Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Light verb constructions and their using in German journalistic texts
Pekárková, Ludmila ; Zeman, Dalibor (vedoucí práce) ; Martschini, Elisabeth (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou verbonominálních vazeb a jejich užitím v německých publicistických textech. Cílem teoretické části je vysvětlit na základě odborné literatury základní pojmy - verbonominální vazba, funkční sloveso, plnovýznamové sloveso. Dále jsou rozlišeny verbonominální vazby podle syntaktických a sémantických kritérií, která specifikují pravidla pro použití verbonominálních vazeb v praxi. Jednotlivá pravidla jsou ukázána na příkladových větách. Cílem praktické části je analyzovat a porovnat pomocí tabulek a grafů užití verbonominálních vazeb v německých publicistických textech (Frankfurter Allgemeine Zeitung, Bild) a určit ze sémantického hlediska jaké typy verbonominálních vazeb se v textech vyskytovaly nejvíce. Na základě tohoto pozorování bylo zjištěno, že seriózní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung obsahoval více těchto vazeb než bulvární deník Bild. Tato skutečnost se odvíjí od použití nominálního stylu, který je v dnešní době upřednostňován v oficiálních a publicistických textech. Klíčová slova verbonominální vazba, funkční sloveso, plnovýznamové sloveso, publicistické texty
Aspekt ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem
VENUŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá zkoumáním aspektu ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem (VNP) ve francouzském jazyce. Tento typ analytického predikátu (např. faire du doublage, faire une découverte, donner un conseil) je spojením predikativního jména a kategoriálního slovesa a definuje se redukčním testem a koreferencí argumentů. Z aspektového hlediska je zásadní, že jeho sémantickým jádrem je nominální složka, od které se také odvíjí výchozí aspektová analýza. Celková aspektová intepretace se zjišťuje z věty a je výsledkem všech aspektově relevantních prvků (aspektová skladba). Aspekt sám je trojsložkový a zahrnuje lexikální aspekt (stavy, procesy, události), gramatický aspekt (perfektiva a imperfektiva) a povahu slovesného děje (kvantita, kvalita a fáze děje). Cílem práce je objasnit, jaké jsou aspektové možnosti predikativního jména a dále ověřit, zda a jak se ve VNP projevuje sekundární telicizace a co je pro ni rozhodující: příslušnost k sémantickému vzorci (vznik, zánik, pohyb do cílové destinace), komplement predikativního jména (jeho kvantizace, kumulativnost), počitatelnost a determinace predikativního jména. Ukazuje se, že výraznou aspektovou roli má počitatelnost či přesněji číslo i konkrétní determinant predikativního jména. Jeho interpretace výrazně ovlivňuje lexikálně-aspektové i povahodějové klasifikování (faire un saut - sauter une fois, faire un emballage - emballer un cadeau, *emballer une fois). Analýza vychází z lexikogramatických tabulek a z autentických příkladů z korpusů (InterCorp 2018, FrWac, araneum) a opírá se o kompetence rodilých mluvčí, kteří testovali slučitelnost různých kombinací a komentovali některé interpretace.\\
Francouzská verbo-nominální spojení desémantizovaného slovesa s konkrétním substantivem (prendre un bus, faire une douche) a jejich české ekvivalenty
SEKALOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je najít reprezentativní vzorek verbo-nominálních spojení s konkrétním substantivem a zjistit, v čem jsou jejich syntaktické vlastnosti obdobné vlastnostem verbo-nominálního predikátu (VNP) a v čem se naopak liší. Práce se skládá z nezbytných teoretických poznatků o VNP a z vlastního výzkumu. Teoretické poznatky zahrnují testy pro identifikaci VNP a charakteristiku kategoriálních sloves a predikativních jmen. Rovněž zde vymezujeme hlavní rozdíly mezi verbo-nominálním predikátem s kategoriálním slovesem a ustálenými spojeními. Praktický výzkum verbo-nominálních spojení s konkrétním substantivem byl proveden za pomoci jazykového korpusu FrWac v konfrontaci s transformačními testy, které umožňují identifikaci VNP.
Light verb constructions and their using in German journalistic texts
Pekárková, Ludmila ; Zeman, Dalibor (vedoucí práce) ; Martschini, Elisabeth (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou verbonominálních vazeb a jejich užitím v německých publicistických textech. Cílem teoretické části je vysvětlit na základě odborné literatury základní pojmy - verbonominální vazba, funkční sloveso, plnovýznamové sloveso. Dále jsou rozlišeny verbonominální vazby podle syntaktických a sémantických kritérií, která specifikují pravidla pro použití verbonominálních vazeb v praxi. Jednotlivá pravidla jsou ukázána na příkladových větách. Cílem praktické části je analyzovat a porovnat pomocí tabulek a grafů užití verbonominálních vazeb v německých publicistických textech (Frankfurter Allgemeine Zeitung, Bild) a určit ze sémantického hlediska jaké typy verbonominálních vazeb se v textech vyskytovaly nejvíce. Na základě tohoto pozorování bylo zjištěno, že seriózní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung obsahoval více těchto vazeb než bulvární deník Bild. Tato skutečnost se odvíjí od použití nominálního stylu, který je v dnešní době upřednostňován v oficiálních a publicistických textech. Klíčová slova verbonominální vazba, funkční sloveso, plnovýznamové sloveso, publicistické texty

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.