Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Concepts of Space in George Eliot's Novels (Daniel Deronda)
DOSKOČILOVÁ, Kateřina
Cílem práce je představit viktoriánské spisovatelky druhé poloviny 19. století z pohledu koncepce fiktivních románových prostorů. Práce nejprve stručně představí hlavní autorky viktoriánského románu ve společenském kontextu doby 19. století (sestry Brontëovy, George Eliot) a poté se bude věnovat analýze posledního románu G. Eliotové Daniel Deronda (ve srovnání s autorčiným dřívějším románem 'The Mill on the Floss') s důrazem na proměnu románového prostoru v díle, kterému dominuje židovská tématika, hledání a nalézání kořenů a tradic v osobním životě hrdiny. Práce se zaměří na evropský kontext románových prostor a tradic a zhodnotí význam posledního románu ve vývoji autorčiny tvorby.
Koncept prostoru v Krysaři Viktora Dyka a ve filmovém zpracování F. A. Brabce
GRÁFOVÁ, Klára
Tématem této bakalářské práce je koncept prostoru v novele Krysař Viktora Dyka a ve filmu F. A. Brabce. Kromě obecného pojednání o prostoru v románu a následné interpretace těchto prvků v konkrétních dílech práce sleduje také iniciaci a její proměnu v novele a ve filmu. Dále práce zpracovává charakteristiku hlavních postav, která s touto problematikou úzce souvisí. Dále se práce také věnuje zásadním rozdílům v čase i prostředí, mimo jiné tedy porovnává také bájné město Hammeln a zdánlivě důvěrně známou Prahu a její současnost jako zajímavý protiklad ke starému příběhu. Ke zpracování těchto témat v práci mi pomohly hlavně publikace spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové, která se ve své vědecké práci zabývá velice srozumitelně zejména topologií a iniciací, a protože právě v novele Viktora Dyka se tyto prvky velice hojně vyskytují, je zajímavé je interpretovat. Je zároveň zřejmé, že rozdíly mezi novelou a filmem F. A. Brabce jsou v těchto souvislostech velice zásadní. K zamyšlení se nad tajemností Prahy mě inspirovala další odborná publikace; Magická Praha italského spisovatele Angela Marie Ripellina. Práce tedy shrnuje topologické prvky, zamýšlí se nad prostorem města a veškerými tajemnými místy v novele i ve filmu a porovnává je. Stejným způsobem zkoumá také iniciační prvky. Vždy první část kapitoly je tedy teoretická, pojednává o topologii a iniciaci obecně, druhá část je pak praktická, tedy interpretační. Závěr poté tyto rozdíly mezi oběma zpracováními shrnuje pomocí nabytých topologických a iniciačních vědomostí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.