Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu buku lesního (Fagus sylvatica) v oblasti vnějších západních Karpat
Mikulenčák, Josef
Buk lesní je významnou a nezastupitelnou hospodářskou dřevinou v lesních porostech České republiky. Tato diplomová práce zpracovaná v oblasti Vnějších Západních Karpat se zabývá hodnocením ekologických limitů a zdravotního stavu buku lesního na síti výzkumných ploch založených od 2. lesního vegetačního stupně (280 m n. m.) po 8. lesní vegetační stupeň na masivu Lysé hory (1323 m n. m.). Na každé výzkumné ploše byly zjišťovány základní dendrometrické údaje a zhodnoceno biotické a abiotické poškození. Z výsledků vyplývá, že buk lesní nachází optimální růstové podmínky ve 4. lesním vegetačním stupni. V ostatních je limitován spíše abiotickými vlivy než těmi biotickými. Ve 2. a 3. lesním vegetačním stupni jeho růstový projev omezuje častý výskyt sucha. Naopak ve vyšších lesních vegetačních stupních (6., 7., a 8.) má největší vliv na životní projevy buku lesního mráz, ledovka a kratší vegetační doba spojená s nižšími průměrnými teplotami. Vysoká vitalita, široká ekologická valence, omezené spektrum biotických škůdců, kteří ho poškozují a schopnost měnit své růstové projevy v jednotlivých lesních vegetačních stupních učinily z buku lesního jeden z hlavních edifikátorů vegetační stupňovitosti.
Geobiocenologická diferenciace lesa a krajiny jako podklad lidské činnosti v krajině =: The geobiocoenological system of forests and landscape classification as a tool of human activity in landscape /
Friedl, Michal
Tématem disertační práce je rozvoj geobiocenologie a geobiocenologické diferenciace a jejich využití při managementu krajiny. Práce je strukturována do čtyř tematických bloků, či případových studiích a je tvořena recenzovanými a publikovanými pracemi. První část seznamuje s aplikací biogeografické diferenciace území v geobiocenologickém pojetí při tvorbě konceptu starobylých výmladkových lesů, odhadu jejich rozšíření v České republice a popisu jejich stavu. Druhá studie se zabývá testováním empiricky definovaných jednotek lesnicko-typologického klasifikačního systému na základě vyhodnocení 11 885 geobiocenologických snímků uložených v databázi lesnické typologie a obsahujících řadu exaktně měřených environmentálních dat. Poslední dvě studie představují provozní aplikace geobiocenologie. V první z nich byla geobiocenologie použita pro konstrukci regionálního plánu rozvoje lesů v Ukrajinských Karpatech, ve druhé pak pro diferenciaci vrcholových poloh Hrubého Jeseníku, na základě čehož byl mimo jiné predikován vývoj biotopů v případě odstranění nepůvodních porostů borovice kleče. Disertační práce tak prokazuje mnohostranné použití geobiocenologie, přispívá k jejímu rozvoji a obohacuje ji také v rovině provozní aplikace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.