|
|
Vliv herbivorie hmyzu na kompetici rostlin
Opltová, Radka ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Rostlinná společenstva jsou ovlivňována mnoha faktory, jako jsou vlastnosti půdy, vlhkost, teplota, dostupnost zdrojů nebo kompetice a herbivorie. V této práci si kladu za cíl shrnout dosavadní poznatky o hmyzích herbivorech a jejich vlivu na kompetici rostlin v kontextu rostlinných společenstev, především v bezlesí. Výsledek kompetice mezi rostlinami závisí na mnoha faktorech, jako je například konkurenceschopnost sledované rostliny a jejích sousedů, trade-off mezi rychlým růstem a produkcí obranných látek, dostupnost zdrojů a další. Herbivorie hmyzu může tento výsledek významně ovlivnit, přičemž efekt herbivora pak závisí na jeho abundanci či konkrétních vlastnostech (jako jsou potravní preference nebo obývaný habitat). Herbivorie sice často redukuje celkovou biomasu, ale v kontextu společenstva může přítomnost herbivora plnit stabilizační funkci prostřednictvím potlačování kompetičně silných druhů, a udržovat tak vyšší diversitu rostlinného společenstva. Odpověď rostlin na herbivorii se může vyvíjet poměrně dlouho, proto je důležité ve společenstvu sledovat dlouhodobý efekt. Na tuto práci navážu diplomovou prací spolu s praktickým výzkumem. Budu se zabývat problematikou vlivu podzemní herbivorie na společenstvo krkonošské louky. Jako herbivora jsem zvolila listokaze zahradního (Phyllopertha...
|
|
|
Vliv hnojení na mikrobiální a chemické parametry půd vyvijejících se na Krušnohorských výsypkách.
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kryštůfek, Václav (oponent)
Efekt krátkodobého hnojení, typu rekultivace a stáří lokality na chemické a mikrobiální parametry půd byl sledován na plochách vyskytujících se v oblasti Sokolovských výsypek v České Republice. Jednotlivé plochy byly na začátku vegetační sezóny pohnojeny minerální formou dusíku, konkrétně chilským ledkem a minerální formou fosforu, jmenovitě superfosfátem. Tyto plochy byly porovnány s kontrolními plochami. Hnojení jak dusíkem tak fosforem způsobilo nárůst uhlíku v mikrobiální biomase a zároveň snížení množství tzv. nefumigovaného uhlíku, který je obecně považován za velmi proměnlivou formy uhlíku v půdě. Mikrobiální quocient, který byl stanoven jako poměr basální respirace a mikrobiální biomasy byl třetím parametrem, který vykázal signifikatní změnu v důsledku aplikace hnojiva. Další parametry zahrnující vodou extrahovatelný uhlík, celkový dusík a uhlík, stejně jako dostupný fosfor, pH půdy a mikrobiální respiraci nevykázaly žádnou významnou změnu v důsledku přidání hnojiva do půdy. Výsledky tedy ukazují, že krátkodobé (jednoleté) hnojení není vhodným managementovým opatřením pro údržbu zájmový ploch. V důsledku toho, nejvíce zkoumané půdní parametry, jakými byly například vodou extrahovatelný uhlík a uhlík celkový byly spíše ovlivněny typem rekultivace a stářím plochy, než hnojením. Zároveň,...
|
host ::
RSS.