|
|
Studium organických konverzních povlaků na bázi kyseliny fytové na hořčíkových slitinách
Zbíral, Roman ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem organických povlaků na hořčíkových slitinách a to především povlaků na bázi kyseliny fytové. V teoretické části se pojednává o hořčíku a hořčíkových slitinách, jejich korozních vlastnostech a o jejich využití pro biomedicínské aplikace. Dále jsou v teoretické části shrnuty základní poznatky o kyselině fytové a mechanismu interakce s hořčíkem a hořčíkovými slitinami. Teoretickou část zakončuje rešerše zabývající se depozicí povlaků na bázi kyseliny fytové na povrch hořčíkových slitin. Studovány jsou zejména optimální technologické a procesní podmínky pro nanášení povrchové vrstvy (pH, koncentrace, doba depozice, aj.). Na základě poznatků z teoretické části byly na povrch Mg slitiny AZ31 deponována vrstva na bázi kyseliny fytové. Povlak byl v rámci experimentální části hodnocen z hlediska jeho morfologie a struktury, chemického a korozního chování. Snímky pořízené na rastrovacím elektronovém mikroskopu (SEM) prokázaly přítomnost mikrotrhlin ve vysušeném povlaku. Chemická podstata konverzního povlaku na bázi kyseliny fytové byla zkoumána technikami energiově disperzní spektroskopie (EDS) v kombinaci s infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FTIR). Elektrochemické korozní chování Mg slitiny AZ31 a povlakované Mg slitiny byla zkoumána pomocí potenciodynamické polarizace v Hankových roztocích. Na základě získaných hodnot korozního potenciálu a korozní proudové hustoty lze konstatovat, že nanesená vrstva konverzního povlaku vede ke zlepšení korozních vlastností. Z výsledků SEM analýzy vzorků po expozici v korozním prostředí bylo zjištěno, že během potenciodynamických měření nebyl u povlakovaných vzorků pozorován výrazný projev korozního napadení, jako tomu bylo u samotné Mg slitiny AZ31.
|
|
|
Studium organických konverzních povlaků na bázi kyseliny fytové na hořčíkových slitinách
Zbíral, Roman ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Buchtík, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem organických povlaků na hořčíkových slitinách a to především povlaků na bázi kyseliny fytové. V teoretické části se pojednává o hořčíku a hořčíkových slitinách, jejich korozních vlastnostech a o jejich využití pro biomedicínské aplikace. Dále jsou v teoretické části shrnuty základní poznatky o kyselině fytové a mechanismu interakce s hořčíkem a hořčíkovými slitinami. Teoretickou část zakončuje rešerše zabývající se depozicí povlaků na bázi kyseliny fytové na povrch hořčíkových slitin. Studovány jsou zejména optimální technologické a procesní podmínky pro nanášení povrchové vrstvy (pH, koncentrace, doba depozice, aj.). Na základě poznatků z teoretické části byly na povrch Mg slitiny AZ31 deponována vrstva na bázi kyseliny fytové. Povlak byl v rámci experimentální části hodnocen z hlediska jeho morfologie a struktury, chemického a korozního chování. Snímky pořízené na rastrovacím elektronovém mikroskopu (SEM) prokázaly přítomnost mikrotrhlin ve vysušeném povlaku. Chemická podstata konverzního povlaku na bázi kyseliny fytové byla zkoumána technikami energiově disperzní spektroskopie (EDS) v kombinaci s infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FTIR). Elektrochemické korozní chování Mg slitiny AZ31 a povlakované Mg slitiny byla zkoumána pomocí potenciodynamické polarizace v Hankových roztocích. Na základě získaných hodnot korozního potenciálu a korozní proudové hustoty lze konstatovat, že nanesená vrstva konverzního povlaku vede ke zlepšení korozních vlastností. Z výsledků SEM analýzy vzorků po expozici v korozním prostředí bylo zjištěno, že během potenciodynamických měření nebyl u povlakovaných vzorků pozorován výrazný projev korozního napadení, jako tomu bylo u samotné Mg slitiny AZ31.
|
|
|
Stanovení kyseliny fytové v pivovarských surovinách
Strnadová, Barbora ; Hégrová, Blanka (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
V diplomové práci jsou uvedeny chemické i fyzikální vlastnosti kyseliny fytové, její pozitivní i negativní vliv na zdraví lidí, na využitelnost látek v lidském organismu a dále její možné využití v potravinářském průmyslu. Dále jsou zmíněny metody pro analýzu kyseliny fytové v krmivářském i potravinářském průmyslu. V diplomové práci jsou uvedeny vlastnosti analyzovaných surovin, pro analyzovanou surovinu slad také technologický postup jeho výroby. Pro přímé stanovení kyseliny fytové v obilce ječmene a ve sladu byla použita metoda ITP – izotachoforéza. V diplomové práci jsou uvedeny výsledky stanovení kyseliny fytové u ošetřených a neošetřených variant ječmene a sladu u 6 různých odrůd ve 4 zkušebních stanicích a to pro sklizně v letech 2006 a 2007. V závěrečné práci byly porovnány obsahy kyseliny fytové u různých odrůd u ošetřených i u neošetřených variant ječmene i sladu vždy v rámci jedné zkušební stanice. Dále byly porovnány obsahy kyseliny fytové vždy u jedné odrůdy ve všech zkoumaných zkušebních stanicích. V práci jsou uvedeny také poklesy množství obsahu kyseliny fytové po sladování. Metoda ITP byla vyhodnocena jako metoda rychlá a poměrně jednoduchá. Pro získání obsahu kyseliny fytové byla využita také metoda pomocí testů od komerční společnosti. V diplomové práci jsou zobrazeny výsledky stanovení obsahu kyseliny fytové u neošetřené varianty ječmene a sladu ve dvou zkušebních stanicích, rok sklizně 2007. Dále je v této práci uvedeno porovnání obsahu kyseliny fytové u různých odrůd v dané zkušební stanici. Metoda pomocí testů byla vyhodnocena jako metoda orientační. V této práci je uvedeno srovnání obsahu kyseliny fytové získané měřením v letech 2006 a 2007. V diplomové práci je také porovnání ITP s metodou uskutečňovanou pomocí testů ve dvou zkušebních stanicích pro 5 neošetřených odrůd ječmene i sladu pro sklizeň 2007.
|
|
|
Využití prebreedingu ke tvorbě nových genetických zdrojů pro šlechtění nesladovnického typu ječmene
Zavřelová, Marta
Tato práce popisuje tvorbu nových genetických zdrojů ječmene jarního v procesu zvaném prebreeding. Za použití vhodných metod selekce (skleníkové testy, molekulární markery, polní testy v provokačních podmínkách) jsou detekovány vhodné genotypy, které bude možné využít v dalším přímém šlechtění na zvýšenou odolnost k patogenu Pyrenophora teres f. teres, způsobující síťovitou skvrnitost ječmene, na vyšší toleranci ke stresům ze sucha, na zlepšenou kvalitu zrna, využitelnou v potravinářském průmyslu a ve výživě hospodářských zvířat.
|
|
| |
host ::
RSS.