Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stáj s dojírnou
Lenoch, Petr ; Hovořák, Dalibor (oponent) ; Hlavačka, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projektovou dokumentaci novostavby stáje s dojírnou v zemědělském středisku v Horní Kalné v Královehradeckém kraji. Ve stáji bude ustájeno 340 krav. Stáj bude propojena s dojírnou spojovacím krčkem. Cílem je za jednoduchého technického řešení a za použití kvalitní technologie vytvořit velice dobré podmínky pro pobyt zvířat (welfare).
Přirozené větrání jako faktor tvorby mikroklimatu budov
Topič, Jan ; Šenitková,, Ingrid (oponent) ; Havlíček, Zdeněk (oponent) ; Novák,, Pavel (oponent) ; Gebauer, Günter (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou větrání stájových objektů,
Nemocnost a úhyny telat dojeného skotu v období do odstavu
Nováková, Viktória
Bakalářská práce Nemocnost a úhyny telat dojeného skotu v období do odstavu popisuje přehled nejčastějších onemocnění telat od jejich narození do odstavu a příčiny jejich úhynu v tomto časovém úseku. Nejčastěji postihující onemocnění gastrointestinálního traktu jsou septikemická koliinfekce, diarhoický syndrom a infekční enterotoxémie. Dýchací soustavu postihuje nejčastěji respirační syndrom, který jako komplex onemocnění zahrnuje infekční bovinní rinotracheitidu, parainfluézu 3, bovinní respirační syncytiální virus a pasteurelózu. Na onemocnění telat se vztahují různé faktory a příčiny, které ovlivňují jejich zdraví. Zdraví podmiňuje z velké části kolostrální a mléčná výživa. Je-li narušen jeden z faktorů ovlivňujících zdraví, může to mít dopad na chov. Praktická část se zabývá sledováním respiračních, průjmových onemocnění a jejich léčbou v podniku na Slovensku. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v daném chovu je nemocnost 86,26 % z celkového počtu telat do odstavu. Nejvíce převažovaly průjmová onemocnění 48,07% a respirační onemocnění 36,05%. Doporučením je poučení zaměstnanců o technologických a zoohygienických zásadách chovu.
Faktory ovlivňující trvání gravidity u skotu
Janštová, Veronika
Bakalářská práce se soustředila na analýzu faktorů, které ovlivňují délku březosti mléčného skotu holštýnsko-fríského plemene. Na délku březosti měl vliv rok a měsíc zabřeznutí plemenic, pohlaví telat a parita plemenic. Délku březosti také ovlivnilo narození jedináčků a dvojčat a rovněž živě či mrtvě narozených telat. Jak vyplývá z výsledků, na délku březosti plemenic působí mnoho faktorů, které však dosud nebyly všechny zcela objasněny. V souvislosti s potřebou předvídání nástupu porodu je ovšem zapotřebí věnovat výzkumu těchto faktorů dostatečnou pozornost.
Faktory ovlivňující délku březosti u skotu
Vintrlíková, Daniela
Bakalářská práce byla zaměřena na analýzu faktorů ovlivňujících délku březosti u mléčného a kombinovaného skotu. Byl sledován především vliv plemene mléčného Holštýnského skotu a kombinovaného plemene skotu Montbeliard. Na délku březosti měl vliv rok a měsíc porodu plemenic. Dále se mezi důležité faktory řadilo pohlaví narozeného telete, dvojčata, mrtvě narozená telata a parita plemenic. Z výsledků vyplývá, že délku březosti plemenic ovlivňuje celá řada faktorů a mnohé z nich nebyly dosud objasněny. Jejich znalost je však velice důležitá pro předvídání nástupu porodu.
Genetické a environmentální faktory ovlivňující délku březosti u mléčného skotu s vysokou užitkovostí
Trávníčková, Ivona
Diplomová práce se soustředila na analýzu vybraných faktorů, které ovlivňují délku březosti plemenic. Sledování bylo provedeno na 6 836 jedincích. Z výsledků je patrné, že délka březosti byla ovlivněna paritou plemenic, vlivem pohlaví narozených telat a interakcí mezi měsícem zabřeznutí a paritou plemenic. Délku březosti také ovlivnil měsíc a rok narození telat a vliv pohlaví jedináčků a dvojčat. Rovněž byla délka březosti ovlivněna vzájemným působením měsíce zabřeznutí plemenic a pohlavím jedináčků a vlivem živě a mrtvě narozených telat a paritou plemenic. Jak je z výsledků zřejmé, délku gravidity ovlivňuje mnoho faktorů, které ještě stále nejsou zcela objasněny.
Rozdíly v odpočinkovém chování na pastvě a ve stáji u krav bez tržní produkce mléka ve vybraném chovu
Ostrý, Tomáš
Cílem práce bylo porovnat rozdíly v odpočinkovém chování na pastvě a ve stáji u krav bez tržní produkce mléka. Odpočinkové chování zahrnovalo frekvenci stání a ležení, u ležících krav byla dále zjišťována lateralita (preference levého či pravého boku) a orientace hlavy ke světovým stranám. Pozorování proběhlo během jednoho kalendářního roku (prosinec 2015 až listopad 2016), na statku rodiny Ostrých, v Kozlově u Bystřice nad Pernštejnem. Pozorovány byly krávy bez tržní produkce mléka, převážně kříženky masných plemen a to vždy jeden den v měsíci od 7 do 19 hodin. Celkem bylo vyhodnoceno 1391 případů. Při porovnání rozdílů v odpočinkovém chování krav v závislosti na technologii, krávy v zimovišti oproti pastvě průkazně více stály (p < 0,05), oproti tomu podíl ležících krav byl jak v zimovišti, tak i na pastvě téměř shodný (p > 0,05). Při hodnocení vlivu teploty, krávy s vysokou statistickou průkazností (p < 0,01) stály více při nižších teplotách (do 5 °C), než při teplotách vyšších (15,1 < °C). Dále byl zjištěn statisticky průkazně větší podíl ležících krav v teplotním pásmu 15,1 < °C, než v teplotních pásmech do 5 °C a 5,1 až 15 °C. Krávy v teplotním pásmu 15,1 < °C preferovaly bez statistické průkaznosti spíše levý bok, v pásmech do 5 °C i 5,1 až 15 °C preferovaly bok pravý. Při hodnocení vlivu relativní vlhkosti vzduchu, krávy s vysokou statistickou průkazností, s narůstající relativní vlhkostí vzduchu více stály a méně se věnovaly ostatním činnostem. Procentuální zastoupení ležících krav bylo ve všech vlhkostních pásmech téměř shodné. Krávy ležící na pastvě, se statisticky vysokou průkazností orientovaly hlavu převážně na západ, případně na severozápad nebo jih. V zimovišti ležící krávy orientovaly hlavu, se staticky vysokou průkazností, převážně k východu, případně severu nebo jihu. U ostatních kategorií (jalovice a telata) nebyl v závislosti na technologii zjištěn statisticky průkazný rozdíl v odpočinkovém chování, kromě laterality, kdy jalovice, se statistickou průkazností, preferovaly na pastvě pravý bok více, než v zimovišti. U telat byla zjištěna preference pravého boku na pastvě a levého boku v zimovišti.
Biologické a ekonomické aspekty délky březosti mléčného skotu
Janštová, Veronika
Diplomová práce byla zaměřena na analýzu jednotlivých faktorů, které způsobují variabilitu délky březosti mléčného skotu holštýnského plemene. Dále byly vyhodnoceny ekonomické aspekty délky březosti plemenic. Na délku březosti měl průkazný vliv měsíc zabřeznutí plemenic, pohlaví telat, narození dvojčat a parita plemenic. Významný vliv byl také zaznamenán u živě či mrtvě narozených telat. Z výsledků vyplývá, že délka březosti plemenic je ovlivňována několika faktory, kterým je potřeba věnovat pozornost.
Monitorování pohlavní aktivity mléčného skotu
Hrochová, Kateřina
Cílem diplomové práce byla analýza příznaků říje u krav zabřezlých v různých ročních obdobích. Sledování bylo provedeno u 301 plemenic holštýnského skotu. U všech sledovaných krav byl v období říje zaznamenán průkazný nárůst krokové frekvence, pokles celkového času ležení, periody ležení a podílu času stráveného ležením. Pro hlubší poznání je nutné dlouhodobější sledování této problematiky.
Vliv faktorů na reprodukci u mléčného skotu
Michnová, Sára
Diplomová práce byla zaměřena na analýzu vybraných faktorů, které mohou mít vliv na délku březosti u holštýnského skotu. Sledován byl vliv měsíce a roku zabřeznutí plemenic, měsíce a roku narození telat, parity plemenic, pohlaví telat, dvojčat a mrtvě narozených telat. Z výsledku je patrné, že na délku březosti má vliv mnoho faktorů, které je vhodné sledovat a analyzovat pro lepší využití reprodukčních vlastností plemenic.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.