|
|
Hranice – redefinice městské struktury
Stibůrková, Nikola ; Walter, Jaromír (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem nového kina ve městě Hranice. Cílem práce je prověřit možnosti návrhu objektu kina s důrazem na funkčnost a zároveň variabilní řešení. Kino není vnímáno jako monofunkční objekt, ale jako víceúčelový kulturní prostor, který má významný podíl na rozvoji a udržení kulturního dění, a to nejen v prostředí menších měst. Důraz byl kladen také na vnímání měřítka jak pořádaných akcí, tak celého města a společenského kontextu. Návrhu samotného objektu předcházela redefinice městské struktury a urbanistická studie bližšího okolí, zejména třídy 1. máje a návaznosti na do budoucna navrhovaný lineární park. Nové kino navazuje na navržený objem a uliční čáru budoucí zástavby a prostorově spolupracuje také s objektem knihovny, se kterou společně vytváří kulturně-vzdělávací centrum města.
|
|
|
Hranice – redefinice městské struktury
Stibůrková, Nikola ; Walter, Jaromír (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem nového kina ve městě Hranice. Cílem práce je prověřit možnosti návrhu objektu kina s důrazem na funkčnost a zároveň variabilní řešení. Kino není vnímáno jako monofunkční objekt, ale jako víceúčelový kulturní prostor, který má významný podíl na rozvoji a udržení kulturního dění, a to nejen v prostředí menších měst. Důraz byl kladen také na vnímání měřítka jak pořádaných akcí, tak celého města a společenského kontextu. Návrhu samotného objektu předcházela redefinice městské struktury a urbanistická studie bližšího okolí, zejména třídy 1. máje a návaznosti na do budoucna navrhovaný lineární park. Nové kino navazuje na navržený objem a uliční čáru budoucí zástavby a prostorově spolupracuje také s objektem knihovny, se kterou společně vytváří kulturně-vzdělávací centrum města.
|
|
|
Kulturní prostor a paměť v díle Viktora Fischla
Štychová, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, jak se v prózách Viktora Fischla realizuje kolektivní, respektive kulturní paměť ve vztahu k holocaustu, jakým způsobem se traumatizující zkušenost stává předmětem "práce vzpomínání" hrdinů Fischlových knih, jak se s touto zkušeností vyrovnávají. Teoretickým východiskem práce jsou především úvahy a studie Aleidy a Jana Assmannových a stále podnětná a důležitá kniha Maurice Halbwachse Kolektivní paměť. Těžiště práce spočívá v její interpretační části, v níž se autorka pokouší explikovat a ověřovat koncepce kulturní paměti na literárních textech. Důraz je položen na poválečné prózy Viktora Fischla, které holocaust reflektují právě z perspektivy autorova časového, prostorového a také osobně zkušenostního odstupu. Právě tento odstup však vytváří specifickou formu vzpomínání a jeho naraci. V závěru pak autorka předkládané bakalářské práce své poznatky shrnuje a zobecňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.