|
|
Konfesionalita nižší šlechty v Prácheňském a Plzeňském kraji počátkem 17. století.
KUBÁSEK, Vít
Tato diplomová práce se zabývá interpretací jednoho pramene, ve kterém se nachází soupis nižší šlechty žijící zejména v Prácheňském a Plzeňském kraji na přelomu 16. a 17. století. V první části jsou nejprve představena syntetická díla popisující raně novověkou společnost a šlechtu. Dále je zde uvedena literatura používající různé přístupy pro výzkum nižší šlechty. V následující části kvalifikační práce je představen analyzovaný soupis členů rytířského stavu. Pro každého zaznamenaného rytíře je vytvořeno vlastní heslo, ve kterém jsou o dotyčném uvedeny informace o rodině, majetku, zemských či dvorských úřadech, rok úmrtí a pokud je to možné i jeho konfese. V závěru práce jsou analyzovány příčiny vzniku zkoumaného pramene, který je zasazen do dobového kontextu. Také jsou zde shrnuty informace o majetku a konfesi v prameni uvedených rytířů.
|
|
|
Náboženství a politika Rudolfa II. Habsburského
Butakov, Vadim ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce je zaměřena na dobu před nástupem Rudolfa II. Zde jsem nastínil stav českého království, postavení nekatolíků v Čechách a boj o Českou konfesi. Abych čtenáře seznámil s tehdejší politickou a náboženskou situací, je také důležité je seznámit s výchovou a vladařskými začátky Rudolfa II. Ve druhé části jsem se snažil popsat průběh zápasu o Majestát a komplikace, které ho doprovázely. Moje práce zahrnula popis náboženské a politické situace v Čechách, od druhé poloviny 16. století, až po Bílou horu. Pro práci jsem použil odbornou literaturu, slovníky a některé vydané historické prameny.
|
|
| |
|
|
Věřitelé posledních Rožmberků
LEVÝ, Václav
Bakalářská práce Věřitelé posledních Rožmberků se zabývá věřiteli Viléma z Rožmberka z let 1589 1592 a podrobněji se zaměří na ty věřitele, jejichž pohledávky po smrti Viléma z Rožmberka převzal roku 1592 jeho bratr Petr Vok z Rožmberka. Práce vychází ze soupisu rožmberských dluhů, který se dochoval ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce se pokusí vytvořit "kolektivní biografii" těchto věřitelů za použití prosopografické metody a nalézt shodné znaky, které tyto věřitele spojovaly.
|
|
|
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
|
|
|
Náboženství a politika Rudolfa II. Habsburského
Butakov, Vadim ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce je zaměřena na dobu před nástupem Rudolfa II. Zde jsem nastínil stav českého království, postavení nekatolíků v Čechách a boj o Českou konfesi. Abych čtenáře seznámil s tehdejší politickou a náboženskou situací, je také důležité je seznámit s výchovou a vladařskými začátky Rudolfa II. Ve druhé části jsem se snažil popsat průběh zápasu o Majestát a komplikace, které ho doprovázely. Moje práce zahrnula popis náboženské a politické situace v Čechách, od druhé poloviny 16. století, až po Bílou horu. Pro práci jsem použil odbornou literaturu, slovníky a některé vydané historické prameny.
|
|
| |
|
|
Křest v myšlení raně novověkého měšťana
JIROUTOVÁ, Kateřina
Narození a křest dítěte patřily ve všech dobách k významným událostem v životě člověka. Předkládaná diplomová práce chce ukázat, jaký význam měl křest a jak byl reflektován v měšťanské společnosti raného novověku. Oproti předchozí práci jsem rozšířila pramennou základnu. Rozbor šesti rodinných pamětí je doplněn analýzou druhé českokrumlovské matriky v rozmezí let 1662 až 1666, přičemž její databáze je přílohou této práce. Prameny církevní provenience zastupují agendy katolického, bratrského a luteránského křtu a zejména náboženské polemiky. Větší spektrum pramenů umožnilo hlubší pohled na význam křtu, roli kmotra a také na konfrontaci mezi církevními nařízeními a soudobou životní praxí ve městech 16. a 17. století.
|
host ::
RSS.