|
|
Náměšťsko – krajina obor a lesů
Švárová, Tereza
Jedinou krajinnou památkovou zónou v kraji Vysočina, rozkládající se mezi Náměští nad Oslavou a Kralicemi nad Oslavou, je Krajinná památková zóna Náměšťsko. Účelem příspěvku je tuto krajinu představit z hlediska krajinářského, urbanistického i architektonického s důrazem na hodnoty dvou obor, zabírající velkou část území, a stanovit významné kulturní a historické hodnoty, prostorové a vizuální vazby. Území krajinné památkové zóny charakterizuje nejen malebná leso-polní krajina, tvořená zaoblenými vrchy svažujícími k údolím vodních toků, ale i dvě obory: Náměšťská obora, která je zároveň pod právní ochranou přírodní památka a menší obora u sídla Jinošov. Zámecká Náměšťská obora nazývána také Kralická obora, je větší z dvou obor a dominuje jí klasicistní lovecký zámeček Lusthaus a chov daňků. Obora Jinošov je spjatá se zámkem Schönwald a Jindřichem Vilémem, který přeměnil původní bažantnici na anglický park. Obě zámecké obory jsou komponovanou krajinou, bohatou nejen na lesní průseky umocňující vizuální osy, ale také na množství nemovitých kulturních památek a dalších typických hodnot v areálech obor. Jedná se například o ohradní zdi, pilířové brány, oranžerie, ovčárnu, hájovny, krmelce a zejména také vodní plochy jako napajedla dotvářející krajinný komplex. V obou oborách převažují smíšené a listnaté lesy, tvořené zejména buky a duby. Ačkoliv jsou obory vnímány zejména jako vymezené přírodní komplexy s historickým kontextem, jejich významnost dotváří zejména jednotlivé méně diskutované kulturní znaky, které jsou důkazem kulturního života a historického podpisu této části krajiny.
|
|
|
Návrh metodiky analýzy lesní krajiny pro potřeby územní studie krajiny na příkladu území ORP Blansko
Hemr, Ondřej
Obecným předmětem této práce je nový pojem v územním plánování, územní studie krajiny. Práce se teoreticky věnuje ukotvení územní studie krajiny v procesu a diskurzu územního, respektive krajinného, plánování. Tedy co je to územní studie krajiny, jaký používá slovník, kdo a jak ji zadává, kdo a jak ji zpracovává (a z jakých podkladů), z jakých strategických dokumentů studie vychází a pro které může sloužit jako podklad, jaký je stav a budoucnost zpracování na úrovni státu. V metodické části jsou rozebírány možnosti analýzy lesní krajiny pro účely územní studie krajiny: které podklady zpracovávat a jak, jak přistupovat k průzkumné a návrhové etapě studie, jak mohou vypadat výsledky a jaký je vlastně jejich smysl.
|
host ::
RSS.