|
|
Měření aktivity kyslíku ve slitinách železa
Žák, Štěpán ; Čamek, Libor (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice stanovení obsahu kyslíku ve slitinách železa s bližším zaměřením na přímé měření aktivity kyslíku v tavenině. V praktické části práce je provedena statistická analýza hodnot aktivity kyslíku naměřených v tavbách korozivzdorných austenitických a duplexních austeniticko-feritických ocelí. Měření byla prováděna ve vakuové peci vždy před vakuováním a po něm. Bylo zjištěno, že po vakuování je závislost aktivity kyslíku na teplotě taveniny statisticky významná. Její hodnotu lze tedy s dostatečnou přesností predikovat pouze na základě znalosti teploty taveniny. V případě hodnot naměřených před vakuováním nebyla tato závislost významná (s výjimkou taveb austenitických ocelí s nízkým obsahem chromu). Při predikci aktivity kyslíku před vakuováním je proto nutno počítat i s dalšími faktory.
|
|
|
Vliv podmínek mechanického legování na kontaminaci práškových směsí a bulk materiálů
Kubíček, Antonín ; Hadraba, Hynek (oponent) ; Moravčík, Igor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem procesních parametrů na úroveň kontaminace práškových materiálů vyráběných metodou mechanického legování. Pro tyto účely byly pomocí vysoce energetického mletí v mlýnu připravovány austenitická korozivzdorná ocel AISI 316 L a vysoce-entropická slitina (HEA) CoCrFeNi. Přičemž oba tyto materiály byly postupně mlety v atmosférách argonu a dusíku v rozsahu od 5 do 30 hodin. Vybrané práškové vzorky byly následně zhutněny pomocí metody Spark plasma sintering (SPS). U vzorků s různými délkami mletí byla provedena pomocí spalovacích analyzátorů chemická analýza obsahů uhlíku, kyslíku a dusíku. Byly také měřeny rozdíly v chemickém složení práškových vzorků a jim příslušejících hutných („bulk“) těles. Následná mikrostrukturní analýza, zaměřená především na přítomnost oxidů a karbidů, byla provedena s využitím rastrovací elektronové mikroskopie (SEM). U všech analyzovaných vzorků byl pozorován nárůst obsahů uhlíku s délkou jejich mletí. Tato kontaminace je přisuzována použití mlecího vybavení z nástrojové oceli AISI D2 (obsahující 1,55 hm. % uhlíku). Ke zvýšení obsahů uhlíku zkoumaných vzorků došlo také v rámci jejich slinutí pomocí metody SPS. Mletí v atmosféře N2 vedlo u vzorků HEA i AISI 316 L k vyšší úrovni kontaminace než v případě mletí v Ar.
|
|
|
Měření aktivity kyslíku ve slitinách železa
Žák, Štěpán ; Čamek, Libor (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice stanovení obsahu kyslíku ve slitinách železa s bližším zaměřením na přímé měření aktivity kyslíku v tavenině. V praktické části práce je provedena statistická analýza hodnot aktivity kyslíku naměřených v tavbách korozivzdorných austenitických a duplexních austeniticko-feritických ocelí. Měření byla prováděna ve vakuové peci vždy před vakuováním a po něm. Bylo zjištěno, že po vakuování je závislost aktivity kyslíku na teplotě taveniny statisticky významná. Její hodnotu lze tedy s dostatečnou přesností predikovat pouze na základě znalosti teploty taveniny. V případě hodnot naměřených před vakuováním nebyla tato závislost významná (s výjimkou taveb austenitických ocelí s nízkým obsahem chromu). Při predikci aktivity kyslíku před vakuováním je proto nutno počítat i s dalšími faktory.
|
|
|
Vliv podmínek mechanického legování na kontaminaci práškových směsí a bulk materiálů
Kubíček, Antonín ; Hadraba, Hynek (oponent) ; Moravčík, Igor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem procesních parametrů na úroveň kontaminace práškových materiálů vyráběných metodou mechanického legování. Pro tyto účely byly pomocí vysoce energetického mletí v mlýnu připravovány austenitická korozivzdorná ocel AISI 316 L a vysoce-entropická slitina (HEA) CoCrFeNi. Přičemž oba tyto materiály byly postupně mlety v atmosférách argonu a dusíku v rozsahu od 5 do 30 hodin. Vybrané práškové vzorky byly následně zhutněny pomocí metody Spark plasma sintering (SPS). U vzorků s různými délkami mletí byla provedena pomocí spalovacích analyzátorů chemická analýza obsahů uhlíku, kyslíku a dusíku. Byly také měřeny rozdíly v chemickém složení práškových vzorků a jim příslušejících hutných („bulk“) těles. Následná mikrostrukturní analýza, zaměřená především na přítomnost oxidů a karbidů, byla provedena s využitím rastrovací elektronové mikroskopie (SEM). U všech analyzovaných vzorků byl pozorován nárůst obsahů uhlíku s délkou jejich mletí. Tato kontaminace je přisuzována použití mlecího vybavení z nástrojové oceli AISI D2 (obsahující 1,55 hm. % uhlíku). Ke zvýšení obsahů uhlíku zkoumaných vzorků došlo také v rámci jejich slinutí pomocí metody SPS. Mletí v atmosféře N2 vedlo u vzorků HEA i AISI 316 L k vyšší úrovni kontaminace než v případě mletí v Ar.
|
host ::
RSS.