Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Environmental characteristics of mineral waste from metallurgy
Vítková, Martina ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bollinger, Jean-Claude (oponent) ; Dijkstra, Joris J (oponent)
Předmětem zkoumání byly metalurgické odpady z Cu-Co hutí z oblasti zambijského Copperbeltu a jejich mineralogické a geochemické charakteristiky. Pro identifikaci primárních a sekundárních fází metalurgických strusek a prachů byla použita řada instrumentálních analytických metod (XRD, SEM/EDS, EPMA, TEM/EDS). Dále byla provedena série loužících experimentů (pH-statický test CEN/TS 14997, vsádkový test EN 12457) v kombinaci s geochemickým modelováním. Testování bylo zaměřeno zejména na loužící charakteristiky potenciálních kontaminantů v závislosti na pH. Byl posouzen také vliv přípravy vzorku na vyluhovatelnost kovů ze strusky s ohledem na zmenšení velikosti částic, které je požadováno ve standardizovaných loužících protokolech. Bylo provedeno posouzení environmentálních a zdravotních rizik vzorků prachu. Hlavními nositeli kovů ve studovaných struskách byly sulfidy Cu (bornit, digenit, chalkozín), sulfidy Co (kobaltpentlandit), slitiny a intermetalické fáze s Co. Měď a kobalt byly detekovány také v silikátech a spinelech, v jejichž struktuře zastupují Fe nebo Mg, a ve skle. Přítomnost sekundárních fází, které byly pozorovány na povrchu vzorků strusek, ukazuje na reaktivitu strusek při jejich kontaktu s vodou/atmosférou. Výsledky mineralogického studia také ukázaly, že v odůvodněných případech je...
Využití inovativních sorbentů při imobilizaci Zn v půdě
Řečínská, Magdalena ; Vítková, Martina (vedoucí práce) ; Zdeňka, Zdeňka (oponent)
Amorfní oxid manganu (AMO) byl již dříve úspěšně testován jako efektivní činidlo pro snížení mobilní frakce rizikových prvků v půdě. Nežádoucím jevem provázejícím jeho aplikaci je zvýšené rozpouštění tohoto činidla a s tím související oxidace půdní organické hmoty. Z toho důvodu byla navržena povrchová úprava studovaného oxidu Mn vrstvou MnCO3 (Sm-AMO). Předmětem této diplomové práce je posouzení efektivity chemické stabilizace dvou kontaminovaných půd prostřednictvím Sm-AMO se zaměřením na Zn a ověření stability Sm-AMO na základě laboratorních experimentů. Předběžné testy stability obou materiálů v deionizované vodě potvrdily nižší rozpustnost Sm-AMO oproti původnímu materiálu. Tato skutečnost však již nebyla potvrzena výsledky testování AMO a Sm-AMO z pH statických loužících experimentů, kdy na základě statistické analýzy nebyl zaznamenán rozdíl mezi stabilitou AMO a Sm-AMO, vyjma přirozeného pH (6,03) v půdách řeky Litavky (půdy L). U obou sorbentů byla pozorována nižší rozpustnost se zvyšujícím se pH. Za účelem srovnání adsorpčních vlastností AMO a Sm-AMO byla studována kinetika sorpce Pb, Zn, Cd a As nacházejících se v testovaných půdách. Afinita těchto kovů byla obecně vyšší vůči AMO, ale čas pro dosažení adsorpční rovnováhy byl u obou sorbentů srovnatelný. Výsledky adsorpční kinetiky pro oba testované materiály ukázaly nejvyšší rychlost sorpce i nejvyšší adsorbované množství pro Pb a nejnižší pro Zn. Podobné výsledky byly zaznamenány také při pH-statických loužících experimentech. Stabilizační účinnost Sm-AMO se oproti AMO nejvíce projevila pro Pb a As v přirozených podmínkách pH (6,03 a 6,43) půd Litavky a Smolotel. Při stabilizaci Zn byl pozorován statisticky rozdílný stabilizační účinek AMO/Sm-AMO pouze při pH 8, kdy se AMO projevil jako účinnější. Účinnost Sm-AMO na imobilizaci Zn nebyla tak velká, jak bylo očekáváno, ale ve srovnání s jinými imobilizačními činidly představuje Sm-AMO efektivní sorbent pro imobilizaci Zn.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.