|
|
Strukturní a morfologická charakterizace polyamidových spon
Kubíčková, Eva ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá strukturní a morfologickou charakterizací polyamidových spon, které slouží k upínání textilních řemínků, které byly vyrobené v pěti různých letech a z nichž některé spony vyrobené v roce 2000 a 2004 byly porušené. Cílem je určit, z jakého typu polyamidu jsou spony vyrobené a zjistit/navrhnout možnou příčinu praskání při používání. Spony byly charakterizované z hlediska struktury a složení pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací v módu úplného zeslabeného odrazu, diferenční kompenzační kalorimetrií, termogravimetrií a rentgenovou difrakční analýzou. Spony byly vyrobené z polyamidu 12. Porušené spony vykázaly vyšší teplotu tání, nižší teplotní stabilitu a vedle modifikace obsahovaly také modifikaci , která je křehčí a pravděpodobně iniciuje praskání.
|
|
|
Studium růstu metastabilních tenkých vrstev fcc Fe na Cu/Si(100) substrátech
Horký, Michal ; Cháb, Vladimír (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou epitaxně narostlých metastabilních paramagnetických vrstev Fe legovaných Ni na Cu/Si(100) substrátech za RT. Na povrch H-Si(100) bez nativního SiO2, který byl odstraněn leptáním v roztoku HF, anebo termální úpravou, byla pomocí molekulární svazkové epitaxe (MBE) provedena depozice Cu(100). Pravidelně uspořádané vrstvy mědi o tloušťce od 50 nm do 130 nm pak sloužily jako vhodný substrát pro depozici 44 ML paramagnetického Fe78Ni. Růst vrstev železa probíhal v CO atmosféře umožňující společně s niklem stabilizaci paramagnetických vrstev. Povrch požadovaných Fe-Ni struktur byl poté pomocí dopadu svazku iontů strukturně transformován a vlastnosti těchto ozářených vrstev byly poté charakterizovány pomocí MOKE. Dále pak byly elektronovou litografií na Si(100) vyrobeny specifické vzory, které po odstranění oxidu sloužily jako vhodná matrice pro tvorbu měděné mezivrtvy a pak i paramagnetického Fe78Ni22. Připravený Si(100), globálně i lokálně narostlé kovové vrstvy byly zkoumány pomocí technik LEED, XPS, AFM, AES, SEM a STM. Zaznamenané výsledky dokazují možnost přípravy paramagnetických vrstev na H-Si(100), na kterých lze po ozáření specifickou dávkou iontů vytvořit libovolné feromagnetické vzory na paramagnetickém pozadí.
|
|
|
Studium růstu metastabilních tenkých vrstev fcc Fe na Cu/Si(100) substrátech
Horký, Michal ; Cháb, Vladimír (oponent) ; Urbánek, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou epitaxně narostlých metastabilních paramagnetických vrstev Fe legovaných Ni na Cu/Si(100) substrátech za RT. Na povrch H-Si(100) bez nativního SiO2, který byl odstraněn leptáním v roztoku HF, anebo termální úpravou, byla pomocí molekulární svazkové epitaxe (MBE) provedena depozice Cu(100). Pravidelně uspořádané vrstvy mědi o tloušťce od 50 nm do 130 nm pak sloužily jako vhodný substrát pro depozici 44 ML paramagnetického Fe78Ni. Růst vrstev železa probíhal v CO atmosféře umožňující společně s niklem stabilizaci paramagnetických vrstev. Povrch požadovaných Fe-Ni struktur byl poté pomocí dopadu svazku iontů strukturně transformován a vlastnosti těchto ozářených vrstev byly poté charakterizovány pomocí MOKE. Dále pak byly elektronovou litografií na Si(100) vyrobeny specifické vzory, které po odstranění oxidu sloužily jako vhodná matrice pro tvorbu měděné mezivrtvy a pak i paramagnetického Fe78Ni22. Připravený Si(100), globálně i lokálně narostlé kovové vrstvy byly zkoumány pomocí technik LEED, XPS, AFM, AES, SEM a STM. Zaznamenané výsledky dokazují možnost přípravy paramagnetických vrstev na H-Si(100), na kterých lze po ozáření specifickou dávkou iontů vytvořit libovolné feromagnetické vzory na paramagnetickém pozadí.
|
|
|
Strukturní a morfologická charakterizace polyamidových spon
Kubíčková, Eva ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá strukturní a morfologickou charakterizací polyamidových spon, které slouží k upínání textilních řemínků, které byly vyrobené v pěti různých letech a z nichž některé spony vyrobené v roce 2000 a 2004 byly porušené. Cílem je určit, z jakého typu polyamidu jsou spony vyrobené a zjistit/navrhnout možnou příčinu praskání při používání. Spony byly charakterizované z hlediska struktury a složení pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací v módu úplného zeslabeného odrazu, diferenční kompenzační kalorimetrií, termogravimetrií a rentgenovou difrakční analýzou. Spony byly vyrobené z polyamidu 12. Porušené spony vykázaly vyšší teplotu tání, nižší teplotní stabilitu a vedle modifikace obsahovaly také modifikaci , která je křehčí a pravděpodobně iniciuje praskání.
|
|
|
Charakterizace polypropylénu metalocenového typu s úzkou distribucí molekulových hmotností
Fojtlová, Lucie ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
ABSTRAKT V této práci byl charakterizován polypropylén metalocenového typu (mPP) s úzkou distribucí molekulových hmotností a změna jeho struktury po izotermické krystalizaci v závislosti na použité teplotě krystalizace a stupni štěpení polymeru (klesající molekulová hmotnost). Peroxidické odbourávání materiálu se projevilo při FTIR-ATR analýze, která prokázala přítomnost dvojných vazeb. Základní lisované materiály podrobený tahové zkoušce vykázaly mírně klesající trend snižující se pevnosti, modulu pružnosti i tažnosti v závistlosti na klesající molekulové hmotnosti. Při termické analýze se stupeň štěpení mPP projevil klesající teplotou rozkladu. Při pozorování nadmolekulární struktury odleptaných materiálů MET0–MET3 (MET0 původní a MET1–MET3 postupně štěpené) byla na CLSM identifikována kromě běžně se vyskytující fáze také přítomnost fáze , což následně potvrdila i XRD analýza, kdy se podíl fáze snižoval společně s klesající molekulovou hmotností. Naproti tomu rozdíly ve struktuře materiálů MET0–MET3 nebyly prokázány charakterizací na DSC, kde všechny mPP vykázaly stejnou teplotu tání, teplotu krystalizace i stupeň krystalinity. Kromě základní charakterizace byl mPP podroben izotermické krystalizaci na DSC při teplotách 120–126 °C. Vzniklý materiál obsahoval vždy fázi , jejíž zastoupení se zvyšovalo s rostoucí teplotou izotermické krystalizace, přičemž fáze byla vždy více zastoupená v MET0 ve srovnání s MET3. Zastoupení fáze prokázala XRD analýza i následný ohřev na DSC, kdy vznikly dvě endotermické odezvy příslušející táním obou fází. Na povrchu byla přítomnost fáze u MET0 a MET3 potvrzena na CLSM. Proces izotermické krystalizace byl sledován také na POM, kdy se opět potvrdila přítomnost fáze , jejíž podíl v materiálu klesal se snižující se molekulovou hmotností. Rychlost růstu krystalických útvarů se zvyšovala s klesající molekulovou hmotností, zatímco rychlost nárůstu krystalické fáze s klesající molekulovou hmotnostní klesala.
|
host ::
RSS.