|
| |
|
| |
|
|
Studium interakcí protonizovaných aminokyselin s nízkomolekulárním hyaluronanem
Chlumská, Jana ; Kalina, Michal (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o interakcích nízkomolekulární (110-130 kDa) kyseliny hyaluronové (HA) s protonizovanými aminokyselinami lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. Ke zkoumání těchto interakcí byly použity metody měření pH, měření vodivosti, viskozity a dynamického rozptylu světla. Předpokládají se elektrostatické interakce mezi karboxylovými skupinami HA a aminoskupinou aminokyselin. Prokázání těchto interakcí by umožnilo fyzikální modifikaci HA a následné využití jako cíleného nosiče léčiv. Měření interakcí protonizovaného lysinu s HA bylo prováděno v čisté vodě či v roztoku 15 mmol•dm-3 NaCl. Interakce 6-aminokapronové kyseliny byly zkoumány pouze v čisté vodě. Pro obě aminokyseliny vždy v koncentračním rozmezí 0,9-20 mmol•dm-3. Interakce byly prokázány snížením viskozity zejména pro systém obsahující lysin. V systémech s 6AKK nebyly interakce tolik výrazné.
|
|
|
Charakterizace interakcí hyaluronanu a albuminu
Valentová, Kristýna ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výzkum fyzikálních interakcí mezi kyselinou hyaluronovou a bílkovinou albuminem. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, konduktivity, viskozity, turbidity a reometrie. Interakce byly pozorovány v roztocích o stálé koncentraci albuminu 1,0 gdm-3 a proměnlivé koncentraci kyseliny hyaluronové od 0,1 do 2,0 gdm-3. Veškeré vzorky byly proměřeny a výsledky byly porovnány s roztokem kyseliny hyaluronové bez přídavku albuminu. Výsledky ukazují, že dochází k interakcím mezi kyselinou hyaluronovou a albuminem hlavně u roztoků vysokomolekulové kyseliny hyaluronové. Interakce se projevovaly změnou viskozity roztoků. Po přidání albuminu do referenčních roztoků můžeme pozorovat snížení viskozity. Snížení pozorujeme i u roztoků nízkomolekulové kyseliny hyaluronové, ale není tak výrazné.
|
|
|
Acidobazické chování roztoků karboxymethylcelulózy
Teslíková, Ivana ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Janeček, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem acidobazického chování roztoků sodné soli karboxymethylcelulózy (CMC-Na). Acidobazické chování karboxymethylcelulózy bylo studováno pomocí acidimetrických titrací roztoků CMC-Na s potenciometrickou a konduktometrickou indikací. Pomocí metody Raye von Wandruszky navržené pro určení obsahu kyselých skupin v huminových látkách byl stanoven obsah karboxylových skupin ve dvou vzorcích CMC-Na lišících se molární hmotností a stupněm substituce (M1=90 kDa, DS1=0,7; M2=700 kDa, DS2=0,9). Stupně substituce zjištěné pomocí modifikované von Wandruszkovy metody vycházejí mírně nižší než hodnoty deklarované výrobcem. Tento rozdíl je možno připsat obsahu vlhkosti ve vzorcích. Dále byly prováděny acidimetrické titrace s potenciometrickou indikací v prostředí o různé iontové síle. Přestože vliv rostoucí iontové síly na průběh titračních křivek je patrný, nebylo možné tyto výsledky použít k teoretické interpretaci.
|
|
|
Použití konduktometrické metody pro měření vodivosti korozní vrstvy olověných slitin
Neoral, Jiří ; Vaněk, Jiří (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Olověné akumulátory jsou nejstarším a nejpoužívanějším typem sekundárních článků. Jejich nejčastějším použitím je coby zdroj energie startéru u automobilů. Pro nové aplikace jako je použití v hybridních elektrických vozidlech (HEV) by mohly být použity olověné akumulátory v bipolárním provedení pro jejich vysoký výkon. Bipolární olověné akumulátory ale zatím čelí výrazným technickým problémům, které limitují jejich použití v těchto aplikacích. Mezi tyto patří parazitní reakce, tvorba plynu, odvod tepla z vnitřku baterie a výrazným problémem je koroze substrátu. Diplomová práce se zaměřuje na zjištění aktuálního stavu bipolárních akumulátorů ve světě se zaměřením právě na korozi substrátu. Práce popisuje konduktometrickou metodu měření vodivosti roztoků a modifikuje ji pro měření vodivosti žeber olověné mřížky. Z té se dá určit, že čím rychleji dochází ke ztrátám vodivosti, tím rychleji materiál koroduje. Práce dále popisuje přípravné experimenty pro ověření funkčnosti konduktometrické metody pro měření rychlosti koroze mřížky a experimenty na elektrodách z různých olověných slitin, pro které byla testována rychlost koroze.
|
|
|
Dynamický rozptyl světla a elektroanalytické metody ve studiu systémů hyaluronanu a aminokyselin
Muchová, Johana ; Kalina, Michal (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakcí mezi polysacharidem hyaluronanem (HA) o nízké a vysoké molekulové hmotnosti a protonizovanými amfifilními aminokyselinami lysinem a argininem. Interakce byly pozorovány v oblasti nízkých koncentrací v koncentračním rozmezí lysinu a argininu 0–15 mmoldm-3. K interakcím dochází mezi karboxylovou skupinou HA a aminoskupinou protonizované aminokyseliny. Prokázání těchto interakcí by umožnilo fyzikální modifikaci HA a následné využití jako cíleného nosiče léčiv. Byla zkoumána odolnost vůči iontové síle o koncentraci 0,015 a 0,15 moldm-3 NaCl. Z předešlých výsledků vyplývá, že systém s neprotonizovanými aminokyselinami se rozpadá již při nízkých koncentracích elektrolytu v roztoku. Interakce proto byly posíleny protonizací aminokyselin pomocí kyseliny chlorovodíkové. Pro negativní vliv chloridových aniontů byly aminokyseliny oproti úplné protonizaci protonizovány také do pH roztoku HA. K výzkumu interakcí byly použity metody měření pH, měření vodivosti a dynamického rozptylu světla.
|
|
|
Senzorická analýza jako prostředek zvýšení transparentnosti analytických metod využívaných při praktické výuce chemie
Kocichová, Kristýna ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Kolář, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje využití senzorické analýzy ve výuce chemie. V rámci v teoretické části je nejprve popsána senzorická analýza: její historie, základní metody, principy, zásady a postupy při analýze roztoků. V této práci byla pozornost věnována třem základním chutím: slané, kyselé a hořké. Senzorické zkoumání vzorků daných chutí je dále spojeno se základními analytickými metodami, jejichž využití lze nalézt v praktické výuce chemie, zejména pak na přiblížení principů konduktometrie, spektrofotometrie a potenciometrie. Následně se zabývá problematikou výuky přírodních věd: jazykovou obtížností a náročnosti učení se přírodním vědám. Cílem této bakalářské práce byl pokus o zvýšení transparentnosti analytických metod při praktické výuce chemie prostřednictvím metod senzorické analýzy. V návaznosti na předchozí práce, jež se touto problematikou zabývaly, byly navrženy a pilotovány tři aktivity kombinující senzorickou analýzu s prací se školními senzory. Tento postup dává možnosti zvýšit především zájem a motivaci žáků o chemii, následně vést žáky k vlastnímu přemýšlení, nalézání nových řešení, ke schopnosti práce s přístroji v rámci analytických metod a k ověření a srovnání výsledků měření. Aktivity byly ověřeny na studentech studijního oboru učitelství chemie. Na základě jejich podnětů...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.