Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv přídavku mikrobiálního nebo rostlinného oleje na účinnost kosmetických produktů
Kovářová, Karolína ; Hoová, Julie (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku a profilu mastných kyselin lipidických aktivních látek na účinnost kosmetických emulzí ve směru hydratace pokožky a vstřebatelnosti. Jako aktivní látky byly použity kokosový a makadamiový olej, které jsou častými kosmetickými surovinami, a mikrobiální olej, který byl připraven v rámci této práce. Pro nadprodukci mikrobiálních lipidů byly testovány čtyři kmeny oleogenních kvasinek rodu Metschnikowia v různých kultivačních médiích. Na základě výsledků plynové chromatografie byl vybrán kvasinkový kmen Metschnikowia pulcherrima (149). Jako kultivační médium bylo vybráno médium s obsahem moštu jako zdrojem uhlíku a s 10% obsahem chloridu sodného, který vyvolával osmotický stres kvasinek. Byly připraveny kosmetické emulze s různými koncentracemi aktivních látek. Tyto emulze pak byly testovány senzorickou analýzou a po jejich nanesení byla pokožka analyzována kožní kamerou, která měřila deskvamaci a kožní maz. Míra deskvamace přímo souvisí s hydratací pokožky a míra kožního mazu odráží schopnost emulze se vstřebat do pokožky. Bylo zjištěno, že pokud uživatel není zvyklý hydratační kosmetické emulze aplikovat pravidelně, ale pouze tímto způsobem řeší okamžitý problém suché pokožky, je výhodné použít emulzi s obsahem aktivní látky 5,0 % a více. Účinné rostlinné oleje jsou však obvykle v komerčně dostupných hydratačních krémech zastoupeny v menších koncentracích. Dále bylo zjištěno, že mikrobiální olej by mohl být velmi zajímavou kosmetickou surovinou.
Problematika stabilizace tukových základů kosmetických přípravků
Kovačíková, Barbora ; Janoušková,, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má za úkol řešeršně zpracovat téma stability tukových základů kosmetických přípravků. Oblastmi zkoumání bylo složení a možné příčiny nestability tukových základů, které jsou v současné době nejhojněji využívány. Příčiny nestability tukových základů byly posuzovány z hlediska jejich složení, vlivů okolního prostředí a dále například z hlediska přítomnosti antioxidantů a emulgátorů. Další kapitola popisuje způsoby, kterými lze redukovat nestabilitu tuků prostřednictvím chemických látek, jakými mohou být například antioxidanty. Shrnutí nabízí ucelený pohled na stabilitu tukových fází, možné příčiny degradace tuků a způsoby jejího omezení. Za nejstabilnější tukové základy jsou obecně považovány syntetické tuky, naopak, nejméně stabilní jsou přírodní tuky a oleje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.