Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Křest jako přechodový rituál
MENŠÍKOVÁ, Šarlota
Bakalářská práce se zabývá křtem jako přechodovým rituál. Teoretická část je rozdělena na dva hlavní oddíly. První oddíl definuje rituál, jeho funkce a druhy. Dále charakterizuje přechodové rituály a iniciační rituály. Druhý oddíl se zabývá křtem. Práce definuje význam křtu, jeho historii, tradice, přiblíží současnou podobu křtu dětí a současnou podobu křtu dospělých. Blíže charakterizuje, proč křest patří do přechodových rituálů. Praktická část je založena na výzkumu. Ten obsahuje devět rozhovorů s aktéry. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, zda lidé berou křest jako přechodový rituál, jestli pokládají křest jako obřad spojený s mezní životní situací narození dítěte.
Představitelé venkovských elit na jihu Čech v 18. a 19. století. Společenská role křestních kmotrů a svědků svatebních obřadů.
PFLEGEROVÁ, Lucie
Cílem předkládané práce je přiblížit nejen konkrétní průběh svatebních a křestních obřadů ve venkovském prostředí, má také ukázat, jakou roli při těchto obřadech hráli jejich přímí účastníci, tedy kmotři a svatební svědci. Základní charakteristika celého vzorku zaznamenaných jedinců by pak měla umožnit zodpovězení otázky, zda v rámci malého vesnického společenství existovala její elitní vrstva, která měla zásadní podíl na jejím fungování. Nejdůležitějším pramenem pro zkoumání této tématiky se staly církevní matriky, které pro každou jednotlivou událost jmenovitě zaznamenávaly účast svědka křtu či svatby, jeho socio-profesní stav a geografický původ. Důležitou roli pak hrál fakt, jaké konkrétní nároky kladla tehdejší společnost na osoby účastnící se takto výjimečných událostí. Byla též zkoumána možnost, do jaké míry lze skrze kmotry a svatební svědky nahlédnou do smýšlení a fungovaní tehdejšího venkovského společenství. Charakteristikou socio-profesního zařazení a místa původu těchto osob vyplynulo, že výběr svědka křtu i svatby nebyl náhodný a podléhal mnoha zavedeným zvykům a pravidlům. Zvláště při volbě kmotra dítěte pak bylo více než zřejmé, že důležitým faktorem byly rodinné a přátelské vazby v rámci nejbližšího okolí jedince. Pro osoby svědčící právě uzavíranému sňatku bylo příznačné jejich dobré majetkové i sociální zázemí, při výběru svatebního svědka tedy hrála rozhodující roli možnost reprezentace novomanželů a jejich rodin v očích ostatních sousedů. Přiblížením konkrétních osob, které v rolích svědků nebo kmotrů vystupovaly nejčastěji, se potvrdilo, že i ve venkovském prostředí existoval malý okruh jedinců, které je možné charakterizovat jako místní elity. Zasazením těchto špiček společnosti do celkového kontextu mělo být prokázáno, zda a do jaké míry se tato velmi úzká skupina obyvatel vesnice vymezovala oproti ostatním. V rámci tohoto výzkumu se však spíše potvrdilo, že venkovský člověk byl limitován více geografickým než sociálním prostorem, a na příkladu osob účastnících se křtů a svateb je možné usuzovat, že jednotlivé vrstvy společnosti byly propojeny řadou skrytých rodinných a přátelských vazeb, které byly nezbytné pro její fungování.
Víra v síti vztahů (Slaný 1610-1635)
KADEŘÁBEK, Josef
Víra v síti vztahů (Slaný 1610-1635) Anotace Tato diplomová práce se snaží popsat správní, sociální a náboženskou situaci v královském a později vrchnostenském městě Slaný na počátku 17. století. Soustředí se na fungování důležitých městských samosprávních celků. Pokouší se postihnout každodenní fungování těchto orgánů. Dále popisuje sociální vazby jednotlivých členů nejdůležitějšího městského samosprávního celku, městské rady. Věnuje se především kmotrovským vazbám a dopadem rekatolizační činnosti na proměnu sociálních sítí, které byly pomocí kmotrovství vytvořené. Ve své poslední části se zaměřuje na vlastní průběh rekatolizace Slaného. Snaží se zachytit, jaký měli na tomto procesu podíl samotní slánští měšťané.
Křest v myšlení raně novověkého měšťana
JIROUTOVÁ, Kateřina
Narození a křest dítěte patřily ve všech dobách k významným událostem v životě člověka. Předkládaná diplomová práce chce ukázat, jaký význam měl křest a jak byl reflektován v měšťanské společnosti raného novověku. Oproti předchozí práci jsem rozšířila pramennou základnu. Rozbor šesti rodinných pamětí je doplněn analýzou druhé českokrumlovské matriky v rozmezí let 1662 až 1666, přičemž její databáze je přílohou této práce. Prameny církevní provenience zastupují agendy katolického, bratrského a luteránského křtu a zejména náboženské polemiky. Větší spektrum pramenů umožnilo hlubší pohled na význam křtu, roli kmotra a také na konfrontaci mezi církevními nařízeními a soudobou životní praxí ve městech 16. a 17. století.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.