|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá krizovým managementem územního samosprávného celku Hluboká nad Vltavou. Cílem této kvalifikační práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu a navrhnout možné postupy vedoucí ke zlepšení v oblasti řešení krizové situace samosprávného celku. Téma bylo vybráno z důvodu, že se krizový management v současné době potýká s nedostatkem zkušeného a odborně vyškoleného personálu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s managementem a jeho funkcemi, jsou zde zahrnuty základní pojmy dané problematiky a jejich charakteristika. Praktická část práce analyzuje postup krizového managementu v době řešení krizové situace, konkrétně při povodni v roce 2002. K analýze přispěl rozhovor se starostou obce Hluboká nad Vltavou a vyplněný checklist starosty. Závěr práce tvoří zhodnocení, zdali byly zvoleny postupy, které jsou v souladu s právními předpisy.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá krizovým managementem územního samosprávného celku Hluboká nad Vltavou. Cílem této kvalifikační práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu a navrhnout možné postupy vedoucí ke zlepšení v oblasti řešení krizové situace samosprávného celku. Téma bylo vybráno z důvodu, že se krizový management v současné době potýká s nedostatkem zkušeného a odborně vyškoleného personálu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s managementem a jeho funkcemi, jsou zde zahrnuty základní pojmy dané problematiky a jejich charakteristika. Praktická část práce analyzuje postup krizového managementu v době řešení krizové situace, konkrétně při povodni v roce 2002. K analýze přispěl rozhovor se starostou obce Hluboká nad Vltavou a vyplněný checklist starosty. Závěr práce tvoří zhodnocení, zdali byly zvoleny postupy, které jsou v souladu s právními předpisy.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Téma bakalářské práce bylo zvoleno zejména proto, že v současné době se velmi často systém krizového řízení potýká s nedostatkem odborně vyškoleného a zkušeného personálu. V posledních několika letech se také výrazně projevuje určitý odklon od plánování řešení krizových situací, a to především na centrální úrovni. Zda řešení povodňových situací na zájmové území bylo a jsou v souladu s právními předpisy. Závěrečná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je členěna na čtyři základní podkapitoly. První z nich si klade za cíl seznámit čtenáře s metodikou. Druhá rozebírá zejména úlohu managementu a krizového managementu jeho složky, proces a úlohu havarijního plánování a související legislativu. Poslední podkapitola se věnuje krizovému řízení, jeho orgánům, souvisejícís právní úpravou a krizovým plánováním. Praktickou část práce tvoří povodeň. Výsledkem výše popsaného procesu bylo zjištění, že krizový management územního samosprávného celku města Hluboká nad Vltavou postupoval v souladu s právními předpisy. Cílem této práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu územního samosprávného celku, především pak města Hluboká nad Vltavou a následně navrhnout postupy vedoucí k možnému zlepšení v oblasti řešení krizových situací samosprávného celku. Výsledky práce by měly sloužit do praktického života.
|
|
|
Výpadek elektrické energie z pohledu krizového štábu ORP Český Krumlov
FILIPOVÁ, Eva
Elektrická energie je nedílnou součástí nás všech, každý ve svém běžném životě potřebuje elektrickou energii počínaje světlem a konče dopravní signalizací či počítačem, který je v dnešní době nepostradatelnou součástí běžného života nejen doma, ale i v práci. Elektrická energie je zahrnuta do oblastí kritické infrastruktury, kdy tyto oblasti jsou nezbytně nutné pro bezpečnost a chod státu. Výpadek kritické infrastruktury ohrozí běžný chod obyvatelstva ale i bezpečnost dané oblasti, ve které k výpadku dojde. Kritická infrastruktura je řešena v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a v nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Z důvodu vážného ohrožení chodu lidské společnosti a státu je nezbytně nutné se na jednotlivé výpadky oblastí kritické infrastruktury dostatečně připravit. Připravenost na výpadek elektrické energie je hlavním tématem této diplomové práce. Zaměřuje se na tuto problematiku na území ORP Český Krumlov, které se nachází v jižních Čechách. Teoretická část diplomové práce na téma Výpadek elektrické energie z pohledu krizového štábu ORP Český Krumlov je zaměřena na problematiku elektrické energie a na kritickou infrastrukturu. V práci se čtenář dozví o výrobě, přenosu a distribuci elektrické energie a o výpadcích elektrické energie, tzv. blackoutech. V práci je objasněno, co je myšleno pojmem infrastruktura a také vymezení, co je to infrastruktura kritická a následně na to se dozví to, jak probíhá ochrana kritické infrastruktury. V jakých dokumentech je upravena, kdy se vlastně ochrana kritické infrastruktury začala řešit, z jakých důvodů a kdo byl prvním, kdo se touto problematikou začal zabývat. V rámci tématu výpadku elektrické energie je v práci vysvětlena problematika tzv. blackoutů s uvedením těch největších, které nastaly ve světě. U každého z vybraných blackoutů, které jsou v diplomové práci uvedeny, je vždy vypsána příčina, proč k výpadku elektrické energie došlo, zda se jednalo o selhání lidského faktoru nebo o technický problém či přetížení sítě. Mimo příčiny výpadku se pro zajímavost v práci uvádí, kolik lidí jednotlivé výpadky ohrozily a na jak dlouhou dobu byli lidé bez elektrické energie. V závěrečné kapitole teoretické části je vymezen krizový štáb. Čtenář si objasní, co to krizový štáb je a proč a za jakých okolností funguje. V práci jsou vyjmenovány a popsány krizové štáby na všech úrovních a složení krizových štábů na jednotlivých úrovních. Jedná se tedy o krizové štáby na úrovni vlády, kraje a obce s rozšířenou působností. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na území ORP Český Krumlov. Je zde rozděleno území na jednotlivé obce s pověřeným obecním úřadem a pod ně spadající obce. Dozvídáme se zde o počtu obyvatel a o průměrném věku obyvatelstva, dále o vodních dílech a vodních tocích, které se nacházejí na území ORP, o významných hospodářských chovech, které mohou být ohroženy během výpadku elektrické energie. Jsou zde vymezeny a rozebrány sekundární krizové situace, které na území ORP Český Krumlov mohou nastat v případě dlouhodobého výpadku elektrické energie. Závěr práce se zaměřuje na výzkumnou otázku diplomové práce, která zněla "Existuje připravenost krizového štábu ORP Český Krumlov na výpadek elektrické energie?" Odpověď na výzkumnou otázku byla zjišťována pomocí metod analýz rizik. Jednalo se o analýzu Check-list a SWOT analýzu, kdy na základě výsledků z těchto dvou analýz bylo odpovězeno na výzkumnou otázku. Jednou metodou se zjišťovala připravenost krizového štábu ORP Český Krumlov na výpadek elektrické energie a následná ochrana obyvatelstva. Druhou metodou se vytyčily silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z pohledu na výpadek elektrické energie a poté procentuálním výpočtem bylo zjištěno, co je pro ORP největším nebezpečím.
|
|
|
Návrh modelu činnosti Krizového štábu Jihočeského kraje
KARDA, Ladislav
Cílem této práce je prověřit stávající činnost Krizového štábu Jihočeského kraje a nalézt slabiny, které by bylo možno zlepšit. Nedílnou součástí práce je zasazení Krizového štábu Jihočeského kraje do systému krizového řízení v ČR a popis jeho vývoje v čase. Analýzami byly identifikovány suboptimálně provozované činnosti - přílišné zpracování listinných materiálů, zajištění bezporuchového chodu informačních technologií, minimalizace počtu používaných informačních systémů, rozmístění jednotlivých pracovníků v prostoru a optimalizace jejich počtu. Činnosti byly zkoumány s důrazem na jejich přínos pro výslednou práci Krizového štábu Jihočeského kraje. Byly rozkresleny toky informací a dokumentů a vyjmenovány činnosti, které je nutné s každým dokumentem provést. V práci jsou navržena opatření vedoucí k efektivnějšímu využití pracovníků a techniky ve výše zmíněných oblastech - nakládání s dokumenty, převážně v elektronické formě (kromě klíčových dokumentů), a z toho vyplývající zabezpečení úložiště dokumentů (fyzické i datové). Převod plánů spojení do elektronické formy, použitím systému Kontakty pro Krajský úřad Jihočeského kraje, ulehčuje činnost při vyhledávání kontaktů na zájmové osoby a subjekty a správu jejich kontaktních údajů. Pro zkvalitnění činnosti členů Krizového štábu Jihočeského kraje je navrženo minimalizovat počet používaných informačních systémů, zavést pravidla komunikace rizika a provést přesun skupin do izolovaných prostor.
|
|
|
ANALÝZA PŘIPRAVENOSTI KRIZOVÝCH ŠTÁBŮ U POLICIE ČR NA ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ
VETRÁK, Milan
Tato práce je rozdělena na praktickou a teoretickou část. Práce zkoumá úroveň a připravenost členů krizových štábů u územních odborů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, včetně krizového štábu Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje na řešení krizových situací. Teoretická část charakterizuje krizové štáby územních odborů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a krizového štábu Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, jejich složení, poslání, úkoly a postavení v rámci Policie České republiky. V praktické části byly provedeny konzultace s jednotlivými komisaři krizového řízení územních odborů Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje a vedoucím oddělění krizového řízení Krajského ředitelství policie Jihočeského. Konzultace jsou zaměřeny na teoretickou, materiální a praktickou připravenost krizových štábů a na řešení krizových situací. Dále byly v praktické části zpracovány a vyhodnoceny výsledky dotazníků, které se zabývaly složením policistů ve štábech a jejich teoretickými znalostmi z krizového řízení. Z provedeného výzkumu jsou nejdůležitější vyplývající poznatky shrnuty v závěru práce. Jsou zde rovněž vyhodnocené cíle a hypotézy stanovené na začátku práce a navržena možná řešení problémů v dané otázce.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v době mimořádné události nebo krizového stavu se zaměřením na obce v Jihočeském kraji
DOBEŠOVÁ, Jana
Po celou svou dosavadní existenci se lidstvo střetává s mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, které ohrožují životy a zdraví lidí, jejich majetek nebo životní prostředí. Lidská společnost se snaží vzniku těchto událostí zabránit, případně minimalizovat jejich následky na přijatelnou míru. V závislosti na stupni svého vývoje proto buduje různě účinné ochranné a obranné mechanismy. V České republice vychází krizové řízení z platných právních norem, které jsou v práci zmíněny. Dále jsou vysvětleny základní pojmy k dané problematice. Hlavní cíle práce jsou: 1.) Porovnání vybraných obcí v Jihočeském kraji mezi sebou a s platnou legislativou. 2.) Provedení průzkumu pomocí dotazníku mezi obyvatelstvem. 1.) Zvolila jsem pět obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji: Písek, Jindřichův Hradec, Soběslav, Třeboň a Český Krumlov. Postupně jsem všechna města navštívila a domluvila si návštěvu na tamních Městských úřadech s vedoucími oddělení krizového řízení. Vysvětlili mi chod jejich pracoviště a zodpověděli otázky. Soustředila jsem se zejména na tyto skutečnosti: - Způsob varování obyvatelstva a připravovaná ochranná opatření. - Forma vzdělávání občanů, vydávání a distribuce informačních materiálů. - Pořádání přednášek pro školy. - Forma a zpracování krizového plánu. - Složení zvláštních orgánů obcí. 2.) Průzkum byl zaměřen na informovanost obyvatel o systému varování, občanských povinnostech za krizového stavu, principech ochranných opatření a možných zdrojích informací o dané problematice. Průzkum byl proveden mezi zaměstnanci Městských úřadů všech pěti sledovaných obcí a mezi občany dvou měst. Celkem jsem získala 132 vyplněných dotazníků. Z takto získaných dat je v práci uvedeno 8 tabulek a 11 grafů. ZÁVĚR: Městské úřady sledovaných obcí a jejich zaměstnanci věnují oblasti krizového řízení velkou pozornost a dodržují právní normy. Existující rozdíly by mohly být konzultovány a v budoucnosti pomoci ke sjednocení a systému a zkvalitnění spolupráce. Obyvatelstvo je dobře informováno o základních principech sebeochrany.
|
|
|
Vybavení a dokumentace krizového štábu v obci s rozšířenou působností
NĚMEC, Petr
Tato práce se zabývá problematikou vybavení krizových štábů a to jak dokumentací, tak materiálem. Dne 1.1.2003 zanikly okresní úřady a jako správní jednotky území vznikly obce s rozšířenou působností, které jsou orgány krizového řízení. Tyto obce zřizují pro řešení mimořádných událostí velkého rozsahu a krizových situací krizové štáby, které by v případě potřeby plnily úkoly na pracovištích krizového řízení. Tato pracoviště musí být řádně materiálně zabezpečena a vybavena potřebnou dokumentací. V dnešní době je vidět, že vybavení a dokumentace krizových štábů je v jihočeském kraji na dobré úrovni. Dokumentace je zpracovaná velice dobře a žádný materiál z ní na štábech nechybí a to jak ze základní dokumentace, tak z pomocné dokumentace. U vybavení je menší problém, že na některých pracovištích není, ale tento problém je nahrazen smlouvou s hasiči o zapůjčení materiálu.
|
|
|
Činnost orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva města Týn nad Vltavou v důsledku radiační havárie {--} MU 3 na Jaderné elektrárně Temelín
HLAVÁČ, Roman
V úvodu mé bakalářské práce je popsána charakteristika města Týn nad Vltavou a jeho hlavní hrozba pro obyvatele, kterou činí nedaleko ležící Jaderná elektrárna Temelín. V další části je popsán integrovaný záchranný systém, jeho složky, postavení a úkoly, dále hlavní orgány krizového řízení s důrazem na orgány krizového řízení města Týn nad Vltavou a krizové plánování. Podrobněji je uveden popis činnosti bezpečnostní rady města a především krizového štábu města Týn nad Vltavou při přípravě a řešení krizové situace. Dále je zde pojednáno o havarijní připravenosti, kategorizaci pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti a rozebrány jsou zde i radiační mimořádné události, jejich rozdělení a opatření, která se přijímají při jejich vyhlášení. Na tuto část je navázáno vysvětlení s popisem vnitřního a vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Zmíněna jsou také ochranná opatření, která jsou přijímána v souvislosti s radiační havárií na JE Temelín. Je zde uvedeno jejich rozdělení, popis a způsob zavádění. Detailně je pohovořeno především o evakuaci obyvatelstva, způsobu jejího uskutečnění, činnosti a úkolech orgánů krizového řízení při jejím provedení. Cílem práce bylo analyzování úkolů a ověření současné připravenosti orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva z důvodu radiační havárie na JE Temelín. Prostřednictvím sociologického průzkumu mezi obyvatelstvem v Týně nad Vltavou, který byl proveden formou anketního lístku, byla ověřena znalost obyvatelstva žijícího v Týně nad Vltavou o problematice evakuace při radiační havárii na JE Temelín. Výsledky získané provedeným průzkumem jsou součástí práce a jsou znázorněny v grafické podobě.
|
|
|
Zásah složek IZS a činnost krizového štábu města Třeboň s rozšířenou působností při havárii automobilní cisterny převážející kyselinu fluorovodíkovou
ŘIMNÁČ, Jiří
Přeprava nebezpečných látek po pozemních komunikacích představuje riziko vzniku mimořádné události, při které se přepravovaná látka může dostat mimo kontrolu. Problematika přepravy nebezpečných chemických látek je neustále aktuálním tématem. Řídí se podle mezinárodních předpisů, které stanovují podmínky pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Likvidace mimořádné události s únikem nebezpečné chemické látky vyžaduje provedení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Společný zásah složek se řídí podle legislativních norem a interních pokynů. Bakalářská práce se zabývá legislativou v oblasti přepravy chemických látek a chemických přípravků. Poskytuje informace o označování dopravních prostředků pro přepravu nebezpečných chemických látek, o identifikaci a vlastnostech nebezpečných chemických látek. Charakterizuje správní území obce s rozšířenou působností Třeboň. Zabývá se problematikou integrovaného záchranného systému, jeho složením a činností při zásahu na únik nebezpečné chemické látky. Stanoví metodické pokyny pro postup činností jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu na havárii dopravního prostředku převážejícího kyselinu fluorovodíkovou.
|
host ::
RSS.