|
|
Živý font
Jiříček, Milan ; Špiřík, Jan (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Práce ve svém začátku popisuje historický vývoj písma, dále pak typografická pravidla využívaná při návrhu znakových sad, a také především teoretické základy tvorby nových fontů moderními metodami, tedy za použití informačních technologií, konkrétně vektorových programů. Okrajově se věnuje i Římskému písmu, dále základnímu rozdělení skladby písem a popisuje také jeho jednotlivé prvky. Další část projektu se zaměřuje na tvorbu digitálního fontu s návazností na jeho oživení za použití algoritmů a metod, které se snadno dají zpracovat v programovacím jazyce Matlab. Popsán je zde i způsob realizace oživení fontu a prezentace vytvořených výsledků je ukázána na několika příkladech. Dále je pozornost věnována soustavě souřadnic, která je důležitá při řešení geometrických transformací, a dvourozměrné vektorové grafice, která se hojně využívá právě při návrhu a vykreslení písma. Detailněji jsou popsány Bézierovy křivky a také jejich varianty Bézierovy kubiky společně s možnostmi rasterizace vektorové grafiky. Část textu je také věnována důležitému algoritmu de Casteljau. Poslední kapitola se zaměřuje na implementaci v programovém prostředí Matlab, tvorbu křivek, potažmo znaků, a způsoby práce s jednotlivými transformacemi. Zde lze také nalézt ukázky transformací při různém nastavení vstupních parametrů. Nakonec je zhodnocen přínos této aplikace a možnosti jejího dalšího rozšíření.
|
|
| |
|
|
Transcription of the French Toponyms into Russian
Tomová, Simona ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
TOMOVÁ, Simona: Transkripcia francúzskych toponým do ruštiny [Bakalárska práca]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta; Ústav východoevropských studií. Školiteľ: Mgr. Jana KITZLEROVÁ, Ph.D. Stupeň odbornej kvalifikácie: Bakalár. Praha, UK, FF, ÚVES, 2014. Rozsah 67 strán. Predmetom bakalárskej práce je transkripcia vlastných podstatných mien topografických objektov z francúzskeho jazyka do ruštiny. V úvodnej časti sa dielo venuje charakteristike analyzovaných jazykov a vymedzuje základné odlišnosti francúzštiny a ruštiny v oblasti ich klasifikácie, ortografie a fonetiky. Zameriava sa najmä na rozdiely hláskových systémov jazykov, ktoré sú pre problematiku transkripcie kľúčové. V ďalších kapitolách práca plynule prechádza k teoretickým poznatkom o vývoji, využívaní a typoch transkripcie a rozoberá metódy prepisu z jedného jazykového systému do druhého. Zároveň definuje presné pravidlá transkripcie latinky do cyriliky a demonštruje ich na konkrétnych príkladoch francúzskych geografických názvov. V časti venovanej analýze transkripcie práca následne priraďuje vybrané toponymá k jednotlivým typom prepisu a vysvetľuje, aké transkripčné pravidlá boli využité. Daným spôsobom je možné poukázať na rôznorodosť princípov uplatňovaných pri transkribovaní zemepisných názvov. Práca je doplnená...
|
|
|
Živý font
Jiříček, Milan ; Špiřík, Jan (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Práce ve svém začátku popisuje historický vývoj písma, dále pak typografická pravidla využívaná při návrhu znakových sad, a také především teoretické základy tvorby nových fontů moderními metodami, tedy za použití informačních technologií, konkrétně vektorových programů. Okrajově se věnuje i Římskému písmu, dále základnímu rozdělení skladby písem a popisuje také jeho jednotlivé prvky. Další část projektu se zaměřuje na tvorbu digitálního fontu s návazností na jeho oživení za použití algoritmů a metod, které se snadno dají zpracovat v programovacím jazyce Matlab. Popsán je zde i způsob realizace oživení fontu a prezentace vytvořených výsledků je ukázána na několika příkladech. Dále je pozornost věnována soustavě souřadnic, která je důležitá při řešení geometrických transformací, a dvourozměrné vektorové grafice, která se hojně využívá právě při návrhu a vykreslení písma. Detailněji jsou popsány Bézierovy křivky a také jejich varianty Bézierovy kubiky společně s možnostmi rasterizace vektorové grafiky. Část textu je také věnována důležitému algoritmu de Casteljau. Poslední kapitola se zaměřuje na implementaci v programovém prostředí Matlab, tvorbu křivek, potažmo znaků, a způsoby práce s jednotlivými transformacemi. Zde lze také nalézt ukázky transformací při různém nastavení vstupních parametrů. Nakonec je zhodnocen přínos této aplikace a možnosti jejího dalšího rozšíření.
|
host ::
RSS.