|
|
Vliv velikosti vstupního otvoru a délky expozice vodní světelné pasti na efektivitu odchytu vodního hmyzu.
LIEBL, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá odchytem vodního hmyzu za použití vodní světelné pasti. Hlavním cílem této práce je detailně určit, jakou měrou je ovlivněna efektivita odchytu vodního hmyzu v závislosti na dvou hlavních faktorech - velikosti vstupních otvorů pasti a času, po který je past vystavena ve vodě v denní fázi (po odchytu v noci). Výsledkem této práce je stanovení, jaká velikost vstupních otvorů je pro odchyt vodního hmyzu optimální, jak tato velikost ovlivňuje unikání jedinců z pasti ven a zda se na únikovosti projevuje doba, po kterou je past umístěna ve vodě. Pokusy byly prováděny na školní výukové zahradě Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na podzim 2015 a v létě 2016 za použití vodních světelných pastí s otvory různých velikostí a jako modelové organismy byly použity zástupci vodního hmyzu z čeledí klešťankovití (Corixidae), koretrovití (Chaoboridae) a znakoplavkovití (Notonectidae).
|
|
|
Selektivita odchytu vodního hmyzu světelnou pastí
BOHDALOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá odchytem vodního hmyzu pomocí techniky světelné pasti. Hlavní cílem výzkumu je detailně určit selektivitu odchytu vodního hmyzu právě tímto typem pastí a případně zjistit existenci některých druhově specifických rozdílů v úspěšnosti odchytu. Základ výzkumu tvoří mesokosmové experimenty s přesně definovaným společenstvem nektonního hmyzu. Jako modelové organismy zde slouží Corixa punctata, Sigara lateralis, Notonecta glauca a koretra Chaoborus sp.
|
|
|
Vliv turbidity vody na efektivitu odchytu vodního hmyzu světelnou pastí
ČIHÁK, Petr
Cílem této bakalářské práce je podrobně určit vliv turbidity vody na efektivitu odchytu vodního hmyzu světelnou pastí. Experimenty se konaly na výukové zahradě PF JU v Českých Budějovicích (48° 58'32.182 "N, 14° 26'54.218" E) v průběhu dvou let. Na zahradu byly umístěny čtyři nádrže o objemu 400 l s různým množstvím rozmíchaného jílu a definovaným množstvím jedinců daného druhu. Zdrojem vodního hmyzu byly okolní rybníky a zahradní jezírko, které leží na výukovém pozemku. K odchytu byly použity podvodní světelné pasti s různou velikostí vstupních otvorů, podle velikosti zkoumaných jedinců. Světelné pasti byly vždy vhozeny v brzkých večerních hodinách a v ranních hodinách vybírány. Ráno byly jedinci z pastí i mimo světelnou past dány do připravených vzorkovnic s koncentrovaným lihem. Jednotlivé vzorky byly později spočítány a s pomocí laboratorní techniky blíže určeny druhy jedinců. Poté byly jednotlivé druhy vodního hmyzu statisticky vyhodnoceny. Výsledkem je, že podvodní světelné pasti jsou dobrou metodou na odchyt vodního hmyzu. Byly vysoce efektivní na odchyt vodních ploštic (klešťanek i znakoplavek), ale málo na dvoukřídlý hmyz (Chaoborus), jak v čisté, tak v turbidních vodách. Tudíž turbidita vody míru odchytu zkoumaného vodního hmyzu v takto malých nádržích neovlivňuje.
|
|
|
Prostorová distribuce vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha) v rybářsky obhospodařovaných rybnících: odhad a srovnání na základě výsledků dosažených klasickou metodou odchytu (cedníkem) a metodou světelných pastí
ČELOUDOVÁ, Monika
Cílem této metodicky orientované diplomové práce bylo zjištění prostorové distribuce vodních ploštic v rybářsky obhospodařovaném rybníku za souběžného využití dvou různých metod odchytu {--} klasické metody odchytu cedníkem a metody světelných pastí s chemickým studeným světlem a zjištění, nakolik užitá metoda odchytu může ovlivnit podstatným způsobem výsledek ekologické studie. Studie byla uskutečněna v letech 2007 a 2008 na jedné lokalitě - rybníku Polepšil (kraj Vysočina: Moravskobudějovicko) v definovaných prostorech pro zjišťování prostorové distribuce - transektech. Efektivita odchytu vodních ploštic cedníkem je výrazně menší než při odchytu světelnými pastmi. Světelnými pastmi bylo za srovnatelných podmínek chytáno víc druhů i jedinců, a to jak v celkovém součtu všech vzorků, tak i v jednotlivých transektech. Chemické zelenožluté světlo světelných pastí bylo pro vodní ploštice atraktivnější než světlo růžové. Při užití metody odchytu světelnou pastí byly zjištěny prostorové preference některých druhů klešťanek i jejich vývojových stadií. Užití odchytu světelnou pastí poskytuje úplnější a hodnotnější data pro ekologické studie společenstev vodních ploštic.
|
host ::
RSS.