Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přeměna krajiny v malešicko-hostivařské průmyslové oblasti a okolí v období 1841-2022
Petýrek, Karel ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vytvořit webovou aplikaci přeměny krajiny v malešicko- hostivařské průmyslové oblasti a v jejím okolí. Dalšími cíli je zhodnotit vývoj využití ploch ve zkoumané lokalitě a vizualizovat její strukturu v letech 1841, 1945, 1966, 1989 a 2022. V teoretické části jsou představena základní východiska, metody a podklady, pomocí kterých lze hodnotit vývoj krajiny. Důležitou součástí práce je fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika a popis historického vývoje území se zaměřením na jednotlivá sídla a průmyslovou oblast. Praktická část se zabývá analýzou využití ploch, tvorbou map a webové aplikace. Výsledky analýzy využití ploch jsou shrnuty v sedmé kapitole práce. Webová aplikace pak prezentuje vytvořené mapy využití krajiny spolu s doplňujícími fotografiemi a texty. Klíčová slova: přeměna krajiny, využití ploch, malešicko-hostivařská průmyslová oblast, ArcGIS Online
Historická kulturní krajina vysídlených území na Kaplicku
Baramová, Magdalena
Krajina česko-rakouského pohraničí na pomezí Šumavy a Novohradských hor byla od 2. poloviny 13. století až do událostí po druhé světové válce majoritně osídlena německojazyčným obyvatelstvem, po jehož odsunu prošla původně relativně hustě zalidněná oblast turbulentním vývojem. V horizontu několika let se sociodemografické změny zřetelně propsaly do podoby území, ve kterém je tak dnes možné pozorovat hned několik překrývajících se fenoménů, jež společně zachycují proces jeho transformace. Na počátku 50. let zanikla řada sídel v důsledku nízkého počtu nových obyvatel, který byl způsoben nedostatečnou pracovní nabídkou, málo rozvinutou občanskou vybaveností a infrastrukturou, a v neposlední řadě též výstavbou železné opony a s ní spjatým režimem kontroly státní hranice. I přesto se v krajině dochovaly doklady o jejím využívání z doby před odsunem, a to zejména ve formě reliktů staveb, sakrální architektury, cest, mezních pásů, terénních úprav, vodních děl a dalších stop. Ostraha hranice s sebou přinesla další proměnu krajiny, jež měla devastující účinek na kulturní dědictví oblasti, nicméně na druhé straně napomohla k rozvoji cenných přírodních společenstev a k utvoření tzv. Evropského zeleného pásu. Ani po pádu komunismu region zdaleka nedosáhl počtu obyvatel v předválečném období, a tak absence osídlení dále dodává oblasti ojedinělého genia loci. Kulturně-historické hodnoty krajiny ovšem doposud nejsou plošně chráněny a příspěvek proto usiluje o jejich představení a zdůrazňuje nutnost jejich ochrany.
Antrakologické analýzy souborů raného a vrcholného středověku z jižních Čech a proměna krajiny
HRABÁKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je analyzovat antrakologický materiál z vybraných archeologických lokalit raného a vrcholného středověku z jižních Čech. Výsledky této analýzy budou poté porovnány s výsledky pylových analýz, které byly provedeny na sledovaném území ve sledovaném časovém období. Posledním krokem pak bude dát výsledky antrakologické analýzy do souvislosti s archeologickým kontextem vybraných lokalit. Na základě těchto výsledků a porovnání by mělo být možné vytvořit model toho, jak se mohla krajina jižních Čech během středověké kolonizace proměnit v závislosti na potřebách středověkého člověka.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.