|
|
Chovatelský přínos lineárního popisu exteriéru teplokrevných hříbat
BLÁHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá lineárním popisem exteriéru teplokrevných hříbat a jeho chovatelským přínosem. Cílem této práce bylo zpracovat přehled o dosavadních poznatcích týkajících se lineárního popisu a aktuálních informacích o hodnocení teplokrevných koní. Dalším cílem bylo vytvořit přehled hodnocení teplokrevných hříbat s využitím metody lineárního popisu, vyhodnotit korelační závislost vybraných znaků lineárního popisu sledovaných hříbat a jejich otců a dát lineární popisy hřebců a jejich potomků do souvislosti. Celkem byl do hodnocení zahrnut lineární popis 11 znaků 1139 hříbat narozených v letech 2020 až 2023 a lineární popis 22 znaků jejich otců, což zahrnulo 177 hřebců plemene český teplokrevník. Pro bližší zkoumání byli vybráni pouze hřebci s více jak 23 potomky. Toto kritérium splnilo 12 hřebců. Průměrná známka u všech znaků lineárního popisu sledované populace hříbat se pohybovala kolem hodnoty 3. Známka 3 byla také nejčastěji udělovanou známkou u většiny znaků. Výjimku tvořilo hodnocení hlavy, kde modus byla známka 4. Známka 3 dominovala v hodnocení kopyta (89 %), postoje předních končetin (88 %), hřbetu (84 %), zadní spěnky (79 %), zádě (71 %) a postoje zadních končetin (69 %). U ostatních znaků se četnost udělovaných známek více blížila normálnímu rozdělení. Korelační analýza ukázala, že hlava hříběte a ušlechtilost jeho otce je v nízké míře závislosti (r = 0,15), a že hříbata s lépe hodnocenou a ušlechtilejší hlavou mají otce s vyšší známkou u znaku ušlechtilostí. Výsledky práce porovnávají celkovou populaci hříbat s potomky po jednotlivých hřebcích. Výstupy ukázaly, že například hříbata po hřebci Cannon Reuvekamp's Z mají s průměrnou známkou 3,91 hlavu menší a ušlechtilejší v porovnání se zbytkem populace. Hříbata po hřebci Heartbreak, kteří oproti ostatním hříbatům mají otevřený postoj zadních končetin s průměrnou známkou 2,76. Tato data by měla být přínosem pro chovatele a poskytnout užitečné informace při výběru vhodného plemeníka pro jejich klisny.
|
|
|
Vliv tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu
Halvová, Lucie
Cílem této práce bylo provést hodnocení vlivu tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu. V práci je shrnut chov dojeného skotu ve světě, produkce a spotřeba mléka ve světě a v EU, popis plemene český strakatý skot, lineární popis a reprodukce skotu. Pro tento účel bylo hodnoceno 123 kusů dojnic a 139 kusů telat. Měření probíhalo v průběhu jednoho kalendářního roku od prosince 2017 do listopadu 2018 (12 měsíců). Zjišťovány a následně zpracovány byly tyto parametry u dojnic: pomocí měrné hole byla zjišťována výška v kříži (cm), šířka zádě (cm), délka zádě (cm), hloubka středotrupí (cm); pomocí animeteru (pásové míry sloužící k odhadu hmotnosti skotu) byl zjišťován obvod těla (cm). U telat se dále zaznamenávalo pohlaví, výška v kříži (cm), šikmá délka těla (cm), porodní hmotnost (kg) a typ porodu (1, 2, 3). Lze konstatovat, že byl zjištěn vysoce průkazný vliv tělesného rámce na porodní hmotnost telat (p < 0,01). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s největším tělesným rámcem (146 ≤ cm), resp. s tělesným rámcem nejmenším (≤ 135 cm) měla průměrně největší porodní hmotnosti (42,6 kg, resp. 42,8 kg) i výšku v kříži (79,2 cm, resp. 80,6 cm). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla živá hmotnost matky (p < 0,05). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s živou hmotností ≤ 649 kg, resp. s živou hmotností 951 ≤ kg měla průměrně největší porodní hmotnosti (43,8 kg, resp. 43,1 kg). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla také četnost narozených telat (p < 0,05), kdy telata z dvojčat měla průměrnou porodní hmotnost 33,1 kg, zatímco telata z jednočetných porodů 42,4 kg. Statisticky neprůkazné byly vliv pohlaví telat a vliv pořadí laktace na porodní hmotnost telat (NS).
|
|
|
Analýza vlivu lineárního popisu a hodnocení zevnějšku dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti
Audová, Adéla
Tato diplomová práce se zabývá analýzou lineárního popisu a hodnocení zevnějšku dojnic holštýnského skotu a jeho vlivu na parametry mléčné užitkovosti. Je zde uveden původ a způsob domestikace skotu, význam chovu skotu, podrobný popis plemene holštýnského skotu, mléčná užitkovost u dojnic a hodnocení zevnějšku krav holštýnského plemene. Za tímto účelem bylo provedeno hodnocení 316 968 kusů dojnic na první laktaci. Mezi parametry mléčné užitkovosti byly zahrnuty dojivost (kg mléka); pořadí laktace (n); množství tuku (% resp. kg); množství bílkovin (% resp. kg). Dále je zde uvedeno vyhodnocení lineárního popisu u dojnic na první laktaci, vliv hodnocených znaků na parametry mléčné užitkovosti a vyhodnocení zevnějšku u dojnic na první, druhé a třetí laktaci. Lze konstatovat, že byl zjištěn vysoce průkazný vliv na mléčnou užitkovost u znaků: tělesný rámec, šířka hrudníku, hloubka těla, hranatost, šířka zádě, kondice, postoj zadních končetin zezadu, chodivost, kvalita kostí, přední upnutí vemene, rozmístění předních struků, rozmístění zadních struků (p < 0,01). Průkazný vliv na mléčnou užitkovost pak měly znaky: postoj zadních končetin z boku, délka struků, závěsný vaz (p < 0,05).
|
|
|
Zhodnocení chovu velšských pony v České republice
Píšová, Markéta
Práce hodnotí chov plemene velšský pony a kob v České republice z hlediska jeho početních stavů, vybraných znaků lineárního popisu a mechaniky pohybu. Do databáze bylo zařazeno 348 jedinců pro zhodnocení jedinců 4 sekcí pomocí lineárního popisu v České republice a 80 jedinců 4 sekcí (velšského horského ponyho, velšského ponyho, velšského koba a podílového velše) měřených pomocí laserové míry a pedometru v České republice, Nizozemí a Velké Británii. Při hodnocení mechaniky pohybu byl zjištěn statisticky významný vliv kohoutkové výšky hůlkové a úhlu lopatky. Při vzájemném porovnání mechaniky pohybu v jednotlivých sekcích mezi sebou byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi sekcí A a D a sekcí B a D a statisticky průkazný rozdíl byl mezi sekcemi A a B, A a WPBR, B a WPBR. Při hodnocení lineárního popisu byl zjištěn statisticky významný vliv sekce na sklon a tvar zádě. Pohlaví mělo statisticky významný vliv na délku a tvar hřbetu a u věku byl zjištěn statisticky významný vliv u tvaru hřbetu, znaku spěnka a tvar zádě.
|
|
|
Variabilita znaků lineárního popisu chladnokrevných koní v ČR.
RYBNÍČKOVÁ, Karolína
Variabilita znaků lineárního popisu chladnokrevných koní v ČR Cílem práce bylo porovnat chladnokrevná plemena koní chovaná v ČR z hlediska variability utváření zevnějšku a zjistit, jestli se od sebe sledovaná plemena odlišují. Jednalo se o plemena: českomoravský belgický kůň (ČMB), norický (N) a slezský norický kůň (SN). Vzhledem k tomu, že tato plemena vznikala na rozdílném genetickém základu a v odlišných podmínkách, předpokládá se, že mezi nimi bude rozdíl v utváření tělesných znaků. Výsledky ukázaly, že mezi chladnokrevnými plemeny je statisticky vysoce významný rozdíl v těchto znacích: kohoutková výška měřená páskou (KVP), obvod holeně, typ, rámec, délka krku, nasazení krku, délka kohoutku, délka hřbetu, délka beder, délka zádě, sklon zádě, šířka těla, lopatka, postoj zadních končetin, prostornost kroku. Například výrazný rozdíl mezi plemeny byl zjištěn v KVP, kterou má nejmenší SN a odlišuje se tím od ostatních dvou plemen. Dále se liší ČMB, který má nejmenší obvod holeně, a tím se odlišuje od N a SN. SN má nejdelší tělesný rámec a nejmenší obvodu hrudi ze sledovaných plemen. V porovnání s N a SN byl nejvýše nasazený a nejkratší krk zjištěn u ČMB. Nejdelší hřbet byl v průměru vyhodnocen u SN a nejkratší u ČMB. Nejlepší hodnocení prostornosti kroku má SN. Sledované byly také korelace mezi vybranými znaky. Velká míra těsnosti byla zjištěna mezi KVP a KVH u všech tří plemen.
|
|
|
Hodnocení počtu a kvality potomstva hřebců slezského norika
BARTOKOVÁ, Markéta
Slezský norik je původní české plemeno chladnokrevného koně, jehož plemenná kniha byla roku 1995 schválena Ministerstvem zemědělství České republiky. Slezský norik je mohutný chladnokrevník s méně harmonickou stavbou těla, který se v současnosti využívá nejen v zemědělství, lesnictví, ale i k rehabilitačním a rekreačním účelům. Cílem diplomové práce bylo vypracování přehledu informací o plemenných hřebcích zapsaných v plemenné knize slezského norika, kteří působí v chovu. Dokázat zda existuje rozdíl mezi výsledkem hodnocení exteriéru, zkoušek výkonnosti a vlastnostmi, které předávají hřebci na své potomstvo. Diplomová práce vyhodnocovala kvalitu potomstva hřebců slezského norika, jejímž hlavním cílem bylo, zjistit zda se mezi plemeníky vyskytují jedinci, kteří mají dostatek potomků pro objektivní hodnocení kontroly dědičnosti. Plemenná kniha slezského norika evidovala 44 plemeníků, z nichž pouze 23 jedinců mělo potomky v chovu, jejichž počet byl 266 jedinců působících v plemenitbě. Pro analýzu byla vybrána data, která byla poskytnuta z údajů plemenných knih asociace svazů chovatelů koní - tělesné rozměry, hodnocení exteriéru a výsledky výkonnostních zkoušek. Pomocí statisticko-matematických metod, byla všechna získaná data vyhodnocena v tabulkách i graficky. Na závěr byli hřebci, kteří měli 10 a více potomků, detailně zhodnoceni, výsledky jejich potomstva byly porovnány s průměrnými výsledky potomků (pouze SN) všech hřebců, působících v chovu slezského norika. Analýzou bylo prokázáno, že 68 % z celkového počtu potomstva, tvoří potomci zapsaní v plemenné knize slezského norika. Průměrné tělesné rozměry byly: KVH 159,07 cm, KVP 170,88 cm, OH 204,85 cm a Ohol 23,20 cm. Hodnocení exteriéru prokázalo průměrný celkový výsledek 7,47 bodů. Celkový výsledek analýzy prokázal průměrný výsledek výkonnostních zkoušek 7,83 bodů. Nejvíce potomků působících v chovu měl hřebec Steimur 2691, který měl 75 potomků, z nichž 44 % tvořilo potomstvo SN. Nejlépe hodnocené potomstvo (exteriér 7,76 a výkonnostní zkoušky 8,03) měl hřebec Steiman 2885.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.