|
|
Bakteriociny a jejich aplikace v potravinářském a farmaceutickém průmyslu
Tesarčík, David
Tato bakalářská práce se zabývá bakteriociny, jejich současným používáním a potenciálním využitím v budoucnu v oblasti potravinářství a farmacie. V první části se práce zabývá jejich obecným popisem, chemickými i biologickými vlastnosti. Ekologickým významem a syntézou. Dále shrnuje jejich rozdělení do jednotlivých skupin a podskupin. Stručně jsou zde uvedeni někteří konkrétní zástupci jednotlivých skupin spolu s druhy bakterií, které je produkují. A jejich konkrétními vlastnostmi. Druhá část práce dále po-jednává o využitích bakteriocinů v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Jsou zde uvedeny konkrétní aplikace v současnosti již používaných bakteriocinů. Zejména v oblasti konzervace potravin. Dále jsou zde shrnuta potenciální využití těchto látek. Která se nacházejí buďto ve stádiu výzkumu, testování nebo teorie.
|
|
|
Stabilita ovocných nápojů s přídavkem extraktů z léčivých rostlin
Havlík, Dominik
Tématem této bakalářské práce je sledování mikrobiologické čistoty ovocných nápojů a možnost ovlivnění počtu mikroorganismů pomocí extraktů z léčivých rostlin. Nejdříve je v práci definováno, co jsou to vlastně ovocné nápoje a dále jejich možné rozdělení a výroba. Nakonec jsou zde uvedeny léčivé rostliny, jež mohou ovlivňovat mikrobiologickou čistotu potravin. V praktické části je uveden postup a výsledky mikrobiologického sledování sedmi vzorků ovocných moštů, které obsahovaly extrakt z léčivých rostlin. V těchto vzorcích byl sledován počet KTJ/1 ml celkového počtu mikroorganismů, termorezistentních bakterií, mikromycet (kvasinek a plísní) a koliformních bakterií, během průběhu skladování v předepsaných podmínkách. Za celou dobu skladování nedošlo u vzorků moštů k překročení mikrobiologických limitů zdravotní nezávadnosti.
|
|
|
Nové trendy v konzervaci potravin
Hrabaňová, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývala konzervací potravin se zaměřením na nové metody. Úvodní pasáž práce je věnována významu a vývoji konzervace potravin. Následující kapitoly přibližují vznik a průběh nežádoucích změn, které mohou být nastartovány různými mechanismy. Nejzávažnější z nich jsou způsobeny mikrobiální činností. A právě mikroorganismy a jejich životní podmínky jsou hlavním zájmem všech konzervačních opatření, jejichž cílem je přímá nebo nepřímá inaktivace přítomné kazící mikroflóry. Převážná část literárního přehledu je věnována principu aplikace jednotlivých konzervačních metod v potravinářském průmyslu, zahrnující jak konvenční, tak nové trendy. Součástí je popis inaktivačních mechanismů, silných a slabých stránek jednotlivých metod, úrovni dopadu ošetření na složky konzervárenských surovin. Součástí charakteristiky konzervačních metod je samostatná kapitola, pojednávající o generaci a využití studené plazmy v potravinářském průmyslu jako moderní metody konzervace.
|
|
|
Využití pulzního elektrického pole na konzervaci potravin
Gabryš, Adam
Vysoce intenzivní pulzní elektrické pole HIPEF je poměrně inovativní a nová metoda konzervace potravin. V současnosti celosvětový trend zdravé výživy nutí zpracovatele potravin měnit receptury a postupy při výrobě tak, aby byly potraviny zdravější a senzoricky lákavější. Tato práce je kompilací dostupných informací obecně o konzervacích a metodě HIPEF. Z dostupné literatury je zde popsáno přístrojové vybavení pro tento způsob konzervace, jsou zde stručně vyjmenovány patogenní mikroorganismy v potravinách, některé enzymy znehodnocující potravinu a příklady inaktivace. V práci je zahrnuta také dostupná legislativa, systém HACCP a stručně je zahrnuta i současná situace využití metody v průmyslu.
|
|
|
Možnosti ovlivnění mikrobiologické čistoty potravin pomocí léčivých rostlin
Havelková, Lucie
V závěrečné práci se sledovala mikrobiologická čistota džusů a možnosti jejího ovlivnění pomocí extraktů z vybraných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR). Hodnocen byl výskyt skupin Clostridium, Bacillus, E.coli, Enterococcus, Pseudomonas, plísně a kvasinky, psychrotrofní mikroorganismy a celkový počet mikroorganismů. Do otevřených džusů byly přidány extrakty z těchto rostlin: fenykl obecný (Foeniculum vulgare, var. dulce, L.), heřmánek lékařský (Matricaria recutica, L.), chmel otáčivý (Humulus lupulus, L.) a kmín kořenný (Carum carvi, L.). Po přidání extraktů byly dosaženy velmi dobré výsledky v omezení růstu skupin Clostridium, Bacillus, E.coli, Enterococcus a Pseudomonas. Extrakty neovlivnily růst psychrotrofních mikroorganismů, plísní a kvasinek.
|
|
| |
host ::
RSS.