Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bezmembránové buněčné organely - funkce a metody studia
Bašta, Miroslav ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Humhalová, Tereza (oponent)
Bezmembránové organely, také nazývané jako biomolekulární kondenzáty nebo proteinové kapénky, jsou kapalné, sférické útvary tvořící se ve všech buněčných kompartmentech se složením jen o málo odlišným od svého okolí. Obsahují zpravidla stovky různých typů proteinů a nukleových kyselin a plní v buňce mnoho významných funkcí. Vznikají procesem zvaným fázová separace dvou kapalin, kdy se v roztoku vytvoří fázové rozhraní za účelem snížení celkové volné energie systému. Takový proces může být iniciován vnějším stresem, vnitřními procesy buňky nebo mutacemi v DNA. Existuje mnoho známých typů bezmembránových organel a každým rokem přibývají další. Jejich funkce zahrnují především lokalizaci jednotlivých makromolekul a biochemických reakcí s nimi spojených, regulaci biochemických reakcí a transport makromolekul v buňce. Tato práce představuje stručné shrnutí tématiky bezmembránových organel s několika konkrétními příklady a velmi stručně popisuje několik vybraných metod jejich studia.
Přechod režimů v probublávaných raktorech: Vliv návrhových parametrů a vlastností kapalné fáze
Fialová, Marie ; Drahoš, Jiří
Experimentální data ukazují, že nízká viskozita může stabilizovat homogenní režim bublání, kdežto zvýšená viskozita potlačuje tvorbu homogenního režimu bublání. Závislost kritické zádrže plynu na viskozitě roztoku vykazuje maximum při nízkých hodnotách viskozity.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.