|
|
Vliv teploty a času na excystaci Cryptosporidium muris izolát CAT21
DUDÁKOVÁ, Hana
Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má tělesná teplota hostitele, pH prostředí a doba expozice vliv na excystaci oocyst Cryptosporidium muris. Pro experiment byl použit izolát CAT21 získaný z přirozeně infikované kočky domácí (Felis catus f. domestica), ovšem primárním hostitelem Cryptosporidium muris jsou hlodavci. Izolát byl dlouhodobě udržován v imunodeficientních SCID myších, ze kterých byl průběžně odebírán trus, aby mohly být provedeny jednotlivé experimenty. Prvním zkoumaným faktorem ovlivňujícím excystaci oocyst byla tělesná teplota hostitele. Oocysty skladované v dH2O byly vkládané do vodní lázně vytemperované na teplotu v rozmezí 21 až 44 °C po dobu 5, 15 a 30 minut. Dle výsledků je optimální teplota pro excystaci oocyst C. muris CAT21 37 °C při době působení 30 minut, při které excystuje až 92 % oocyst. Do práce bylo zahrnuto navíc i zkoumání vlivu pH prostředí na excystaci, kdy byly oocysty vystavené působení roztoků PBS o různé hodnotě pH (2,00 -9,00) a zahřáté ve vodní lázni na 37 °C. Optimální pH prostředí pro excystaci je pH 6,00, při kterém excystovalo až 93 % oocyst. Životaschopnost používaných oocyst byla stanovena barvením pomocí propidium jodidu před každým měřením.
|
|
|
Faktory ovlivňující excystaci žaludečních kryptosporidií hlodavců
SCHULZOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má tělesná teplota hostitele a pH prostředí na excystaci a zachování infekce schopnosti oocyst žaludečních kryptosporidií hlodav-ců. Dále byla prozkoumána infektivita nevyexcystovaných oocyst. Imunodeficitní SCID myši (Mus musculus) byly infikovány oocystami C. proliferans, následně byl odebírán jejich trus a byly prováděny jednotlivé experimenty. Byl zkoumán vliv teploty na excystaci, kdy byly oocysty vkládány do vodní lázně vytemperované na příslušnou teplotu (32-44 °C) a dále vliv pH, kdy byly oocysty vystaveny roztokům o různé hodnotě pH (2-7). Za pomoci průtokového cytometru byla následně prová-děna buněčná separace a zjištěné hodnoty byly zapisovány do tabulek. Nejvíce oo-cyst excystovalo při teplotě 40 °C a při pH 7. Dále byla provedena pitva nakažených myší, pro zjištění infekčnosti oocyst z různých částí trávicí soustavy. Všechny ode-brané vzorky oocyst byly infekční pro následného hostitele. Dále byly provedeny infekční experimenty, kdy bylo zjištěno, že nevyexcystované oocysty vystavené účinkům SAVA a laboratorní teploty si zachovávají svou infekce schopnost. Oproti tomu sporozoiti oocyst, které excystovaly, byly náchylní jak k SAVU, tak k laboratorní teplotě a schopnost infekce následného hostitele tak ztratily.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce volně žijících a zájmově chovaných holubů
ZIKMUNDOVÁ, Veronika
Předmětem této práce bylo vyhodnocení výskytu a prevalence infekce kryptosporidií u domácích a divokých holubů (Columbiformes). Celkem 603 vzorků, (389 od domácích a 214 od divokých holubů) ze 14 farem a 11 lokalit, bylo odebráno během dvou let (2019-2021) v České republice, Chorvatsku a na Slovensku. Vzorky byly mikroskopicky (barvení metodou anilin-karbol-methyl-violetí) a molekulárně vyšetřeny na přítomnost kryptosporidií. Celkově bylo 0,5 % (3/603) mikroskopicky a 2,8 % (17/603) molekulárně pozitivních na Cryptosporidium spp. Fylogenetické analýzy genových sekvencí kódujících malou podjednotku rRNA odhalily přítomnost šesti druhů kryptosporidií, C. meleagridis (n = 6), C. parvum (n = 4), C. baileyi (n = 2), C. muris (n = 2), C. ornithophilus (n = 2) a C. galli (n = 1). Subtypizace izolátů na základě analýzy částečných sekvencí genu kódujícího gp60 prokázala přítomnost C. parvum subtypu IIa a nového subtypu C. meleagridis subtyp IIIk. Izolát Cryptosporidium meleagridis subtyp IIIk získaný z přirozeně infikovaného holuba, který byl použit pro experimentální pokusy, byl infekční pro kuřata kura domácího (Gallus gallus f. domesticus) a neinfekční pro SCID myši. Kuřata začala vylučovat oocysty 4 dny po infekci. Infekce byla detekována v duodenu, ileu a kolonu. Statistická analýza prokázala častější výskyt kryptosporidiových infekcí u zájmově chovaných holubů (2 = 14,5919; stupně volnosti = 1; P > 0,001). Žádný z přirozeně nebo experimentálně infikovaných ptáků v této studii nevykazoval klinické příznaky kryptosporidiózy. Výsledky této studie prokázaly, že jsou zájmově chovaní a zdivočelí holubi infikováni kryptosporidiemi a mohli by představovat zdravotní riziko pro člověka i domácí zvířata.
|
|
|
VÝSKYT A GENOTYPIZACE KRYPTOSPORIDIÍ U PŠTROSŮ VE FARMOVÝCH CHOVECH
HEJZLAROVÁ, Adéla
Ptačí kryptosporidióza je běžné parazitární onemocnění způsobené jednobuněčnými parazity rodu Cryptosporidium spp. Tito paraziti byli popsáni jako příčina respiračních a gastrointestinálních nemocí jak u lidí, tak u hospodářských i volně žijících zvířat. Na čtyřech pštrosích farmách v České republice bylo odebráno celkem 204 vzorků trusu pštrosů dvouprstých (Struthio camelus). Vzorky byly molekulárně i mikroskopicky pozitivní na přítomnost kryptosporidií. Celkově bylo 2,5 % (5/204) mikroskopicky a 5,9 % (12/204) molekulárně pozitivních na Cryptosporidium spp. Fylogenetická analýza genových sekvencí malých podjednotek rRNA (SSU), aktinu a gp60 ukázala přítomnost Cryptosporidium avian genotyp II (7x) a C. ubiquitum IXa (5x). Pouze v trusu pštrosů infikovaných Cryptosporidium avian genotyp II proběhla detekce oocyst pomocí mikroskopických metod. Oocysty byly purifikovány ze společného vzorku čtyř ptáků, ty byly morfometricky charakterizovány a použity pro experimentální infekci. Oocysty byly infekční pro housata (Anser anser f. domestica), kuřata (Gallus gallus f. domestica) a korely (Nymphicus hollandicus) s prepatentním obdobím 4, 7 a 8 dní po infekci. Avšak oocysty nebyly infekční pro myši (Mus musculus) a potkany (Rattus norvegicus). Oocysty Cryptosporidium avian genotyp II měří 6,13 × 5,15 m, takže jsou okem nerozeznatelné od C. baileyi a C. avium. Intenzita infekce se pohybovala v rozmezí od 1 000 do 16 000 oocyst na gram trusu. Žádný z přirozeně nebo experimentálně infikovaných ptáků v této studii nevykazoval klinické příznaky.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce zájmových zvířat
MAROUŠOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá výskytem a prevalencí kryptosporidií ve vybraných zoo buticích a zájmovém chovu zvířat na území Českých Budějovic. V letech 2011 až 2012 bylo vyšetřeno celkem 104 vzorků trusu zájmových zvířat (Mus musculus, Rattus norvegicus, Cricetinae ssp., Cavia aperea porcellus, Oryctolagus cuniculus). Vzorky byly vyšetřeny pomocí mikroskopických metod, pozitivní vzorky byly následně vyšetřeny molekulárně (PCR). Kryptosporidiové infekce byly pozorovány pouze u myší (Mus musculus) a potkanů (Rattus norvegicus). Byly detekovány dva druhy zoonotických kryptosporidií, C. tyzzeri a C. muris. Výsledky ukazují na to, že zvířata chovaná v zájmových chovech, jsou infikována kryptosporidiemi a představují tak riziko pro člověka
|
|
| |
|
|
Vnitrodruhová variabilita Cryptosporidim parvum u telat
HOLUBOVÁ, Nikola
Vzorky trusu pro parazitologická vyšetření byly odebírány v 10 chovech mléčného skotu. Byl sledován vliv technologie chovu a věku zvířat na výskyt kryptosporidií. Celkem bylo odebráno a mikroskopicky vyšetřeno 161 vzorků. 47 (29,2 %) vzorků bylo pozitivních na přítomnost oocyst kryptosporidíí, konkrétně C. parvum. Největší výskyt C. parvum byl zjištěn u telat okolo 2 týdnů stáří, u starších jedinců byl výskyt také zaznamenán, ale ve slabší intenzitě infekce. Jako nejrizikovější způsob chovu byla vyhodnocena technologie skupinového ustájení a ustájení pomocí Staimanových bud, které byly v těsné blízkosti a nebyl nijak zamezen kontakt mezi sousedícími telaty. V jednotlivých chovech se vyskytoval vždy jen jeden subtyp druhu C. parvum.
|
|
|
Výskyt kryptosporidií u dětí
MACHOVCOVÁ, Petra
Cílem této práce bylo zjištění výskytu jednobuněčných parazitů z rodu Cryptosporidium, kteří jsou původci kryptosporidiózy, u dětí. Ve studii bylo analyzováno 67 vzorků stolice od dětí ve věku 1-15 let. Z toho 4 děti byly hospitalizovány na infekčním oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. Ostatním byly vzorky odebrány kvůli podezření na přítomnost patogenu, který způsobuje jejich potíže, povětšinou bolesti břicha, průjmy a horečku. Vzorky byly analyzovány mikroskopicky sedimentační metodou M.I.F.C., sloužící k diagnostice parazitů ve stolici a barvící metodou podle Miláčka-Vítovce, která se používá k průkazu oocyst kryptosporidií ve stolici. Byly také vyšetřeny molekulárně pomocí PCR. Přítomnost oocyst rodu Cryptosporidium nebyla prokázána ani v jednom ze vzorků.
|
host ::
RSS.