|
|
Zkrmování celého zrna pšenice brojlerovým kuřatům
Doležalová, Nikola
Tato práce se zabývá sledováním zkrmování celého zrna pšenice brojlerovým kuřatům a vyhodnocením vlivů tohoto zkrmování na parametry užitkovosti kuřat a kvalitu jatečně upraveného těla. Do sledování byl zahrnut také rozvoj trávicího traktu, hmotnosti svalnatého a žlaznatého žaludku, hmotnost kutikuly svalnatého žaludku, hmotnost pankreatu a délka tenkého střeva. Pokus byl proveden na 570 ks kuřat hybrida Cobb 500 v období od 10. do 35. dne věku. Od 10. dne věku skupiny číslo 1,3,5,7,9,11 byly krmeny granulovanou směsí obsahující celé zrno pšenice a skupiny číslo 2,4,6,8,10,12 granulovanou směsí jako kontrolu pokusu. Kuřata přijímala potupně krmné směsi: BR2 ve věku od 10. do 21. dne, BR3 ve věku od 22. do 28. dne a BR4 ve věku od 28. do 35. dne. Do 10. dne věku žrala všechna kuřata stejnou krmnou směs BR1. Mezi kontrolní a pokusnou skupinou nebyl statisticky průkazný rozdíl v živé hmotnosti kuřat. Statisticky průkazný rozdíl nebyl ani mezi těmito skupinami v konverzi krmiva 10. a 18. den věku kuřat. Ve 25. dni věku byla statisticky průkazně (P<0,05) lepší konverze krmiv u kuřat v pokusné skupině, a to průměrně 1520,3 g/kg, oproti kontrolní skupině s hodnotou konverze krmiva 1573,2 g/kg. Ve věku 31 dnů nebyl statisticky průkazný rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou a taktéž na konci výkrmu 35. den věku. Statistický průkazný rozdíl nebyl také u hmotnosti JUT, hmotnosti abdominálního tuku, hmotnosti svalnatého žaludku, hmotnosti kutikuly svalnatého žaludku, hmotnosti žlaznatého žaludku a hmotnosti pankreatu a ani u podílů těchto části traktu z JUT. Zatímco při hodnocení délky tenkého střeva byly zjištěny průkazné statistické (P<0.05) rozdíly mezi kontrolní a pokusnou skupinou. U pokusné skupiny byla menší délka tenkého střeva, a to průměrně u kohoutků 165,5 cm a u slepiček 166,3 cm, oproti kontrolní skupině, kdy kohoutci měli v průměru délku tenkého střeva 173,8 cm a slepičky 169,2 cm. Při zhodnocení vlivu pohlaví na rozvoj trávicího traktu byly zjištěny u všech částí vyšší statistické průkazné rozdíly u kohoutků. Na základě výsledků lze doporučit zkrmování celého zrna pšenice jako součást krmné směsi bez průkazných vlivů na parametry užitkovosti kuřat, kvalitu JUT a rozvoj trávicího traktu.
|
|
|
Účinnost nízkoproteinových krmných směsí s doplňkem limitujících aminokyselin u brojlerů
Kupčíková, Lucie
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv čtyř různých hladin dusíkatých látek v krmných směsích s doplňkem limitujících aminokyselin na růst kuřat, konverzi krmiva a kvalitu jatečně upraveného těla (JUT). Pokus byl proveden na 2640 kuřatech hybridů ROSS 308 od 10. dne věku do 30. dne věku. Kuřata byla rozdělena do 4 skupin po 6 opakováních a přijímali krmnou směs s odlišnou hladinou dusíkatých látek, doplněnou o synteticky vyráběné aminokyseliny. Do 10. dne žrala všechna kuřata stejnou krmnou směs BR1. Od 10. dne věku skupina NL22 přijímala v krmné směsi 22 % NL, kontrolní skupina K přijímala 20,8 % NL, skupina NL20 přijímala 19,5 % NL a skupina NL18 přijímala 18 % NL, přičemž obsah stravitelných limitujících aminokyselin (lysin, methionin, leucin, izoleucin, threonin, tryptofan a valin) byl ve všech skupinách shodný. Statisticky průkazně nejhůře (P<0,05) rostla kuřata skupiny NL18, oproti tomu nejlépe rostla kuřata skupiny NL20. Statisticky nejlepší konverze krmiva dosáhla kuřata ve skupině NL20 a opět nejhorší konverze dosáhla skupina NL18. Jatečná výtěžnost a hmotnost prsní svaloviny byla statisticky průkazně nejlepší (P<0,05) u skupiny NL22. JUT skupiny NL18 mělo statisticky průkazně nejvyšší (P<0,05) podíl abdominálního tuku. Na základě výsledků lze doporučit využívání 19,5% hladiny dusíkatých látek s doplňkem limitujících aminokyselin, bez průkazného vlivu na konverzi krmiva a růst brojlerových kuřat.
|
host ::
RSS.