|
|
Kovariantní model chyb pro asimilaci radarové odrazivosti do numerického modelu předpovědi počasí
Sedláková, Klára ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
KOVARIANTNÍ MODEL CHYB PRO ASIMILACI RADAROVÉ ODRAZIVOSTI DO NUMERICKÉHO MODELU PŘEDPOVĚDI POČASÍ Předpověď událostí se silnou konvekcí není jednoduchá a to díky malému prostorovému měřítku a rychlému vývoji tohoto jevu. Umět předpovědět takovéto události je ale důležité z hlediska nebezpečných jevů, které tyto události doprovází jako jsou přívalové povodně, silný vítr, krupobití nebo atmosférická elektřina. Ke zlepšení předpovědi lze dosáhnout přesněji definovanými počátečními podmínkami, které vstupují do modelu asimilací dat. Tyto data musí odpovídat měřítku studovaného jevu. V jevu malého měřítka tedy přichází v úvahu radarová data. Ačkoli má model popisovat skutečné procesy díky zjednodušením a aproximacím chování modelu zcela neodpovídá skutečnosti. Proto pokud chceme, aby model generoval srážky musíme zajistit, aby hodnoty modelových proměnných a jejich vzájemný vztah byl takový, kdy je tento proces spuštěn. Ke zjištění těchto vztahů chceme využít kovariantní model. V práci jsme se tedy zaměřili na analýzu korelačních vztahů v oblastech konvekce mezi radarovou odrazivostí, jejího přepočtu na intenzitu srážek a ostatních modelových veličin. K analýze byla využita data z modelu COSMO s horizontálním rozlišením 2,8 km, která popisovala přibližně 700 konvekčních bouří ve všech vertikálních...
|
|
|
Kovariantní model chyb pro asimilaci radarové odrazivosti do numerického modelu předpovědi počasí
Sedláková, Klára ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
KOVARIANTNÍ MODEL CHYB PRO ASIMILACI RADAROVÉ ODRAZIVOSTI DO NUMERICKÉHO MODELU PŘEDPOVĚDI POČASÍ Předpověď událostí se silnou konvekcí není jednoduchá a to díky malému prostorovému měřítku a rychlému vývoji tohoto jevu. Umět předpovědět takovéto události je ale důležité z hlediska nebezpečných jevů, které tyto události doprovází jako jsou přívalové povodně, silný vítr, krupobití nebo atmosférická elektřina. Ke zlepšení předpovědi lze dosáhnout přesněji definovanými počátečními podmínkami, které vstupují do modelu asimilací dat. Tyto data musí odpovídat měřítku studovaného jevu. V jevu malého měřítka tedy přichází v úvahu radarová data. Ačkoli má model popisovat skutečné procesy díky zjednodušením a aproximacím chování modelu zcela neodpovídá skutečnosti. Proto pokud chceme, aby model generoval srážky musíme zajistit, aby hodnoty modelových proměnných a jejich vzájemný vztah byl takový, kdy je tento proces spuštěn. Ke zjištění těchto vztahů chceme využít kovariantní model. V práci jsme se tedy zaměřili na analýzu korelačních vztahů v oblastech konvekce mezi radarovou odrazivostí, jejího přepočtu na intenzitu srážek a ostatních modelových veličin. K analýze byla využita data z modelu COSMO s horizontálním rozlišením 2,8 km, která popisovala přibližně 700 konvekčních bouří ve všech vertikálních...
|
|
|
Využití generátorů počasí pro zjišťování dopadů klimatické změny v povodích
Martínková, Marta ; Hanel, Martin (vedoucí práce) ; Máca, Petr (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je nová metoda downscalingu výstupů z regionálních klimatických modelů a simulace budoucího klimatu. Výsledná metoda se skládá z generátoru srážek, který pracuje v šestihodinovém časovém kroku. Generátor dobře reprodukuje pozorovaná data.
Nejdříve jsou šestihodinové kumulativní srážky rozděleny na konvektivní a stratiformní události. Pak je nafitován Markovovův řetězec prvního řádu se třemi stavy. Stratiformní události jsou nafitovány smíšeným lognormálním a generalizovaným Paretovým rozdělením. Konvektivní události jsou nafitovány generalizovaným rozdělením extrémních hodnot. Dopady klimatické změny jsou hodnoceny pomocí tzv. faktorů změny, které jsou určeny pro výskyt srážek (pomocí porovnání tranzitivních matic pro kontrolní a budoucí období) a pro množství srážek (pomocí porovnání parametrů statistického rozdělení pro kontrolní a budoucí období). Pomocí faktorů změny jsou pak upravena pozorovaná data. Z vyhodnocení pozorovaných dat vyplynulo, že průměrný objem konvektivního jevu je vyšší pro západní část České republiky a že objem konvektivních srážek je nejvyšší v létě. Z analýzy výstupů z regionálních klimatických modelů vyplynulo, že sice modely projektují nižší celkové srážky, ale poměr konvektivních vůči stratiformním bude vyšší. Modely také projektují nižší počet konvektivních událostí, ale vyšší objem jednotlivých konvektivních událostí.
|
host ::
RSS.