Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Podpora výskytu užitečných organismů v sadech: certifikovaná metodika
Holý, Kamil ; Falta, Vladan ; Kovaříková, Kateřina ; Šenk, Jan
Metodika je určena pěstitelům ovoce. Zahrnuje poznatky získané v průběhu řešení projektu NAZV QJ1210209 a RO0416. Publikace obsahuje informace o významných užitečných organismech a možnostech jejich podpory v sadech.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Význam a využitie kvetnatých pásovov ekologickom hospodárení
Ragasová, Lucia
Práce 'Význam a využití květnatých pásů v ekologickém hospodaření' je zaměřena na aktuální problematiku snižovaní biodiversity a narůstajícich problémů se škůdci. Tyto problémy jsou jedním z důsledků monokulturního pěstovaní plodin a způsobují úbytek přírodních stanovišť v zemědelské krajině. Zavádení takových stanovišť napr. v podobě květnatých pásů je jednou s možností navrácení, udržení a podpory biodiverzity a užitečných organizmů v agroekosystémech. Součastí práce byl pokus, ve kterém byl sledován výskyt užitečných organizmů (příp. škůdců) v biopásech na referenční ploše, dále se hodnotil vliv závlahy, celkové zapojení porostu a hodnocení periody nakvétání druhů. Pokus probíhal od březnaa 2014 do listopadu 2014 na ekologickem pozemku Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Výsledky experimentu potvrdili, že květnaté pásy měli pozitivní vliv na výskyt některých skupin užitečných organizmů. Vybraná směs obsahovala kvetoucí druhy, které kontinuálně kvetly od přibližne 23. kalendářniho týdne až do konce hodnocení (tj. 46. kalendářniho týdne). Přítomnost závlahy ovlivňovala nejen výskyt a pokryvnost některých rostlinných druhů (napr. Trifolium repens) a rozvoj plevelů, ale měla i rozdílný vliv na výskyt užitečných organizmů. Výrazné rozdíly byly především ve výskytu zástupců z řádu Neuroptera a čeledi Aphididae.
Srovnání metod monitoringu druhového spektra hmyzu na kvetoucím pásu a sousedících plochách pšenice a řepky
Kolařík, David ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V této diplomové práci se zabývám srovnáním metod monitoringu hmyzu v kvetoucím pásu, pšenici a řepce. Pokus je prováděn na dvou stanovištích a to ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a Výzkumné stanici v Uhříněvsi. Monitorování proběhlo v roce 2015. K monitoringu bylo využito smýkání, Mörickeho žluté misky, transektové sčítání a jako doplňující metodou bylo využito světelného lapače. Monitoring probíhal v termínech 25. 6., 16. 7. a 12. 8. 2015. Tyto termíny byly vybrány z důvodu kvetení pásu, který byl pro pokus nejdůležitější. Následkem toho byla ovšem diverzita v ostatních plodinách zanedbatelná. Nejvýznamnější zastoupení druhů bylo zaznamenáno v Mörickeho miskách a to ve všech třech plodinách. Tento fakt ovšem může záviset na přitažlivosti žluté barvy, tudíž nemůžeme spolehlivě říct, zda se v odkvetlé řepce či pšenici nachází takové spektrum hmyzu nebo je jen lákáno barvou misky z okolí. Druhá metoda s největším zastoupením hmyzu je smýkání. Největší zastoupení druhů bylo opět pozorováno v kvetoucím pásu. Na třetí místo potom zbývá metoda transektového sčítání. Tato metoda má oproti předešlým, nevýhodu v tom, že nejsme schopni pouhým okem za pochodu zachytit drobný hmyz, který miskami i smykem získáme snadno. Světelným lapačem bylo monitorováno asi nejvíce druhů, ovšem převážné zastoupení činily druhy z řádu Lepidoptera. Proto byla tato metoda zařazena spíše pro spestření druhového spektra.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.