|
|
Vliv sklonu svahu na konvenční hustotu dřeva smrku ztepilého
Hauserová, Eliška
Cílem práce bylo zjistit konvenční hustotu smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) rostoucího na svahu při různém sklonu a dále průměrné šířky letokruhů podle studovaných ploch. Porost na Soběnovské vrchovině se nachází v průměrné nadmořské výšce 775 m n. m. Byly odebrány vzorky Presslerovým nebozezem z celkem 45 stromů, rozdělených do tří studovaných ploch podle sklonu svahu. Pro určení konvenční hustoty byl maximální objem zjištěn podle metodiky Olsena. Výsledky nabízí představu o vlivu sklonu svahu na změnu konvenční hustoty smrku ztepilého a jsou dokresleny zjištěnými průměrnými šířkami letokruhů.
|
|
|
Konvenční hustota dřeva kmenové části břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) v závislosti na struktuře porostu
Hauserová, Eliška
Cílem práce byla analýza konvenční hustoty dřeva kmene břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) v závislosti na struktuře porostu. Výzkum probíhal v oblasti Nízkého Jeseníku a v oblasti Slavkov u Brna. V každé oblasti výzkumu byly Presslerovým nebozezem odebrány vzorky ze třech porostů rozdílného věku. Průměrná konvenční hustota dřeva břízy bělokoré v oblasti Velká Polom je 491,1 kg∙m-3 a v oblasti Slavkov 504,2 kg∙m-3. Byl nalezen vztah mezi konvenční hustotou a věkem stromu, avšak závislost konvenční hustoty s tloušťkou a výškou stromu je velmi nízká. Dílčím cílem bylo také studium proměnlivosti konvenční hustoty po výšce kmene, kde byly potvrzeny zvyšující se hodnoty směrem od báze kmene ke koruně stromu. Analýza možného vztahu mezi konvenční hustotou dřeva a průměrnou šířkou letokruhů ukázala, že závislost je velmi nízká.
|
|
|
Vliv sklonu svahu na konvenční hustotu dřeva dubu zimního
Spanilá, Lucie
Cílem této práce bylo analyzovat konvenční hustotu dřeva dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) u skupin stromů na zkoumaných plochách s různým sklonem svahu a zjistit průměrné šířky letokruhů na jednotlivých plochách. Zkoumaná porostní skupina se nachází v HS 225 v průměrné nadmořské výšce 375 m n. m a leží v Brněnském bioregionu. Porostní skupina byla rozdělena na tři plochy s různým sklonem svahu. Na každé ploše byly Presslerovým nebozezem odebrány vzorky z 15 stromů. Celkem bylo vybráno 45 stromů a z každého jedince odebrány tři vzorky. Podle metodiky Olesena byl změřen maximální objem a ten použit při výpočtu konvenční hustoty. Za účelem zjištění, zda jednotlivé vzorníkové stromy mají shodné přírůsty, byla změřena šířka letokruhů. U vzorníkových stromů dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) byla zjištěna minimální konvenční hustota 529 kg•m-3, maximální konvenční hustota 684 kg•m-3 a průměrná konvenční hustota 572,24 kg•m-3. Sklon svahu nemá vliv na konvenční hustotu dřeva dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl.).
|
|
| |
|
|
Variabilita šířky letokruhu a konvenční hustoty dřeva smrku ztepilého po výšce kmene na Drahanské vrchovině
Jelínek, Michal
Cílem práce bylo stanovení podílu jarního a letního dřeva, šířky letokruhu a konvenční hustoty dřeva smrku ztepilého v závislosti na výšce kmene. Pro tyto účely byly na Drahanské vrchovině vytipovány čtyři úrovňové smrky, které rostly v nadmořské výšce 600 až 660 m.n.m. Z těchto smrků bylo vymanipulováno deset výřezových kotoučů po výšce kmene. Dendrochronologická analýza byla provedena podle standardní dendrochronologické metodiky. Měření šířek letokruhů a jarního a letního dřeva bylo provedeno v programu PAST 4 a WinDENDRO. Výpočet maximálního objemu pro výpočet konvenční hustoty byl proveden podle metodiky Olsena. Bylo zjištěno, že se zvyšujícím se věkem stromu dochází k pozvolnému snižování šířky letokruhu. Dále bylo zjištěno, že se zvyšující se výškou kmene stoupá šířka letokruhu a se stoupající šířkou letokruhu stoupá podíl jarního dřeva, zatímco šířka dřeva letního zůstává konstantní. Procentuální zastoupení jarního dřeva v letokruhu se pohybovalo od 7,4 do 96,2 %.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.