocen vliv genotypu a vliv interakce genotypu a četnosti vrhu na živou hmotnost, respektive denní přírůstek beránků. Genotyp neměl průkazný vliv na žádnou ze zjišťovaných živých hmotností. Co se týče průměrných denních přírůstků, zde měl genotyp průkazný vliv pouze v některých intervalech. Vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (28,2 kg) a vyšší denní přírůstek od narození do 100 dnů (234,9 g) byl zaznamenán u beránků RM. Vliv interakce genotypu a četnosti vrhu byl prokázán u většiny sledovaných živých hmotností i průměrných denních přírůstků. U beránků RM byla zjištěna vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (32,0 kg) a vyšší denní přírůstek v intervalu od narození do 100 dnů (268,4 g) u jedináčků. Naopak u beránků CF x RM byly tyto hodnoty vyšší u dvojčat. Pro kontrolní porážku bylo vybráno 10 beránků, z toho 5 RM a 5 CF x RM. V rámci posouzení základních ukazatelů jatečné hodnoty a vlivu genotypu na tyto ukazatele byla u beránků zjišťována živá hmotnost před porážkou, hmotnost jatečně upraveného těla, hmotnost kůže s vlnou, hmotnost vybraných vnitřních orgánů a hmotnost pravé kýty. Také byla subjektivně posouzena zmasilost a protučnělost. Nepatrně lepších výsledků dosáhli beránci CF x RM. Co se týče vlivu genotypu na ukazatele jatečné hodnoty a hmotnosti a podíly vnitřností, žádný z výsledků kontrolní porážky nebyl statisticky průkazný.
|
|
|
Evolution of litter size in hystricomorph rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Podrád Hystricomorpha je vďaka svojmu širokému rozšíreniu, veľkej rozmanitosti obývaných ekosystémov a sociálnych systémov ideálnou modelovou skupinou pre štúdium evolúcie life-history hlodavcov. Sledovaním niekoľkých faktorov sa podarilo určiť kľúčové činitele, ktoré počas evolúcie ovplyvnili veľkosť vrhu. Data set obsahoval 75 z celkových 292 druhov podrádu, nakoľko boli kľúčové študované údaje známe len pre tieto druhy. Ku každému druhu bola zo získaných informácií z odbornej literatúry pridelená priemerná veľkosť vrhu, veľkosť tela samice a samca, miera pohlavného dimorfizmu, stupeň sociality, typ rozmnožovacieho systému, miera rodičovskej starostlivosti o mláďatá, prítomnosť multipartentity, typ habitatu a potravy. Analýza zahrňovala štatistickú časť počítanú pomocou všeobecných lineárnych zmiešaných modelov, a fylogenetickú časť zahŕňajúcu parsimonálne mapovanie znakov na fylogenetický strom a lineárnu regeresiu pomocou fylogeneticky nezávislých kontrastov. Medzi faktory, ktoré preukázali značný vplyv na veľkosť vrhu boli sociálne faktory - miera sociality, pohlavný dimorfizmu a rozmnožovací systém. S nimi má menší vplyv aj multipaternita. Ekologické faktory, potrava a prostredie, nemajú signifikantný vplyv pokiaľ nie sú kombinované s efektom čeľade. Je teda možné predpokladať, že ekologické...
|
|
|
Vlivy působící na plodnost bahnic plemene valaška.
FREMLOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv vybraných faktorů na plodnost u stáda plemene původní valaška. Těmito faktory byl věk matek na plodnost, velikost vrhu a míru přežití v době odstavu. Druhý faktor byla otcovská linie a její vliv na plodnost, velikost vrhu a míru přežití v době odstavu. Pro zpracování dat a provedení statistické analýzy byl vybrán chov valašek v Dlouhé Stropnici. Tento chov byl nejprve představen, poté statisticky popsán z hlediska plodnosti ovcí a v následující části diplomové práce byla provedena vlastní analýza jednotlivých faktorů. Ze zjištěných výsledků byly vyvozeny závěry a doporučení pro chovatelskou veřejnost.
|
|
|
Optimization of litter size in rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Optimalizácia veľkosti vrhu môže byť definovaná ako úprava veľkosti vrhu podľa aktuálnych podmienok prostredia alebo kondície matky pre dosiahnutie kompromisu medzi maximálnym možným počtom potomkov vo vrhu a ich individuálnou fitness. Hlodavce sú ideálnym taxónom na zdokumentovanie tejto problematiky vďaka veľkej medzidruhovej variabilite v životných stratégiách naprieč celým radom. Variabilita vo veľkosti vrhu medzi jednotlivými druhmi hlodavcov bola behom evolúcie ovplyvnená nespočetnými ekologickými a sociálnymi faktormi. Medzi ne patrí geografické umiestnenie rozmnožujúcej sa populácie, rôzne životné a reprodukčné stratégie ako sú r-/K-stratégia, prítomnosť altriciálnych alebo prekociálnych mláďat, rôzne spôsoby života, prítomnosť vody v prostredí, miera predácie, schopnosť hibernácie a miera sociality druhu. Ovplyvnenie veľkosti vrhu začína ešte pred samotným oplodnením, napríklad výberom partnera, načasovaním reprodukcie, kondíciou, vekom a sociálnym postavením matky. Genetické faktory ovplyvňujúce veľkosť vrhu sú napríklad polymorfizmus MHC glykoproteínov a t-haplotyp. Redukcia veľkosti vrhu môže nastať pred počatím ovplyvnením miery ovulácie, behom implantácie hladinou pohlavných hormónov samice a vystaveniu stresorom, po implantácií selektívnym potratom, a po pôrode infanticídou,...
|
|
|
Optimization of litter size in rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Optimalizácia veľkosti vrhu môže byť definovaná ako úprava veľkosti vrhu podľa aktuálnych podmienok prostredia alebo kondície matky pre dosiahnutie kompromisu medzi maximálnym možným počtom potomkov vo vrhu a ich individuálnou fitness. Hlodavce sú ideálnym taxónom na zdokumentovanie tejto problematiky vďaka veľkej medzidruhovej variabilite v životných stratégiách naprieč celým radom. Variabilita vo veľkosti vrhu medzi jednotlivými druhmi hlodavcov bola behom evolúcie ovplyvnená nespočetnými ekologickými a sociálnymi faktormi. Medzi ne patrí geografické umiestnenie rozmnožujúcej sa populácie, rôzne životné a reprodukčné stratégie ako sú r-/K-stratégia, prítomnosť altriciálnych alebo prekociálnych mláďat, rôzne spôsoby života, prítomnosť vody v prostredí, miera predácie, schopnosť hibernácie a miera sociality druhu. Ovplyvnenie veľkosti vrhu začína ešte pred samotným oplodnením, napríklad výberom partnera, načasovaním reprodukcie, kondíciou, vekom a sociálnym postavením matky. Genetické faktory ovplyvňujúce veľkosť vrhu sú napríklad polymorfizmus MHC glykoproteínov a t-haplotyp. Redukcia veľkosti vrhu môže nastať pred počatím ovplyvnením miery ovulácie, behom implantácie hladinou pohlavných hormónov samice a vystaveniu stresorom, po implantácií selektívnym potratom, a po pôrode infanticídou,...
|
|
|
Analýza morfologických změn spermií kanců a jejich vliv na plodnost prasnic
ŠTVERÁK, Martin
Cílem práce bylo vyhodnotit kvalitu ejakulátu kanců z hlediska morfologie spermií a vlivu na plodnost prasnic. Data pocházela z 58 odběrů od 8 kanců jedné linie. Kanci byli ustájeni v inseminační stanici ve stejných podmínkách a byli ve věku od 11 do 21 měsíců. Při analýze ejakulátu bylo provedeno zhodnocení patologicky změněných spermií stanovením četnosti nálezu jednotlivých morfologických změn. Pro vyhodnocení vlivu spermatu na četnost vrhu byla zpracována data ze 123 úspěšných inseminací a následných porodů. Z výsledků vyplynulo, že kanci ve většině případů produkovali ejakulát s průměrným objemem s nižší koncentrací spermií. Výskyt morfologicky abnormálních spermií byl téměř u všech kanců v normě. Nejčastější abnormalitou spermií byly nezralé spermie a defekty bičíku. Bylo potvrzeno, že při použití inseminační dávky vyrobené z ejakulátu s vyšším počtem spermií se narodilo více selat. A dále, že při použití ejakulátu s výskytem morfologicky abnormálních spermií pod 15 % se narodilo více selat než v případě, kdy byl podíl spermií 1525 %. U nezralých spermií byl prokázán negativní korelační vztah k počtu narozených selat.
|
|
|
Analýza stáda a vlivů působících na reprodukční užitkovost prasnic
MUŽÍKOVÁ, Martina
cílem práce bylo ve vybraném užitkovém chovu (AGRO Vodňany a.s.) provést analýzu stáda a vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic využívaných pro produkci selat (finálních hybridů). Vlastní analýza byla zaměřena na věkovou strukturu prasnic, kdy na 1. a 2. vrhu vylo 28,8 %, na 3. až 5. vrhu 23,5 % a na 6. a dalších vrzích 47,7 % prasnic. Roční obměna stáda byla 22,9 % vyřazených a 25,5 % zařazených prasnic do chovu. V tomto chovu je využívána přirozená plemenitba, kdy jsou pro účely reprodukce chováni 4 kanci linie 48 (bílé otcovské x pietrain). Průměrná délka březosti byla v chovu 115,2 dne. V roce 2016 bylo narozeno v průměru 13,8 selete na vrh, z toho bylo 11,5 selete živě a dochováno bylo 10,2 selete na vrh. Délka mezidobí byla 171,1 dne a nástup říje po odstavu selat byl v průměru 4,9 dne. Odstav se ve sledovaném chovu provádí mezi 28.-31. dnem věku selat. Součástí práce bylo i zhodnocení zoohygieny v chovu a porovnání s výsledky užitkových chovů v České republice a doporučení pro zlepšení výsledků hodnoceného chovu. Při porovnání výsledků vybraných ukazatelů zjištěných v podniku Agro Vodňany a.s. s vybranými daty zveřejněnými Českým statistickým úřadem pro Jihočeský kraj a pro Českou republiku za rok 2016 bylo zjištěno, že počet všech narozených selat na prasnici byl v České republice 30,1 selete. V jihočeském kraji se narodilo 25,1 selete a ve Vodňanech se narodilo 24,3 selete na prasnici. Úhyn selat z počtu narozených byl v České republice 10,6 %, v Jihočeském kraji činil 15,6 % a ve Vodňanech 11,9 %. Počet dochovaných selat na prasnici v České republice byl 26,9 selete na prasnici, v jihočeském kraji bylo dochováno 21,3 selete na prasnici a ve Vodňanech bylo za sledované období dochováno 21,4 selete na prasnici.
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene texel
STRNAD, Ladislav
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene texel. Hodnocené období bylo od roku 2013 do roku 2016 a bylo do něj zařazeno celkem 1149 jehňat. Sledovanými vlivy byly pohlaví, četnost vrhu, měsíc narození, rok narození, věk matky, linie otce a linie otce matky. Při sledování vlivu pohlaví byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl u beránků (34,69 kg). Při hodnocení vlivu četnosti vrhu byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl u jedináčků (35,14 kg). Z hlediska vlivu měsíce narození byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl u jehňat narozených v květnu (36,78 kg) a v únoru (37,29 kg). Z pohledu vlivu roku narození byl prokázán statistiky vysoce průkazný rozdíl v roce 2016 a v roce 2015. Při sledování vlivu věku matky nebyl zjištěn žádný průkazný rozdíl. Z hlediska vlivu linie otce byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl u linie TAXI (36,81 kg) a u linie TAYLOR (37,76 kg). Při hodnocení vlivu linie otce matky byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl u linie TRISK (48,50 kg). U interakce linie otce matky a četnosti vrhu nebyl zjištěn žádný statistiky průkazný rozdíl.
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene zwartbles
KVAPILOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení vybraných vlivů (vlivu berana, četnosti vrhu a věku bahnice) na živou hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene zwartbles. Hodnocení probíhalo v letech 2014 a 2015 na farmě v Hranicích u Nových Hradů a celkem bylo do sledování zařazeno 263 jehňat. Z hlediska vlivu četnosti vrhu dosáhli nejvyšší průměrné hmotnosti jedináčci (31,28 kg) a nejnižší průměrné hmotnosti dosáhla jehňata z trojčat (24,42 kg). Z hlediska vlivu věku matky byla nejnižší hmotnost zjištěna u jehňat se sedmiletými a staršími matkami (23,07 kg) a s matkami dvouletými (23,88 kg). Nejvyšší hmotnost byla zjištěna u jehňat od tříletých a šestiletých bahnic (28,14 kg a 29,66 kg). Z hlediska vlivu berana byla nejnižší průměrná hmotnost zjištěna u jehňat linie Zvon (24,05 kg) a nejvyšší průměrné hmotnosti dosáhla jehňata linie Ztepl (27,22 kg). U sledovaných vlivů bylo zjištěno, že vliv četnosti vrhu a věku bahnice měly významný vliv na hmotnost jehňat ve 100 dnech, vliv berana však nebyl jednoznačně prokázán.
|
|
|
STUDIUM VLIVŮ PŮSOBÍCÍCH V REPRODUKČNÍM PROCESU U PRASNIC SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM K PORODNÍMU OBDOBÍ
ZIMOLOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo odhalit rezervy pro zlepšení odchovu selat a omezení ztrát úhynem. Nejvyššího počtu všech (13,52 ks) i živě (11,88 ks) narozených selat bylo dosaženo u prasniček zapuštěných ve více jak 247 dnech věku. Prasničky zapuštěné do 224 dní věku vykazovaly v průměru nejnižší počet všech narozených selat (13,13 ks). Statisticky však nebyl prokázán rozdíl (p > 0,05) mezi věkovými skupinami prasniček při prvním zapuštění v počtu narozených selat. Vliv pořadí vrhu na četnost vrhu byl shledán jako statisticky vysoce významný (p < 0,01), hlavně mezi 1. a 3. vrhem. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn na 3. vrhu (14,95 ks) a nejnižší na 1. vrhu (13,3 ks). Nejvíce živých selat se narodilo na 2. vrhu (14,03 ks) a nejméně živě narozených selat bylo zjištěno na 5. a vyšším vrhu (11,57 ks). Mezi počtem živě narozených selat v jednotlivých vrzích byl též vyhodnocen statisticky vysoce významný rozdíl (p < 0,01). Při hodnocení vlivu doby porodu na četnost vrhu byl shledán vyšší počet všech narozených selat při nočním porodu a to v průměru o 0,33 selete více, ovšem počet živě narozených selat byl zjištěn vyšší při porodu přes den (porod s asistencí). Při statistickém vyhodnocení nebyla však prokazatelná diference mezi počtem všech ani v případě živě narozených selat z hlediska doby porodu. Z pohledu vlivu délky intervalu od odstavu do zapuštění prasnic na četnost vrhu byl shledán vyšší počet všech (14,83 ks) a živě (12,79 ks) narozených selat u prasnic zapuštěných za 6 a více dní po odstavu. Z hlediska vlivu pořadí vrhu na dobu porodu nebyla zjištěna statisticky prokazatelná diference (p > 0,05). V každém z vrhů bylo v průměru 75 % pozorovaných porodů přes den. Při vyhodnocení závislosti počtu živě narozených selat na počtu všech narozených selat byl zjištěn statisticky vysoce významný vztah (p < 0,01) s velkou těsností závislosti (R = 0,83). Mezi počtem všech a živě narozených selat byla shledána přímá úměra.
|
host ::
RSS.