|
|
Srovnání znalostí laické a odborné veřejnosti z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Základním cílem práce bylo dosáhnout srovnání znalostí z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva u laické a odborné veřejnosti. Tato myšlenka vychází z předpokladu možné existence mimořádných událostí s výskytem ionizujícího záření a z tohoto důvodu je nutné školení specialistů pro tyto případy. Tito odborníci by měli mít znalosti jaderné fyziky širší než běžné laické obyvatelstvo. Tato problematika nebyla doposud u laické a odborné veřejnosti zkoumána, stejně tak nebyla provedena komparace dvou uvedených souborů. Dalším cílem této práce bylo vytvoření struktury základů jaderné fyziky ve vzdělávání pracovníků v ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu byl autorkou práce sestaven model jaderné fyziky odrážející základní znalosti jaderné fyziky, který vycházel z analýzy studijních programů základních složek IZS. Byly prozkoumány formy studia vysokoškolských programů ochrany obyvatelstva, příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, vysokoškolského studijního oboru Zdravotnický záchranář a pracovníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR a také Celní správy. Největší předpokládaný rozsah znalostí analýza ukázala u techniků chemické služby HZS ČR (tzv. chemiků), kteří jsou v kurzech odborně školeni v nakládání s nebezpečnými látkami i zdroji ionizujícího záření. Tito příslušníci se stali sledovanou odbornou veřejností statistického šetření této diplomové práce. Laickou veřejnost představovaly osoby ze sociálního okolí autorky této práce, jednalo se tedy o nereprezentativní vzorek laické veřejnosti. Dále byla využita teorie kurikulárního procesu fyziky, jejíž aplikace posloužila k vytvoření alternativního testu z jaderné fyziky, který byl pokládán respondentům. Položené dotazníky vyplnilo 52 techniků chemické služby HZS ČR z různých částí republiky a 50 osob laické veřejnosti. Je třeba poznamenat, že dotazník byl vytvářen z hlediska přípravy techniků chemické služby HZS ČR, v níž má jaderná fyzika pouze podpůrnou roli. Mezi cíle práce také patřilo následné statistické vyhodnocení aplikovaných testů znalostí z jaderné fyziky. K ověřování byly používány především testy neparametrických a parametrických hypotéz. U teoretického rozdělení znalostí u odborné veřejnosti se předpokládala existence Poissonova rozdělení (tzv. rozdělení "vzácných případů") a teoretické rozdělení při šetření laické veřejnosti by mělo být blízké normálnímu rozdělení. Také byl šetřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pro splnění definovaných cílů této práce byly stanoveny 3 hypotézy, k jejichž ověřování byly využity metody deskriptivní a matematické statistiky. Hypotézy byly vytyčeny následovně: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povedou k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 vymezené hypotézy byly statistickým šetřením ověřeny a pozitivně přijaty. Uvedené testování ovšem neukazuje schopnosti či neschopnosti testovaných odborníků v provádění praktických úkonů spojených s výkonem jejich povolání. V této diplomové práci se jednalo pouze o zjišťování teoretických znalostí z jaderné fyziky, které vychází z teoretického předpokladu, že specialisté řešící nežádoucí události s výskytem ionizujícího záření prochází mnoha různými specializačními kurzy, které obsahují i seznámení s teorií jaderné fyziky. Vzhledem k jejich celoživotnímu vzdělávání by měli mít znalostí této problematiky obsáhlejší než laici, kteří tuto oblast studovali maximálně na základní či střední škole. Tento předpoklad byl formou ověření vytyčených hypotéz v této diplomové práci ověřen.
|
|
|
Srovnání znalostí z radiologické fyziky u laické a odborné veřejnosti
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Ke splnění základního cíle bakalářské práce bylo zapotřebí nejdříve vytvořit model struktury radiologické fyziky ve vzdělávání radiologických asistentů, na základě modelu vytvořit dotazník, který byl následně aplikován u respondentů laické a odborné veřejnosti. U laické veřejnosti byla pak ověřována existence normální rozdělení znalostí, zatímco u znalostí veřejnosti odborné existence rozdělení Poissonova. Rovněž byl měřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Nezbytným předpokladem pro uskutečnění popsaného postupu byla analýza přípravy radiologických asistentů v České republice a v zahraničí. K dosažení vymezeného základního cíle byly vytyčeny 3 hypotézy, jejichž ověřování probíhalo na základě použití metod matematické a deskriptivní statistiky. Formulované hypotézy byly následující: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povede k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 hypotézy byly ověřeny a pozitivně přijaty. K jejich ověření bylo používáno především testování neparametrických a parametrických hypotéz. Dobrým východiskem se stalo zjištění, že struktura radiologické fyziky pro radiologické asistenty odpovídá struktuře radiologické fyziky používané v zahraničí při přípravě odborníků Radiologic Technologists, Diagnostic Radiographers, Medical Imaging Technologists, Therapy Radiographers nebo Radiation Therapists. Tento poznatek byl zjištěn především analýzou kurikula univerzit v USA, Velké Británii a australských univerzit, z tohoto hlediska stoupla i validita zkonstruovaného dotazníku. Je třeba poznamenat, že dotazník byl konstruován z hlediska přípravy radiologických asistentů, v níž má radiologická fyzika pouze podpůrnou roli.
|
host ::
RSS.