|
|
Podpora ventilace u laboratorních zvířat
Daniš, Václav ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
V dnešní době je umělá plicní ventilace nedílnou součástí většiny chirurgických zákroků při použití anestezie. Úvodní kapitoly diplomové práce se zaměřují na teoretické seznámení s problematikou umělé plicní ventilace. Mimo teorii o historii umělé plicní ventilace zahrnuje práce také krátké seznámení s anatomií a fyziologií plic, s tím související definování plicních objemů a samotné plicní ventilace. V praktické části je řešen samotný návrh plicního ventilátoru pro použití na laboratorních zvířatech.
|
|
|
Využití zvířecích modelů při studiu leishmanióz
Pekařová, Julie ; Vojtková, Barbora (vedoucí práce) ; Pacáková, Lenka (oponent)
Leishmaniózy jsou onemocnění způsobené parazitickými prvoky rodu Leishmania, jehož životní cyklus zahrnuje savčího hostitele a hmyzího přenašeče typicky rodu Phlebotomus či Lutzomyia. Zatímco přenašečů je omezené množství, spektrum hostitelů je široké, tudíž je zde k dispozici i mnoho modelových zvířat, která lze využít ke studiu různých aspektů leishmanióz. Mezi taková řadíme studium imunitní odpovědi hostitele, patologických projevů onemocnění, virulenčních faktorů či testování léčiv a vakcín. K běžně používaným modelovým zvířatům patří zejména hlodavci, kteří tvoří velkou část rezervoárových hostitelů leishmanióz. Příkladem standartních hlodavčích modelů jsou laboratorní myš (Mus musculus) a křeček zlatý (Mesocricetus auratus), využívají se však i vyšší modely jako například nehumánní primáti a psi. Relativní novinkou v rámci výzkumu leishmanióz jsou divocí hlodavci, kteří se jeví jako ideální experimentální modely pro studium přirozené dynamiky infekcí. Klíčová slova: zvířecí modely, laboratorní zvířata, hlodavci, Leishmania, leishmaniózy
|
|
|
Chelatující polymery pro léčbu Wilsonovy nemoci
Mattová, Jana ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Sedláková, Zdeňka (oponent) ; Vávrová, Jiřina (oponent)
SOUHRN Wilsonova choroba je vrozené onemocnění metabolizmu mědi, při kterém dochází k jejímu ukládání v organizmu, zejména v játrech, mozku a ledvinách. Současná léčba je založena na použití tradičních nízkomolekulárních chelátorů mědi a vysokých dávek solí zinku, které bohužel způsobují mnoho závažných nežádoucích účinků kvůli systémovému působení. Cílem této disertační práce je snaha o zlepšení léčby Wilsonovy nemoci pomocí polymerních nosičů. Velikost polymerních částic v řádech desítek mikrometrů by měla zajistit nevstřebatelnost léku po perorálním podání. Jako polymerní matrice byly pro tuto práci použity jak syntetické mikročástice poly(glycidyl methakrylátu-co-ethylén dimethakrylátu), tak přírodní mikrokrystalická celulóza a zesíťovaný chitosan. Jako specifické chelátory mědi byly zvoleny N,N-di(2-pyridylmetyl)amin, triethylentetraamin a 8-hydroxychinolin, které dokážou s vysokou účinností komplexovat měďnaté kationty. Principem navrhované léčby je, že polymerní nosič s navázaným chelátorem adsorbuje měď v zažívacím traktu organizmu přímo z potravy a díky nevstřebatelnosti se celý komplex vyloučí ven z těla spolu se stolicí. Tím se prakticky eliminují systémové nežádoucí účinky. Jako první byla testována schopnost adsorpce mědi za podmínek simulujících prostředí žaludku a střeva a dále pak i...
|
|
|
Podpora ventilace u laboratorních zvířat
Daniš, Václav ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
V dnešní době je umělá plicní ventilace nedílnou součástí většiny chirurgických zákroků při použití anestezie. Úvodní kapitoly diplomové práce se zaměřují na teoretické seznámení s problematikou umělé plicní ventilace. Mimo teorii o historii umělé plicní ventilace zahrnuje práce také krátké seznámení s anatomií a fyziologií plic, s tím související definování plicních objemů a samotné plicní ventilace. V praktické části je řešen samotný návrh plicního ventilátoru pro použití na laboratorních zvířatech.
|
host ::
RSS.