|
| |
|
|
Korespondence města České Budějovice v roce 1560
BROŽOVÁ, Michala
Hlavním úkolem bakalářské práce s názvem ?Korespondence města Českých Budějovic v roce 1560? je přiblížení diplomatického styku města Českých Budějovic s panovnickým dvorem, nejvyššími zemskými úředníky a šlechtici z panského stavu. Jedná se o kritickou vědeckou edici pramene. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Úvod je zaměřen na přiblížení použitých pramenů a literatury, ale zabývá se také dosavadním zpracováním tématu korespondence. Druhá kapitola přibližuje všeobecný vývoj městské správy v Českém království i samotného města do začátku 17. století. Třetí kapitola se věnuje zařazení korespondence v rámci ?pragmatických písemností? a možnostem zpřístupňování městských knih. Čtvrtá kapitola je zaměřena na samotný rozbor použitých městských knih z hlediska diplomatického i obsahového a je zároveň jádrem celé studie. Závěr je zhodnocením zjištěných poznatků. Součástí práce je také seznam použitých pramenů a literatury a přílohy zobrazující ukázky jednotlivých listů. Nádleduje ediční poznámka a vlastní edice čili jednotlivé listy v plném znění a chronologickém pořadí, doplněné poznámkovým aparátem a nezbytnými rejstříky.
|
|
|
Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence
HOMEROVÁ, Libuše
Jak napovídá název kvalifikační práce "Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence," autorčiným prvotním záměrem byl rozbor a ediční zpracování unikátního epistulárního souboru, který pokrývá téměř půl století vzájemného přátelství a spolupráce dvou výrazných představitelů české kulturní sféry první a počátku druhé poloviny dvacátého století.Editovaná korespondence je součástí osobních pozůstalostí obou shora jmenovaných mužů uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni (Antonín Markus) a v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (Zdeněk Wirth).Diplomová práce je uvedena obecným pojednáním, které se věnuje korespondenci jako předmětu badatelského zájmu a jehož součástí je i přehled autorů konkrétních studií, kteří se věnovali či věnují edičnímu zpracování korespondence různých osobností. V další kapitole jsou představeny použité prameny a odborná literatura, z níž autorka čerpala. Životní osudy dlouholetého třeboňského schwarzenberského archiváře Antonína Markuse a našeho předního historika umění a organizátora památkové péče Zdeňka Wirtha jsou prezentovány jednotlivě v jejich biografiíích. Následuje rozbor editované korespondence z hlediska dochovanosti a množství, druhové skladby, frekvence jejího vedení a vnější podoby jednotlivých dokumentů, doplněný o tématickou analýzu jejich obsahu. Na komentovanou výběrovou edici navazuje nezbytná ediční poznámka a jmenný rejstřík. Samozřejmostí je též soupis pramenů a použité literatury. Textovou část diplomové práce vhodně doplňují obrazové přílohy.
|
|
|
Ladislav Lábek a Zdeněk Wirth - přátelství i spolupráce
PEŘINOVÁ, Anna
Předkládaná diplomová práce pojednává o životních příbězích zakladatele Národopisného muzea Plzeňska Ladislava Lábka z Plzně (1882?1970) a historika umění Zdeňka Wirtha z Vysokého Mýta (1878?1961), jejichž letité a intenzivní přátelství z let 1911?1961, odrážející se v jejich přínosném profesním životě, můžeme sledovat prostřednictvím stovek dochovaných dopisů. První dvě kapitoly pojednávají o osobním i profesním životě Ladislava Lábka a Zdeňka Wirtha od jejich narození až do začátku první světové války a následující kapitola se zabývá jejich prvními společnými projekty, nastiňuje historii a činnost některých významných spolků jako ?Klubu Za starou Prahu?, ?Kroužku přátel starožitností v Plzni? aj., u jejichž zrodu Lábek s Wirthem stáli a prostřednictvím kterých se seznámili a nadále rozvíjeli vzájemnou spolupráci o záchraně kulturně-historických památek. Další kapitola pak sleduje životní události Lábka i Wirtha na východní frontě v době první světové války, kde přes nepřízeň osudu neustáli v práci na svých započatých projektech z oblasti muzejní i památkové péče. Následující kapitola, která se odehrává v meziválečném období, pojednává o jednom z nejpodnětnějších a nejpřínosnějších období života Lábka i Wirtha, kdy pomáhali zakládat muzejní a památkovou péči v nově vznikající Československé republice. Po období první republiky následuje kapitola, která popisuje osudy, práci i odbojovou činnost Lábka i Wirtha za druhé světové války. Závěrečné kapitoly jsou věnované poválečnému životu, obnově činnosti, ale také osudnému roku 1948 a od něj se odvíjející poslední životní etapy Lábka a Wirtha, jejich přátelství i spolupráce. V závěru práce jsou shrnuty poznatky bádání a uveden seznam použitých pramenů a literatury. V závěrečné části najdeme edici 23 vybraných dopisů mezi Lábkem a Wirthem a obrazové přílohy.
|
|
|
Dílo Hanuše Bonna
MIKOLÁŠKOVÁ, Vendula
Ve své bakalářské práci se budu zabývat osobností Hanuše Bonna a jeho tvorbou. Důležitou kapitolou mé práce bude metodologická část, kde se skrze Fikční světy lyriky od M. Červenky pokusím teoreticky zpracovat teorii fikčního světa a fikčních subjektů v lyrice. Dále se zaměřím na život a dílo Hanuše Bonna, krátce též na jeho korespondenci, na dobový kontext, ze kterého jeho dílo vyrůstá a kterým je ovlivněno. Poté se pokusím o analýzu jeho poezie z hlediska významového, tématického, formálního, pokusím se nalézt zlomy v jeho tvorbě a krátce se zaměřím též na jeho překlady poezie primitivních národů.
|
|
|
Charitativní projekt Vězeňská korespondence
STACHOVÁ, Zdislava
Studie si kladla za cíl zmapovat projekt Vězeňská korespondence prostřednictvím dobrovolných pracovníků, kteří se tomuto projektu věnují. Projekt byl analyzován metodou individuálních rozhovorů. Směřoval k odhalení možných obav dobrovolných pracovníků z hrozících rizik, dále se zaměřoval na vězně s cílem vypátrat, jak vypadá jejich rodinné zázemí. Během dotazování byla rovněž prohovořena otázka zapojení penitenciárních psychologů do tohoto projektu. Výzkumu se zúčastnilo 6 dobrovolnic, které jsou zařazené v projektu Vězeňská korespondence při Diecézní charitě v Českých Budějovicích. Pro komplexní pohled byl uskutečněn ještě jeden rozhovor s koordinátorkou tohoto specifického projektu.
|
|
|
Korespondence mezi purkmistrem a radou města Českých Budějovic a rychtářem a konšely města Třeboň v 16. století
CAKLOVÁ, Martina
Hlavním úkolem bakalářské práce nesoucí název "Korespondence mezi purkmistrem a radou města Českých Budějovic a rychtářem a konšely města Třeboň v 16. století" je přiblížit čtenáři diplomatické styky, které mezi sebou zmíněná města vedla. Jedná se o kritickou vědeckou edici pramene, důležitou pro rekonstrukci meziměstských vztahů v průběhu 16. století. Práce je rozdělena do tří kapitol. Úvod je zaměřen především na přiblížení použitých pramenů a základní literatury, ale zabývá se také dosavadním zpracováním tématu meziměstské korespondence. První kapitola přináší všeobecný vývoj městské správy od konce husitství do bitvy na Bílé Hoře. Druhá kapitola ukazuje stručný pohled do dějin města České Budějovice a panství Třeboň, především ve sledovaném období 16. století, ale věnuje se také nejrůznějším privilegiím, kterými byla města obdařena. Třetí a zároveň poslední kapitola je jádrem celé práce. Zde je obsažen diplomatický rozbor vlastní edice s nepostradatelnou ediční poznámkou. Následují jednotlivé dopisy v plném znění se stručnými záhlavními regesty, doplněné poznámkovým aparátem. Závěr je zhodnocením zjištěných poznatků. Součástí práce je seznam použitých pramenů a literatury a přílohy, které obsahují ukázky jednotlivých listů a úředních knih.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.