Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium konzervačních systémů pro kosmetiku
Šmétková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo ověřit antimikrobiální účinek vybraných syntetických konzervačních látek používaných do kosmetických prostředků, a to methylparabenu, butylparabenu, fenoxyethanolu, bronopolu, imidazolidinylurey a methylisothiazolinonu v různých koncentracích (do nejvyšší povolené koncentrace a také několikrát koncentrovanějších roztoků)a některých vybraných přírodních silic, které je možné použít do kosmetiky (eukalyptová, anýzová, levandulová, rozmarýnová, fenyklová, mátová, jalovcová a terpentýnová silice). Účinek byl zjisťován u každé látky samostatně, aby bylo možné zhodnotit spektrum a míru jejího účinku. Jako indikátorové mikroorganismy byly vybrány Bacillus subtilis a Penicillium chrysogenum. Pro stanovení byly použity disková difúzní metoda a modifikovaná difúzní metoda. Ze syntetických konzervačních látek nejlépe účinkovaly bronopol, imidazolidinylurea a methylisothiazolinon. Z vybraných přírodních antimikrobiálních látek účinek proti oběma mikroorganismům vykazovala mátová, fenyklová a jalovcová silice.
Potenciální mikrobiologické nebezpečí v současných trendech kosmetiky - bio, vegan, raw.
Jančíková, Simona ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bio-, vegan- a raw-kosmetika patří k stále oblíbenějším druhům kosmetických produktů z důvodu absence syntetických látek a konzervantů, z tohoto hlediska se ale zvyšuje pravděpodobnost mikrobiální kontaminace. Předmětem práce je tedy především praktické zjištění potenciální mikrobiologické kontaminace pomocí zátěžového testu a také stanovení aktivních složek v kosmetických přípravcích. V teorii byla zpracována legislativa kosmetických přípravků, a také informace o certifikátech, které se pro bio-, vegan- a raw-kosmetiku udělují. Tato část také pojednává o složení rostlinných a esenciálních olejů, které se ve významné míře používají jako suroviny při výrobě kosmetiky a mají pozitivní vliv na pokožku. V neposlední řadě se práce zabývá možnou mikrobiologickou kontaminací, výčtem nejčastěji se vyskytujících patogenních mikroorganismů, které můžou mít negativní vliv na zdraví spotřebitele. V praktické části je pak testována trvanlivost vybraných vzorků krémů pomocí zátěžového Schülke Koko testu zaočkováním vybraných zástupců mikroorganismů z řady bakterií, kvasinek a plísní (Candida glabrata, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Aspergillus niger). Dále byla otestována možná antimikrobiální aktivita přítomných esenciálních olejů, které mohou částečně nahrazovat účinek syntetických konzervantů. V práci byly analyzovány biologicky aktivní látky, konkrétně mastné kyseliny obsaženy v krémech, pomocí plynové chromatografie.
Konzervační látky prodlužující uchovatelnost potravin
Koudelná, Radka
Bakalářská práce byla zaměřena na Konzervační látky prodlužující uchovatelnost potravin. V literární části je popsána historie konzervačních látek a konzervace. Konzervační látky jsou řazeny do skupiny aditivních látek. Stručně je popsáno několik skupin aditivních látek. Dále je v práci detailně rozepsáno několik konzervačních látek, jejich funkce a vliv na lidské zdraví. Konzervační látky jsou podřízeny platné legislativě, kterou je potřeba dodržovat. Na závěr jsou uvedeny dva způsoby pro zjištění koncentrace konzervační látky: vysokoúčinná kapalinová chromatografie a kapilární elektroforéza. V experimentální části bylo hodnoceno 10 vzorků nealkoholických i alkoholických nápojů. Byla zjištěna koncentrace benzoanu sodného a sorbanu draselného. Každý ze vzorků obsahoval jeden z již uvedených konzervačních látek. Stanovení koncentrace bylo provedeno metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
Chemická konzervace potravin a její vliv na lidský organismus
Kučerová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou chemické konzervace, přičemž v první části je uveden základní přehled všech konzervačních metod. Ve druhé části jsou shrnuty poznatky o obecných podmínkách použití a schvalování konzervačních látek. Dále jsou uvedeny přehledy povolených i nepovolených chemických látek, které se přidávají do potravin při jejich výrobě. Přehledy obsahují charakteristiku, použití a dopady těchto látek na lidský organismus. Současně jsou zaměřeny na českou i Evropskou legislativu, která udává hodnoty nejvyššího povoleného množství konzervačních látek, jenž lze do potraviny přidávat.
Potenciální mikrobiologické nebezpečí v současných trendech kosmetiky - bio, vegan, raw.
Jančíková, Simona ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bio-, vegan- a raw-kosmetika patří k stále oblíbenějším druhům kosmetických produktů z důvodu absence syntetických látek a konzervantů, z tohoto hlediska se ale zvyšuje pravděpodobnost mikrobiální kontaminace. Předmětem práce je tedy především praktické zjištění potenciální mikrobiologické kontaminace pomocí zátěžového testu a také stanovení aktivních složek v kosmetických přípravcích. V teorii byla zpracována legislativa kosmetických přípravků, a také informace o certifikátech, které se pro bio-, vegan- a raw-kosmetiku udělují. Tato část také pojednává o složení rostlinných a esenciálních olejů, které se ve významné míře používají jako suroviny při výrobě kosmetiky a mají pozitivní vliv na pokožku. V neposlední řadě se práce zabývá možnou mikrobiologickou kontaminací, výčtem nejčastěji se vyskytujících patogenních mikroorganismů, které můžou mít negativní vliv na zdraví spotřebitele. V praktické části je pak testována trvanlivost vybraných vzorků krémů pomocí zátěžového Schülke Koko testu zaočkováním vybraných zástupců mikroorganismů z řady bakterií, kvasinek a plísní (Candida glabrata, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa a Aspergillus niger). Dále byla otestována možná antimikrobiální aktivita přítomných esenciálních olejů, které mohou částečně nahrazovat účinek syntetických konzervantů. V práci byly analyzovány biologicky aktivní látky, konkrétně mastné kyseliny obsaženy v krémech, pomocí plynové chromatografie.
Studium konzervačních systémů pro kosmetiku
Šmétková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo ověřit antimikrobiální účinek vybraných syntetických konzervačních látek používaných do kosmetických prostředků, a to methylparabenu, butylparabenu, fenoxyethanolu, bronopolu, imidazolidinylurey a methylisothiazolinonu v různých koncentracích (do nejvyšší povolené koncentrace a také několikrát koncentrovanějších roztoků)a některých vybraných přírodních silic, které je možné použít do kosmetiky (eukalyptová, anýzová, levandulová, rozmarýnová, fenyklová, mátová, jalovcová a terpentýnová silice). Účinek byl zjisťován u každé látky samostatně, aby bylo možné zhodnotit spektrum a míru jejího účinku. Jako indikátorové mikroorganismy byly vybrány Bacillus subtilis a Penicillium chrysogenum. Pro stanovení byly použity disková difúzní metoda a modifikovaná difúzní metoda. Ze syntetických konzervačních látek nejlépe účinkovaly bronopol, imidazolidinylurea a methylisothiazolinon. Z vybraných přírodních antimikrobiálních látek účinek proti oběma mikroorganismům vykazovala mátová, fenyklová a jalovcová silice.
Způsoby prodloužení údržnosti mléčných výrobků
Piskačová, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o způsobech prodloužení údržnosti mléčných výrobků. První část této práce se soustřeďuje na formy kažení mléčných výrobků, druhy mikroorganismů ohrožující mléčné výrobky a faktory, které ovlivňují růst nežádoucích mikroorganismů. Druhá část práce je zaměřena na základní tepelné zásahy při technologickém zpracování mléčných výrobků, které ovlivňují jejich trvanlivost. Finální část práce je soustřeďována na působení antimikrobiálních látek v mléce a mléčných výrobcích. Především na konzervační látky, antioxidanty a bioaktivní látky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.