|
|
Informovanost pacientů před koronarografií
KVAČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývala informovaností pacientů před koronarografií. Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních potíží dnešní populace. K rychlému a efektivnímu zhodnocení stavu koronárních tepen je využívána vyšetřovací metoda zvaná koronarografie. Je to invazivní metoda, díky které můžeme zobrazovat koronární tepny srdce a najít místa, jež jsou zúžená či uzavřená. Tato práce byla zaměřena na informovanost pacientů, kteří měli tento výkon podstoupit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování informovanosti pacientů před koronarografií. Zjistit, jak byly informace předávány a jaký měly vliv na pocit bezpečí pacienta. V teoretické části je náhled do získaných informací o koronarografickém vyšetření. Rozebírá se zde onemocnění koronárních tepen, na které navazuje kapitola o samotné koronarografii a ošetřovatelské péči. Poslední dvě kapitoly práce se zabývají edukací z pohledu sestry a informovaností pacienta s navazujícím informovaným souhlasem. Výzkum mé bakalářské práce byl zpracován kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl složen z dvaceti otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen pacienty, kteří byli přijati ke koronarografii. Data, která byla získána, byla dále zpracována pomocí kódování a metody "tužka a papír". Z výsledného šetření bylo zjištěno, že pacienti jsou dostatečně informováni o koronarografii. Předávání informací lékařem či sestrou bylo pro pacienty efektivní. Pacienti byli dobře obeznámeni o koronarografii a jejich pocit bezpečí tímto vzrostl.
|
|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění kardiovaskulárního systému z pohledu sestry
PROCHÁZKOVÁ, Anna
Teoretická východiska: Bakalářská práce stručně popisuje současný stav kardiologie a vyšetřovací metody prováděné v tomto oboru. K diagnostice onemocnění srdce se používá mnoho vyšetřovacích metod. Jako je anamnéza a fyzikální vyšetření. Kam řadíme pohled, pohmat, poklep a poslech. Dále vyšetřovací metody dělíme na invazivní a neinvazivní. Invazivní vyšetřovací metody jsou měření centrálního krevního tlaku, katetrizace, koronarografie, angiografie a elektrofyziologické vyšetření. A mezi neinvazivní vyšetřovací metody patří monitorování krevního tlaku, EKG, echokardiografie, test na nakloněné rovině, zátěžové vyšetření a rentgenové vyšetření. Cíle práce: V empirické části této práce jsou provedeny rozhovory se sestrami, které pracují na kardiologickém oddělení ve vybraných jihočeských nemocnicích. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké používají sestry postupy při EKG vyšetření a komplikace, které sestry znají v souvislosti s prováděním koronarografického vyšetření. Metodika: Ve výzkumném šetření byla zjišťována specifika ošetřovatelské péče při koronarografickém vyšetření a postupy, které sestry provádějí při EKG vyšetření. Výzkum byl prováděn formou kvalitativní na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovor obsahoval dvacet dva otázek, které byly zaměřeny na koronarografické a EKG vyšetření. Rozhovory se svolením sester byly nahrávány na elektronický záznamník. Během rozhovorů jsem si zaznamenávala poznámky na papír. Všechny rozhovory byly posléze převedeny do programu Microsoft Office Word. Před zahájením vedení rozhovorů, jsme písemnou formou požádali hlavní sestry vybraných jihočeských nemocni o schválení. Rozhovory byly vedeny tak, že sestry odpovídaly na dvacet dva předem připravených otázek. Otázky byly rozděleny do tří kategorií. Identifikační část, část týkající se koronarografického vyšetření a část zaměřená na vyšetření EKG. Výsledky: Z rozhovoru vyplývá, že sestry kardiologického oddělení znají základní komplikace, které mohou nastat v souvislosti s koronarografickým vyšetřením. Nejčastější komplikací, se kterou se sestry setkaly, je bolest, hematom a krvácení. S méně častými komplikacemi se sestry příliš nesetkávají, i když tyto komplikace znají. Vědí, co vše se musí sledovat, aby ke komplikacím nedocházelo. Sestry si uvědomují, že správnou přípravou pacienta na vyšetření a sledováním stavu nemocného po vyšetření, mohou komplikacím předcházet. Upozorňují pacienty, aby končetinu, na které byl provedený zákrok, šetřily. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry vyšetření EKG dobře znají a provádějí ho několikrát denně. Sestry si k vyšetření připravují EKG přístroj, vodu nebo gel, ubrousky, desinfekci na přístroj a rukavice. Některé sestry k pomůckám přiřazují i jednorázovou žiletku. Závěr: Tato práce by měla více rozšířit pohled o problematice vyšetřovacích metod kardiovaskulárního systému. Usiluje také o to, aby se vyšetřovací metody dostaly více do podvědomí všeobecných sester mimo oddělení kardiologie. V oboru kardiologie dochází ke stálému zlepšování kvality vyšetřovacích metod a prognóza pacientů se stále zlepšuje. Doufáme, že práce přinese kvalitní a ucelený souhrn o vyšetřovacích metodách v kardiologii a stane se studijní pomůckou pro někoho dalšího.
|
host ::
RSS.