|
|
Modifikace polyethylenu reaktivním kompaundováním
Horkel, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou radikálově iniciované kompaundace polyethylenu 1-vinyladamantanem. Teoretická část se zaměřuje na teorii roubovacích procesů, na problematiku vlivu procesních parametrů na jejich průběh a na vlastnosti použitého monomeru. V části praktické byly navrženy dvě série pokusů, v obou případech byl použit polyethylen LITEN MB 87, jako iniciátor (2,5-dimethyl-2,5-bis(tert-butylperoxy)hexan) neboli Trigonox 101 a ke stabilizaci byly použity látky označované jako Ionol a Irgafos 168. Pokusy byly prováděny v hnětiči Brabender, teplota byla 180 – 185 °C, doba reakce 5 minut. K vyhodnocení vlastností připravených vzorků byla použita zkouška v tahu, zkouška vrubové houževnatosti Charpy, měření indexu toku taveniny, analýza točivého momentu při hnětení a analýza IR spektra vzorků. Pomocí těchto experimentů bylo zjištěno, že již obsah iniciátoru 2 hm. % způsobuje za těchto podmínek přílišné síťování. Dále bylo zjištěno, že za těchto podmínek provedená modifikace nezlepšuje tahové vlastnosti vzorků, mírně však navyšuje houževnatost. Vliv modifikace na MFI je třeba dále prověřit. FTIR analýzou byla zjištěna přítomnost nezreagovaného monomeru na základě výskytu pásů vinylových skupin.
|
|
|
Modifikace polypropylenu reaktivním kompaundováním
Svítil, Jan ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
V literární rešerši jsou shrnuty dosavadní znalosti o radikálově iniciovaném roubování polypropylenu. Dále obsahuje poznatky ze studií o adamantanu, jeho derivátech a jejich využití v oblasti polymerní chemie. V experimentální části byl připraven modifikovaný polypropylen radikálově iniciovaným roubováním v hnětiči Brabender při teplotách 185 a 195 °C, otáčkách 40/min a reakční době 5 min. Jako iniciátor byl použit 2,5-dimethyl-2,5-bis(terc-butylperoxy)hexan (Trigonox 101) při množstvích 0,2 – 4 hm. %. Pro experimentální část byl zvolen 1-vinyladamantan jako monomer a jeho obsah se pohyboval v rozmezí 0,75 – 2,24 hm. %. U připravených vzorků byla provedena zkouška mechanických vlastností v tahu, zkouška vrubové houževnatosti dle Charpyho a měření indexu toku. Vzorek s obsahem iniciátoru 0,2 hm. % a monomeru 1,4 hm. % vykazoval zvýšenou vrubovou houževnatost o 56,3 %, pevnost o 8,7 %, tažnost o 11,5 % a snížený index toku (230 °C; 2,16 kg) o 29,7 % oproti slepému vzorku. Měření točivého momentu naznačovalo přítomnost roubovacích reakcí, to však nebylo možné dokázat analytickou metodou FTIR, a tak byly navrženy vhodnější metody.
|
|
|
Modifikace polypropylenu reaktivním kompaundováním
Svítil, Jan ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
V literární rešerši jsou shrnuty dosavadní znalosti o radikálově iniciovaném roubování polypropylenu. Dále obsahuje poznatky ze studií o adamantanu, jeho derivátech a jejich využití v oblasti polymerní chemie. V experimentální části byl připraven modifikovaný polypropylen radikálově iniciovaným roubováním v hnětiči Brabender při teplotách 185 a 195 °C, otáčkách 40/min a reakční době 5 min. Jako iniciátor byl použit 2,5-dimethyl-2,5-bis(terc-butylperoxy)hexan (Trigonox 101) při množstvích 0,2 – 4 hm. %. Pro experimentální část byl zvolen 1-vinyladamantan jako monomer a jeho obsah se pohyboval v rozmezí 0,75 – 2,24 hm. %. U připravených vzorků byla provedena zkouška mechanických vlastností v tahu, zkouška vrubové houževnatosti dle Charpyho a měření indexu toku. Vzorek s obsahem iniciátoru 0,2 hm. % a monomeru 1,4 hm. % vykazoval zvýšenou vrubovou houževnatost o 56,3 %, pevnost o 8,7 %, tažnost o 11,5 % a snížený index toku (230 °C; 2,16 kg) o 29,7 % oproti slepému vzorku. Měření točivého momentu naznačovalo přítomnost roubovacích reakcí, to však nebylo možné dokázat analytickou metodou FTIR, a tak byly navrženy vhodnější metody.
|
|
|
Modifikace polyethylenu reaktivním kompaundováním
Horkel, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou radikálově iniciované kompaundace polyethylenu 1-vinyladamantanem. Teoretická část se zaměřuje na teorii roubovacích procesů, na problematiku vlivu procesních parametrů na jejich průběh a na vlastnosti použitého monomeru. V části praktické byly navrženy dvě série pokusů, v obou případech byl použit polyethylen LITEN MB 87, jako iniciátor (2,5-dimethyl-2,5-bis(tert-butylperoxy)hexan) neboli Trigonox 101 a ke stabilizaci byly použity látky označované jako Ionol a Irgafos 168. Pokusy byly prováděny v hnětiči Brabender, teplota byla 180 – 185 °C, doba reakce 5 minut. K vyhodnocení vlastností připravených vzorků byla použita zkouška v tahu, zkouška vrubové houževnatosti Charpy, měření indexu toku taveniny, analýza točivého momentu při hnětení a analýza IR spektra vzorků. Pomocí těchto experimentů bylo zjištěno, že již obsah iniciátoru 2 hm. % způsobuje za těchto podmínek přílišné síťování. Dále bylo zjištěno, že za těchto podmínek provedená modifikace nezlepšuje tahové vlastnosti vzorků, mírně však navyšuje houževnatost. Vliv modifikace na MFI je třeba dále prověřit. FTIR analýzou byla zjištěna přítomnost nezreagovaného monomeru na základě výskytu pásů vinylových skupin.
|
host ::
RSS.